Na údržbu a provoz sportovních zařízení, která patří místním spolkům, chybějí peníze. Stát totiž utlumil dotace na jejich podporu, takže vázne obnova areálů. Upozornila na to Česká unie sportu (ČUS), která hovoří o celostátním problému, jenž ohrožuje budoucnost amatérského sportu.

Unie poslala do regionů část svých nouzových peněz, aby střediska nebyla s údržbou na nule. „Pomohli jsme i některým klubům z Mostecka,“ sdělil mluvčí ČUS Jiří Uhlíř. Například pro TJ Sokol Horní Jiřetín je velmi obtížné udržet v provozuschopném stavu sportovní areál s budovou, když se musí finančně podílet na údržbě a zároveň pokrýt náklady na provoz zařízení.

„Máme ve velice špatném stavu střechu tělocvičny a elektroinstalace. Kdybychom dostali dotaci na opravu, nejsme schopni sehnat peníze na spolufinancování z vlastních zdrojů,“ uvedl předseda jednoty Jiří Sapoušek.

V rámci takzvaného Programu IV požádala jednota stát o půl milionu korun, ale nedostala nic. Od ČUS získala alespoň dvanáct tisíc. Jednotu, která má 279 členů, naštěstí podporuje město Horní Jiřetín částkou 1,3 milionu korun ročně. „Bez finanční injekce města by jednota skončila,“ řekl předseda.

Na údržbu nezbývá

Omezení zasáhlo i TJ Lokomotiva Most, která vlastní poblíž aquadromu třicet let starou sportovní halu a z pronájmů jen stěží uhradí náklady na energie. „Dlouhodobě nezvládáme investovat do údržby a to se silně projevuje na kvalitě sportovního prostředí,“ sdělil zástupce jednoty František Lipš.

Poplatky za teplo stojí zhruba 50 tisíc korun měsíčně, což pokladnu vyčerpává a vzniká tím začarovaný kruh. Nejsou totiž peníze na rekonstrukci vytápěcího systému a na zateplení haly, po čemž by náklady na teplo byly třetinové. „Financování sportovních klubů se podceňuje. Když to takhle půjde dál, nebudou mít děti v čem hrát a do čeho kopnout,“ řekl předseda TJ Kopisty Miroslav Suttner. Peníze nejsou ani na trenéry, kteří se mládeži věnují zadarmo nebo za symbolické odměny.

Spolkům vadí i proměnlivá dotační byrokracie, která doprovází podávání žádostí a vyúčtování. Šanony s dokumenty plní kanceláře či byty funkcionářů. „Spousta malých klubů či jednot se místo sportu věnuje pouze papírování,“ sdělila místopředsedkyně Sdružení sportovních klubů Litvínov Lenka Dvořáková.

Byrokracie místo trénování dětí

To potvrdil i předseda ČUS Miroslav Jansta. „Funkcionáři z klubů se o zastaralé areály musejí starat, ale scházejí jim peníze. Místo toho, aby trávili čas trénováním dětí, tak ho marní při přípravě náročných žádostí o dotace a sháněním prostředků na to, aby opravili šatny či další nezbytné věci,“ konstatoval.

Administrativa je tak náročná, že většina místních klubů ji sama nezvládne. „Snažíme se spolkům pomáhat, aby byly úspěšné v žádostech o státní dotace,“ sdělil Vladimír Papranec, předseda Sdružení sportovců Mostecka, které je servisním centrem sportu ČUS.

Na Mostecku zatím žádný klub neoznámil krach, přestože ty, které financují i provoz vlastních areálů, mají situaci komplikovanější než oddíly v pronájmech.