Lesní obora Fláje opět patřila široké veřejnosti. Tentokrát o něco déle, než obvykle. Otevřena totiž byla pět dní. Možnost pokochat se přírodou v ní si podle odhadů nenechaly ujít stovky lidí. A to nejen pěšky.

Na kolech se do obory vydali manželé Zdeňka a Zdeněk Lipčejovi z Litvínova. „Vždycky sem jedeme,“ prozradila Zdeňka Lipčejová s tím, že les je pro ni něco jako fenomén. „Až jednou skončím v práci, chtěla bych se přestěhovat někam k lesu. Je to jedinečný relax, člověk si tady dokonale vyčistí hlavu a je blíž přírodě,“ svěřila se. Její manžel Zdeněk připomenul, že oba do obory jezdili i předtím, než byla v roce 2013 pro veřejnost uzavřena.

Vlaky do hor na trati Most - Moldava využívá spousta turistů i sportovců.
Motoráček jezdí teď do hor denně. Pozor na výluku

Letos se flájská obora pro veřejnost otevřela poprvé a bylo to rovnou na pět dní. Vstup byl povolen pro pěší a cyklisty jen po asfaltové komunikaci Šumenské údolí – Zámecká křižovatka a Zámecká křižovatka – Dlouhá Louka.

„Hodilo se, že byly svátky a na ně navazoval víkend, tak jsme chtěli vyjít lidem vstříc,“ vysvětlil, proč bylo otevřeno déle zástupce lesního správce Lesů ČR Jiří Kšír. „Navíc vyšlo i počasí.,“ dodal s tím, že lesní správa ví o tom, že se některým lidem nelíbí, že se obora zavřela. Důvod je však podle něj velice prostý. V oblasti přibývalo odpadků a zvěř neměla klid, Nacházejí se zde také ochranná pásma vodní nádrže Fláje. Proto musí milovníci tohoto krásného koutu Krušných hor vzít za vděk alespoň jednorázovými akcemi.

Obora FlájeSe rozkládá na náhorní plošině Krušných hor a částečně zasahuje do Šumenského údolí. Nejvyšším bodem obory je vrch Loučná s 956 m.n.m. V severovýchodní části tvoří hranici vodní dílo Fláje vzniklé zatopením stejnojmenné obce. Přesnější písemné záznamy o době vybudování obory jsou z roku 1848, kdy na rozloze 3760 ha čítala 650 kusů jelení zvěře krušnohorského původu, doplněných dovezenými jeleny wapiti. V současnosti je výměra obory 1930 ha s kmenovými stavy 300 kusů jelení zvěře. Na území obory se nacházejí nadregionálně významná tokaniště tetřívka obecného. Z dalších živočichů je registrován výskyt čápa černého, dále výra velkého či sýce rousného. Pozorován byl orel královský, mořský, často je možné spatřit orlovce říčního nebo motáka pilicha. Území obory je zařazeno do systému Natura 2000 v rámci ptačí oblasti Východní Krušné hory. V oboře je síť studen, ze kterých se do vodovodní sítě čerpá voda vysoké kvality.

Navíc na území o rozloze 1930 hektarů žijí chránění živočichové. Je zde například významné tokaniště tetřívka obecného. Registrován byl výskyt čápa černého, výra velkého nebo sýce rousného. Pozorován zde byl také orel královský, mořský, často je možné zahlédnout orlovce říčního nebo motáka pilicha. „A je zde také zájem práva myslivosti. Oblast je uznána jako obora k chovu jelení zvěře a s tím a s tím je nutné k tomu také tak přistupovat,“ dodává Kšír. Kmenové stavy obory se pohybují okolo 300 kusů jelení zvěře. Navíc je soukromým majetkem. Obora a lesy v ní jsou v majetku státu a Lesy České republiky, potažmo Lesní správa Litvínov, jsou pověřeny hospodařením. Jsou tedy držitelem honitby, Zámek Koloděje pak jejím uživatelem.

Vstup byl tentokrát povolen po asfaltové komunikaci Šumenské údolí – Zámecká křižovatka a Zámecká křižovatka – Dlouhá Louka. „Bylo to fajn. Prošli jsme se a viděli krásnou přírodu,“ řekl Deníku sedmnáctiletý Adam Kratina, který přišel do obory s rodiči a bratrem.

Letos Obora Fláje otevře své brány veřejnosti ještě dvakrát. Pokaždé o víkendu, a to 27. – 30. října a 17. – 19. listopadu. V obou případech bude otevřeno, jako tomu bylo tentokrát. Od 10 do 15 hodin. „Když to bude v říjnu na kola, tak tady rozhodně chybět nebudeme,“ dodala Zdeňka Lipčejová.

Kdy se letos ještě otevřou brány:27. – 30. října
17. – 19. listopadu.
V obou případech bude otevřeno od 10 do 15 hodin.