„Líbí se mi tu,“ svěřuje se Mária, sběračka zralých plodů, která odemyká bránu pro stádo ovcí. Běží spásat trávu, bylinky a plevel pod hrušněmi, které neznají chemii. A právě tady začíná nový příběh Zámeckých sadů Chrámce. Jeho majitelé se rozhodli, že v ekologickém provozu začnou od podzimu ukazovat veřejnosti cestu ovoce ze stromů do sklenic či lahví. „Je to systém hospodaření, který nás baví. A osvěta, která naši práci osvěží, je také důležitá,“ říká sadař a palírník Jiří Syrovátka.

Při celoročních exkurzích budou na výběr tři komentované prohlídkové okruhy s ochutnávkami. Nejdelší trasa zabere pár hodin. Zájemci se předem objednají. Kromě jednotlivců a větších skupin dospělých se mohou hlásit i školky a školy.

Co novému projektu předcházelo? Rodinný podnik se letos odstřihl od zemědělských dotací, aby měl méně papírování a víc času na farmu. Ta si nezávislost už může dovolit, protože se s certifikací BIO sama uživí. Musela tomu ale přizpůsobit provoz, což také znamenalo jít naproti veřejnosti. „Snažíme se areál otevřít a přivítat v něm lidi, kteří by měli zájem poznat to, co tu děláme,“ vysvětluje Jiří Syrovátka.

První prohlídkový okruh, zhruba hodinový, zavede návštěvníky do lihovaru, kde statek vyrábí pálenky z vlastního ovoce a mezinárodně oceněnou pivovici z českého ležáku. Laici poznají celý proces výroby od přípravy kvasu až do lahvování. Druhý okruh bude rozšířenou verzí prvního. Lidé kromě lihovaru navštíví jeden ze sadů a podle zájmu si vyberou exkurzi například typu „hruškovice“ či „třešňovice“. Na třetí trase, která může zabrat i půl dne, turisté poznají kompletní provoz a jak ekologická produkce funguje od sadů až po rozmanité zpracování bio ovoce. Cílem je také ukázat, čím se tento udržitelný systém hospodaření liší od dominantní zemědělské velkoprodukce. Prohlídky se mají spustit od půlky září, kdy lze vidět hlavní práce v sadech. Sklizeň ovoce potrvá až do listopadu.

Zámecké sady Chrámce dělaly předtím pro fajnšmekry dny otevřených dveří v lihovaru, kde se během akce protočilo i dvě stě lidí. Nabídkou komplexních exkurzí s průvodci chce statek zájem o ekoprovoz výrazně oživit. Proto v areálu vznikne návštěvnické centrum, které se má otevřít do léta příštího roku. Podobné služby nabízejí v ČR například pivovary. Podrobnosti o exkurzích zveřejní statek na svém webu a sociálních sítích.

Zvláštní kategorií zůstanou školské výpravy, kterým se rodinný podnik věnuje dlouhodobě. „Na dětech jsme si ověřili, že osvěta je stále potřebná. Některé mají úplně vykulené oči, protože sady ještě neviděly a ovoce znají jen z obchodu. Nevědí, co je za tím, ale u nás se to dozví. Doufám, že si pak budou víc vážit jídla,“ dodal sadař.

Jeho rodina hospodaří na stovce hektarů, z toho většinu zabírají sady. Podnik má šest kmenových zaměstnanců, kterým pomáhají sezónní. Teď sklízejí vinnou révu, jablka a hrušky. Ostatní ovoce, například švestky, třešně a višně, je sklizeno.

Víska Chrámce je ovocnářským centrem Mostecka. Vedle zámeckých sadů sídlí jiný rodinný podnik, České vinařství Chrámce, které dělá dvakrát ročně den otevřených dveří a prodává víno přímo z místních sklepů. Vinařství chystá tradiční podzimní slavnost, při které 15. října od 8 do 18 hodin představí výrobu vína a nabídne doprovodný program.

Vinařství v srpnu bodovalo v Národní soutěži vín vinařské oblasti Čechy a poprvé ve své historii získalo od degustátorů tzv. Velkou zlatou medaili za víc než devadesát bodů ze sta. „Je to významný úspěch,“ sdělila jednatelka vinařství Kateřina Kreisinger. Jedná se o oranžové Chardonnay barrique 2018 z vinice na výsypce v mosteckých Čepirohách.

Letošní hlavní sklizeň vinné révy v okolí Mostu začne v půlce září. Jaká bude kvalita vína, se zatím nedá odhadnout. „To, že je slunný rok, ještě neznamená, že budou vína dobrá. Teplo přináší i negativa. Zase bylo extrémní sucho,“ uvedla vinařka, která uvítala nedávné deště. Ty trochu smyly obavy z horší úrody.

Proč se Zámeckým sadům Chrámce říká zámecké? Součástí statku je totiž malý zámek, poprvé písemně datovaný v roce 1381, kdy to byla ještě tvrz. Z ní zůstalo jen přízemí z restaurovanými klenbami. Po roce 1800 tehdejší majitelé první patro změnili na klasicistní. Zámek není volně přístupný k prohlídkám. Rodina Syrovátků získala usedlost v restituci v roce 1993.