V zastřešené zahrádce obecní hospody v Poleradech sedí tři ženy a štamgast Zdeněk Sirotek. „Ten koronavir nás trošku zabrzdil,“ komentuje u piva situaci na vsi, která během koronakrize nemohla pořádat ani jarmark. Chvíli ještě potrvá, než se společenský život rozjede. Tak alespoň dali na venkovní stůl televizor, natáhli z baráku kabel a pustili si mistrovství světa v hokeji. Za chvíli přicházejí sousedi i s dětmi a před hospodou je hned rušno. Klábosí se o všem možném.

Zdroj: DeníkTohle má Zdeněk Sirotek rád. Není místní rodák, pochází z Hory Svaté Kateřiny. To je docela rozdíl, protože víska Polerady s 242 obyvateli je schovaná mezi poli v údolí říčky Srpina, zatímco městečko Kateřina leží na vrcholu Krušných hor. „Všechno je o zvyku. Zima tam byla hezká, když byl člověk mladý,“ vzpomíná senior.

Na Poleradech se mu líbí, že se tu víc drbe. Když to řekne, šibalsky se usměje a dodá, že lidi se prostě potřebují bavit. Proto oceňuje, že v obci mají tradici slavností, že vzniklo nové hřiště a že za hospodou se může grilovat. Někdo musí procestovat půlku zeměkoule, než najde štěstí, někdo se plahočit nemusí, protože žije v Poleradech.

Jumpark Matylda v Mostě je v provozu. O víkendu 22. a 23. května tam měli soustředění akrobatičtí lyžaři z ČR.
Lyžaři začali skákat do mosteckého jezera Matylda z nového můstku

„Tady je to paráda, takové domácí,“ hlásí Zuzana Lálová, která žije na jednom bývalém poleradském statku. Klenba ve stodole je prý ještě z éry Marie Terezie, ale jisté je, že obytný dům je z 19. století. Patří k němu i nádherný historický holubník, který stojí na dvou sloupech a připomíná tradiční japonskou bránu torii. Paní Zuzana kdysi koupila pár holubů, čistokrevné okrasné plemeno, ale smíchali se s divokými a chov šel přirozenou cestou. Vrkající holubi mají s lidmi dost společného. „Je jim tu dobře, jsou tu spokojení,“ tvrdí hospodyňka. Souhlasí s názorem, že na venkově je budoucnost. „Říkám to pořád,“ dodává.

Byty na statku a chybějící krámek

Z několika poleradských statků vznikly v 90. letech bytové domy. Ten velký u hřiště sice sousedí s opuštěným hospodářským křídlem, ale existuje myšlenka udělat z něj podkrovní byty a dole společenskou místnost. Ta je teď nad hospodou, a zatím stačí.

Obec má tři desítky bytů. Jsou pořád obsazené – když se některý uvolní, hned má nového nájemníka. „Zájem o byty je velký. Tady se žije dobře,“ říká místostarostka Jiřina Sýkorová, která bydlí v Poleradech od tří let. Jinde by žít nechtěla. „Polerady jsou moje srdcovka,“ svěří se.

Když se ve větších městech ptáte lidí na ulici, jak se jim líbí jejich sídliště, je snadné natrefit na někoho, kdo bude negativní. V Poleradech jako by nikdo takový neexistoval. I děti tu řeknou, že jim nic nechybí. „Jenom krámek,“ shoduje se mládež v parčíku u sochy svatého Jana Nepomuckého.

Pole rozkvetlé řepky na Mostecku
OBRAZEM: Krajina u Mostu zežloutla. Na polích už zase září řepka

Dřív byla v obci Jednota, pak soukromá prodejna, ale nevydržela, protože provoz se nevyplatil. „Chybějící krámek, to je taková naše bolístka,“ připouští místostarostka. Pro všechno včetně potravin lidi dojíždějí, hlavně do Mostu. Kdo nejede autem, využívá autobus, který naštěstí jezdí docela často.

„Já bych neměnila. Je tu klid, zeleně plno a vesnice je čistá a uklizená,“ konstatuje u hospody návštěvnice zahrádky. „Že tu nemáme lesy na houby? Nad tím jsem nějak nepřemýšlela. Když chceme houby, tak jedeme na Plzeňsko,“ vysvětluje a její sousedky přitakávají. Stejně jako muži jsou rády, že obec vlastní hospodu, kterou obec také provozuje a nikomu ji nepronajímá.

Co se v obci chystá

V oddechové zóně u rybníčku se na podzim vykácely staré topoly, za které se letos vysadí třináct javorů. Budou růst podél potoka, aby místo pro relax odclonily od hlavní silnice. Na hřišti nechá obec instalovat nové prvky pro děti a poblíž udělá nové posezení, protože staré se už rozpadá. „Mělo by to být během léta,“ říká místostarostka. Obec také opraví silnici směrem k firmě Best v úseku od křižovatky k poslednímu rodinnému domu na konci vesnice. V plánu je i vylepšení cesty k lesíku, která je v dezolátním stavu.

Do sportu se už investovalo. Minulý rok v obci zkolaudovali nové sportoviště s umělou trávou. Teď se lidi těší na to, až se situace kolem covidu uklidní a zase se začnou scházet i jinde než venku před hospodou. „Jsme rádi, že teď může fungovat alespoň zahrádka. Jinak tady žijeme docela kulturním životem,“ upozorňuje místostarostka. V Poleradech mají tradici například karnevaly pro děti i dospělé, jarmarky Velikonoční i Vánoční, koncem června řezbářská sympozia a první týden v červenci obecní slavnosti. Zatím se vyčkává a nic se neplánuje.

I když Polerady patří k malým vesnicím, mají pingpongový klub, myslivecký spolek a fotbalovou TJ Rozvoj Polerady, která hraje okresní přebor na domácím velkém hřišti. Obecní úřad sídlí v rekonstruované budově bývalé české školy z 30. let minulého století.

Osud zpěváka Martin Maxy je spojen i s mladíkem, jehož vražda je zahalena tajemstvím
Zpěváka Maxu chtěli zabít výstřelem z blízka. Raději se vzdal klubu v Litvínově

V obci jsou desítky soch, asi nejvíc z obcí na Mostecku. Je to díky řezbářským sympoziím. Na výtvory ze dřeva narazíte na každém kroku. Hned u hospody je lavička ve tvaru člověka, jenž se vrací z hostince domů. „Doslova leze po čtyřech a je opilý jako prase, proto má také místo nosu prasečí čumák,“ popsal své dílo Luboš Pátek z Jirkova, když před pěti lety sochu dodělával.

Obec má ve znaku hornická kladívka, protože v okolí bylo osm uhelných dolů, a chmel, který se tu kdysi pěstoval. Název Polerady pochází ze staročeského slova poljuradi (rádi za pole).

V Poleradech se narodil významný český podnikatel a politik Josef Wohanka (1842 – 1931). Zabýval se například výrobou železničních drezín, ale proslul hlavně v cukrovarnickém průmyslu. Založil první stanice na šlechtění semínek cukrové řepy v Čechách a vyvážel je i do USA. Byl povýšen do rytířského stavu a mimo jiné stál u zrodu pražského technického muzea.

První písemná zmínka o Poleradech je z roku 1250. Nalezená keramika ale svědčí o tom, že na katastru obce žili první lidé v pozdní době kamenné. Zůstaly i stopy po Keltech a Germánech.

Na nejvyšší krušnohorském kopci se letos poprvé spustila lanovka. Slouží hlavně cyklistům, zároveň se totiž otevřel klínovecký trail park. Sobota 22. května
Na Klínovci se po pěti měsících rozjela lanovka, slouží hlavně cyklistům

Obcí vedla 18kilometrová jednokolejná železniční trať Počerady – Vrskmaň. Byla v provozu od roku 1887 do konce 60. let minulého století. Zachoval se jen viadukt bez kolejí, který splynul s krajinou. Vlak tu přepravoval lidi, uhlí, cihly a řepu, která končila v cukrovaru v Havrani.

Polerady nemají kostel. Kaplička svaté Anny byla zbořena v 50. letech, i když její výstavbu v roce 1935 si místní vymohli osobně u samotného papeže v Římě.

K Poleradům patřila již zaniklá osada Mastný Dvůr. Podle pověsti z ní vedla tajná podzemní chodba do Blažimi a ve středověku v ní byla zaživa zazděná provinilá jeptiška. Proto se měli ze sklepa jednoho stavení ozývat podivné hlasy.

Lidi v obci živilo zemědělství, hornictví a cihlářství. Výnosné bylo i sušení chmele. V Poleradech byly čtyři sušárny. Ze starých staveb se zachovala třeba bývalá obecní kovárna, dnes rodinný dům.

Na naučné stezce v obci turista objeví obnovenou studánku, kde místní ženy praly velké prádlo.