Spolek severočeských havířů, hornická bratrstva ze sousedního Saska, zástupci měst a obcí a široká veřejnost si v sobotu 6. ledna dopoledne připomenuli, že letos uplynulo 83 let od největšího důlního neštěstí, které se stalo 3. ledna 1934 na dole Nelson III v Oseku.

Při katastrofě zahynulo 144 českých a německých horníků. 

Výbuch na dole Nelson IIIVýbuch na dole Nelson III byla důlní katastrofa, ke které došlo 3. ledna 1934.

Ilustrační foto, památník Nelson v Oseku.Zdroj: Deník/ Zdeněk TraxlerUhelný důl Nelson byl zaražen roku 1876 důlním podnikatelem Williamem Refeenem v katastru města Osek (v blízkosti oseckého hřbitova). Původní těžební jáma byla v roce 1897 postižena požárem a pak už nebyla nikdy obnovena. Roku 1883 byla zřízena již třetí těžební jáma, která byla nazvána Nelson III. Hlavní sloj měla mocnost 8–10 metrů, svrchní sloj měla mocnost kolísající. Těžební podmínky zde nebyly dobré. Těžba probíhala v ohradních pilířích, které byly značně zeslabené a umožňovaly průnik metanu. Navíc zde bylo stabilní nebezpečí, že se do důlních prostor provalí teplické termální prameny.

K výbuchu na Nelsonu došlo 3. ledna 1934 ve tři čtvrtě na pět odpoledne. V podzemí tehdy pracovala celá odpolední směna, téměř 150 horníků. Výbuch byl slyšitelný v širokém okolí - v Oseku, Duchcově a Hrdlovce došlo k otřesům půdy. Exploze zasáhla celý důl Nelson, na povrchu došlo k destrukci provozních budov v jejichž troskách zahynula dělnice Marie Havelková a dílovedoucí Karl Schmidt. Kvůli vzduchové ventilaci došlo následně v dole k dalším lokálním výbuchům. Horníci zemřeli buď přímo při výbuchu, či následně otravou oxidem uhelnatým.

Z celé odpolední směny se zachránili pouze čtyři horníci, kteří v okamžiku výbuchu pracovali pod oseckým hřbitovem a kterým se podařilo vylézt větrnou jámou Nelson VII. 

Zdroj: Wikipedia.org