Místo narození jim nyní připomíná jen zápis v občanském průkazu. A ani to nemusí být pravidlem. V dokladech mohou mít uvedeno po demolici původního domova i jiné místo, kde na svět vůbec nepřišli.

Lidé se v takových případech obracejí na veřejného ochránce práv. „Občané jsou většinou nespokojeni s tím, že mají v dokladech jako místo narození uvedenu obec podle aktuálního územního členění a nikoli obec, která mezitím zanikla např. v důsledku důlní činnosti,“ říká Iva Hrazdílková z kanceláře ombudsmana.

Kolik takových lidí na Mostecku přesně je, zjistit nelze.

„V evidenci obyvatel, jak centrální tak městské, se o těchto lidech žádná statistika nevedla a nevede. V Informačním systému evidence obyvatel (centrální evidence) jsou už od roku 1992 zadané obce a části obcí tak, jak jsou podle současného členění, takže se nedá zadat žádná zaniklá obec a vytáhnout požadované údaje,“ sdělila na dotaz Deníku mluvčí mosteckého magistrátu Alena Sedláčková.

Lže se o historii?

Občané, kteří si stěžují, obvykle namítají, že uvádět místo narození podle aktuálního stavu v době vydání průkazu znamená z historického hlediska uvádění nepravdivých údajů. Tento argument však podle ochránce není zcela přesvědčivý.

„Nejde jen o zánik obcí, ale také o změny názvů obcí, o změny hranic států, názvů států a podobně. Ještě stále žijí občané narození na území České republiky za Rakouska-Uherska, přesto jim zřejmě nebude na obtíž, že v pase mají jako místo narození uvedenu Českou republiku, nikoli habsburskou říši. Stejně tak nevadí uvedení místa narození Zlín občanům, kteří se zde narodili v době, kdy se město jmenovalo Gottwaldov,“ vysvětluje Hrazdílková.

„Ochránce si uvědomuje, že uvedení údaje o místu narození na dokladu totožnosti není záležitostí, která by občanům způsobovala větší nepříjemnosti. Jedná se především o otázku citovou,“ tlumočila ombudsmanův postoj jeho mluvčí.

S tím souhlasí i senátor za Mostecko Vlastimil Balín. „Rodiště je a mělo by být uloženo citově hluboce v každém člověku. Ve mě je,“ říká. „Každý člověk by měl vědět, kam patří, kde se narodil a předpokládám, že by ke svému rodišti měl mít vztah. Jaký, je jistě na něm, ale já například mám k rodným Kopistům, byť již neexistují, vztah veskrze pozitivní a jsem na své rodiště hrdý,“ dodává Vlastimil Balín.

Na základě usnesení vlády byly v roce 2008 zpracovány návrhy právních úprav čtyř navzájem propojených základních registrů. Údaj o územním členění státu, a tedy i o obcích, bude v registrech průběžně aktualizován. „Při přípravě novely zákona o občanských průkazech ochránce navrhoval, aby údaj o místu narození nebyl v občanském průkazu vůbec uváděn, ale jeho připomínka nebyla akceptována,“ řekla Iva Hrazdílková.