Organizace Greenpeace upozornila, že Krajský úřad Ústeckého kraje povolil do konce letošního roku těžbu dřeva v nejzachovalejších lesních porostech v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří u zámku Jezeří na Mostecku. Ekologové se proti tomuto rozhodnutí odvolali k ministerstvu životního prostředí a žádají předběžné opatření na zákaz těžby v oblasti, která má být podle nedávno schválené smlouvy o ochraně území ponechána od ledna 2022 samovolnému vývoji.

Aktivisty neuspokojil argument, že poslední těžební zásah v budoucím bezzásahovém území by omladil, prosvětlil a tím i přispěl k obnově lesa. Podle ekologů by území mohlo ztratit svou současnou biologickou hodnotu."Dlouhodobě kritizujeme krajský úřad za nedostatečnou ochranu vzácného území krušnohorských bučin. Spolu s odborníky nesouhlasíme se smluvní ochranou, která zajišťuje samovolný vývoj pouze 200 hektarům lesa,“ uvedla Nikol Krejčová z Greenpeace. Podle ní hrozí těžba v porostech starých buků ještě těsně předtím, než smlouva začne platit.

Chceme CHKO Krušné hory.
Rýsuje se podoba možné CHKO Krušné hory. Následovat budou „spanilé“ jízdy

Krajský úřad vlastníkovi lesa těžbu u listnatých dřevin pro zbytek roku 2021 z vlastního podnětu omezil na osm vybraných porostních skupin z původních devatenácti navržených a stanovil další upřesňující podmínky. Celkový objem plánované těžby se tak snížil na necelou třetinu, tedy na 1 670 kubíků dřeva. Mezitím letos v srpnu uzavřel úřad s vlastníkem veřejnoprávní smlouvu o ochraně lesního hospodářského celku Jezeří.

„Uložené omezení těžeb je i bez předběžného opatření závazné a jeho plnění je vymahatelné,“ sdělila mluvčí úřadu Magdalena Fraňková. Podle kraje aktivisté vycházejí z mylného předpokladu, že optimálním způsobem péče o smluvně chráněné území je jeho kompletní ponechání samovolnému vývoji ve zcela bezzásahovém režimu. Toho se ekologové neustále domáhají, aniž by podle úřadu brali v potaz, že smluvní ochrana zahrnuje z podstatné části i nepůvodní porosty či nepřirozené věkové struktury s holinami. Jejich převedení do bezzásahového režimu by pro ochranu nebylo podle úřadu přínosem, ale zvýšilo by veřejné výdaje na péči o evropsky významnou lokalitu. Prohlášením celého území za bezzásahové by vlastníkovi lesa vznikl nárok na náhradu újmy.

Proto se území rozdělí do tří zhruba stejně rozsáhlých zón o výměře zhruba 200 hektarů. Kromě zóny bezzásahové, která se nechá spontánnímu přírodnímu vývoji, jsou pro každou zónu stanovena jasná pravidla hospodaření. Zahrnují třeba řešení druhové skladby, upřednostnění přirozené obnovy či minimální podíl mrtvého dřeva v porostech.

Lidé nad zámkem Jezeří kritizovali těžbu buků.
Lidé od ledna uslyší méně pil. Cenné bučiny u Jezeří má ochránit smlouva

„Navzdory nadnárodnímu významu této lokality úřad upřednostnil ekonomický zájem vlastníka nad zájmem veřejným. Podle nás je důležitější ochránit přírodu pro budoucí generace,“ namítla Krejčová z Greenpeace.

Bezzásahovost v celé lokalitě letos požadovalo peticí třináct tisíc lidí podpořených řadou odborníků. „Je s podivem, že hodnota dřeva je tu dlouhodobě upřednostňována nad ochranou biodiverzity,“ řekl během červnové demonstrace u Jezeří zoolog Ondřej Volf. Podle něj jsou porosty u Horního Jiřetína cennější než typické hospodářské lesy. „Je to jeden z největších komplexů acidofilních a květnatých bučin v Čechách,“ sdělil.

Vlastník hospodářského lesa upozornil, že smluvní ochrana platná od 1. ledna 2022 zaručuje stabilitu místního ekosystému. „Jde o nejrozsáhlejší a nejkomplexnější dohodu o územní ochraně na soukromém majetku v celé České republice, která kdy byla dojednána,“ uvedla jednatelka společnosti I.H.Farm Olga Chabr Grillová.

Z celkové rozlohy 833 hektarů lesa pokryje smluvně vymezené chráněné území „Jezeří“ 643 hektarů, z toho necelá třetina se vyhradila pro samovolný vývoj bez kácení. Plochy obhospodařované výběrným způsobem budou tvořit 231 hektarů a ze zbylých 199 hektarů bude les podrostní, kde se dříví bude přepravovat lanovkou.

Sametový listopad 1989 v Mostě a situace na stejném místě teď.
Sametová revoluce v Mostě. Jak dnes vypadají místa protestů a solidarity?

Dalších 142 hektarů z majetku společnosti je součástí bezzásahové zóny Národní přírodní rezervace Jezerka a jejího ochranného pásma, takže bezzásahové území zabere dohromady přes 342 hektarů, což bude 41 procent z celkové rozlohy.

Smlouva byla podepsána na dobu neurčitou a spolu s ní začne platit i nový desetiletý lesní hospodářský plán s ujednáním o ochraně lesa.

Krušné hory se v poslední době dostávají do popředí zájmu různých iniciativ. V rámci regionálního aktivismu pokračuje příprava na možné vyhlášení rozsáhlé chráněné krajinné oblasti Krušné hory, která by zahrnula celé pohraniční pásmo v Ústeckém a Karlovarském kraji. Státní Agentura pro ochranu krajiny a přírody už zpracovává detailní koncept CHKO Krušné hory s vymezením čtyř zón ochrany, které se budou projednávat i s obcemi. Komplexní ochranu hor s cenným přírodním a krajinářským územím podporuje i vedení Ústeckého kraje.

Ochrana bučin v sektoru „Jezeří“

Bezzásahové pásmo bude 200 hektarů.

Ve výběrném lese (231 ha) nesmí od 1. ledna 2022 těžba překročit 20 procent počáteční zásoby. Orgánem ochrany přírody vyznačené doupné stromy budou ponechané na dožití (15 živých stromů na hektar) a ponechány budou všechny roztroušené samovolně odumřelé stromy a mrtvé dřevo do objemu 30m³ na hektar.

V podrostním lese (199 ha) bude možné provádět úmyslné těžby mýtní pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody a i zde musí být ponecháno 30m³ mrtvého dřeva na jeden hektar a před zahájením úmyslné těžby budou také na obnovním prvku vyznačeny doupné stromy ve stejném rozsahu.