Šedesátiletý Jaroslav Murárik vyjde před starobylý rodný dům, který po válce koupil jeho děda, a posadí se na lavičku pod oknem. Chvíli vdechuje čerstvý ranní vzduch a pak si nasadí chirurgickou roušku. I tady, na okraji malé osady Sedlec, kde se pasou ovce, začal platit dosud nejpřísnější třítýdenní nouzový stav.

Deník na návštěvěZdroj: Deník„Hlavně aby to opatření dodržovali i lidi v Mostě,“ říká starousedlík. Bezútěšná situace na vykořeněném místě. Za rodinným domem už dávno nejsou pole, ale obří silo, sklady, opuštěné haly a černé skládky. Sedlec kdysi býval samostatnou obcí se školou. Ze zemědělské historie zbylo jen torzo. Ornici spolkla nová výstavba s pivovarem, který po sametové revoluci zkrachoval. „Když se podíváte na staré fotky a obrázky ze Sedlece, tak zjistíte, že to byla hezká obec. A prachatá,“ vypráví Jaroslav, který zažil konec obce a přesun místní samosprávy do sousedních Korozluk. Bere to jako křivdu.

V Korozlukách ani v Sedleci není obchod. Za nákupy jezdí 218 obyvatel jinam. Od 1. března ale jen po okresu Most. Kvůli omezení pohybu nelze vyrazit do Loun, Teplic ani do Chomutova. „Dá se to přežít,“ tvrdí Romana Vernarová ze Sedlece. Kdo může, většinu dne stráví prací, a volný čas taky vyplní. Na venkově je pořád co dělat.

Starosta obce Volevčice Jiří Fröhlich
Chceme zůstat klidnou vesnicí. V elektrárně to už vědí, říká starosta Volevčic

Naštvaní jsou hlavně podnikatelé bydlící v obci. Omezení trvají už dlouho. „Jejich živnosti míří ke kolapsu. Mají hypotéky a vládní opatření těžce nesou. Nedosáhnou na podporu, nebo neví, jak o ni žádat. Všechno je zmatené,“ povzdechne si ve společenském sále obecního úřadu starosta Miroslav Nedrda. Jeden příklad za všechny: V budově úřadu je hospoda. Samozřejmě zavřená. A tak to bude i po uvolnění. Nájemce vrátil klíče. Nebyly akce, nebyly tržby. Nepomohl ani nájem za korunu.

Vydýchat stres se dá za obcí. Její katastr naštěstí nabízí zajímavá místa pro běh či procházku. Třeba Národní přírodní památku Jánský vrch, kde na jaře rozkvete teplomilná květena, například koniklec luční nebo hlaváček jarní. Tuhle žlutě kvetoucí rostlinu má obec ve svém znaku. Optimistický hlaváček brzy vyroste v divočině nad areálem korozluckého zámku, kde předjarní zpěv ptáků v korunách vysokých stromů ruší hluk z hlavní silnice I/15, která obec protíná vedví. Kritizovaná stavba kdysi vzala Korozlukám náves a prohloubila odcizení, které se dnes těžko napravuje.

Miroslav Perout, Zámek KorozlukyMiroslav Perout, Zámek KorozlukyZdroj: Deník/Martin Vokurka

„Byla narušena kontinuita prostoru a urbanistické uspořádání,“ vysvětluje majitel Zámku Korozluky Miroslav Perout. Připomíná, že obec prošla bourací vlnou po roce 1970. Tehdy část vesnice nechaly úřady zbourat kvůli výstavbě nového areálu Státního statku Most a pak kvůli zkapacitnění silnice. Také výměna obyvatelstva a osidlování obce po roce 1945 do současnosti narušily vztahy mezi lidmi a jejich zájem o obec jako o společný domov. Zmizel i vztah k půdě, kterou nemá kdo obdělávat a která slouží ke zbohatnutí – prodává se k výstavbě rodinných domů.

Areál Benedikt v Mostě, kde se má rekonstruovat letní scéna.
FOTO: Letní scéna na Benediktu chátrá, má se zrekonstruovat

A loni do toho přišel covid. Akce pro veřejnost nemůže pořádat Sportovně kulturní klub Korozluky, ani zámek. Prohlídky zámeckých expozic jsou do odvolání zrušené. Omezení pohybu a rychlejší šíření koronaviru ovlivnilo i činnost v zámeckém parku, kde je rozdělané restaurování soch a stabilizování terénu za kaplí, kde ujel svah. „Práce musely být přerušeny,“ říká Perout. Pomocníci jsou totiž z jiných okresů. Restaurátorka je na Plzeňsku, expert na vitráže v Praze, firma na sanaci svahu sídlí na Litoměřicku a zednická parta v Karlových Varech. Přijet na zámek za prací by sice mohli, ale z preventivních důvodů raději nejezdí. Karlovarsko je navíc epidemií dost postižené.

Pozastavení prací nastalo v době, kdy je třeba připravit park na jaro, aby se mohl jako loni ve vybraných dnech a hodinách zpřístupnit veřejnosti. Minule bylo v parku několik stolků s dezinfekcí a návštěvníci museli dodržovat základní protiepidemická pravidla. Tak by to mohlo být i letos. Kdy začnou prohlídky kompletně přebudovaného zámeckého interiéru v prvním a druhém patře, ještě vůbec není jasné. Perout nevylučuje, že do prázdnin nebude možné uspořádat žádnou kulturní akci, dětský den, ani loutkové divadlo. Možná až v září bude koncert.

Ilustrační foto.
Láska na "hranicích" obcí: Milenci zkoumají mapy, aby se mohli setkat

Lidi však renovovaná kulturní památka stále přitahuje. Poslední únorovou neděli, den před omezením pohybu, byla zámecká branka chvilku otevřená a pár nadšenců do parku vešlo. „Jaro se probouzí, takže se probouzí i člověk. Lidé lační po procházkách v přírodě,“ usmívá se majitel zámku.

Obec v podzámčí funguje od 1. března podobně jako dřív. Obecní úřad má v předsálí otevřené kontaktní okénko. „Co se týče pocitu bezpečí, tak ho podle mě naplňujeme. Jsme malá obec, na úřad nechodí deset lidí krátce po sobě. To, co potřebujeme, vyřídíme,“ říká starosta. Když někdo ze seniorů potřebuje přivézt třeba propan butan, jede služebně do Bečova. „Pokud lidi něco potřebují, tak jim vyjdu vstříc,“ dodává starosta. Kdo neměl roušku, tak ji dostal. Zbyly od voleb.