Pomáhá jim například při hledání zaměstnání či bydlení. Jak říká, ve společnosti panuje mnoho mýtů ohledně lidí z dětského domova. „Často se veřejnost diví, že mohou chodit třeba na víkend domů nebo že je rodiče navštěvují,“ podivuje se Görg. 

foto: archiv Stanislav Görg Stanislav Görg je koordinátorem projektu Začni správně o.p.s. yourchance pro Ústecký a Karlovarský kraj. Aktuálně se stará o bezmála 50 mladých lidí, které brzo opustí brány dětského domova v Ústeckém kraji.V Ústeckém kraji působíte jako koordinátor projektu Začni správně, který pomáhá s integrací mladých lidí z dětských domovů poté, co opustí jeho brány. Co vaše práce obnáší?
Má práce obnáší především přímou individuální pomoc mladým dospělým opouštějícím dětské domovy. Ale nejen jim, také se zaměřujeme na pomoc mladým lidem opouštějícím pěstounskou péči. To ale není všechno. Kromě individuální přímé pomoci mají mladí také možnost zapojit se do mentoringového programu, pravidelně se s námi setkávat na tematických setkáních. Poskytujeme také studijní stipendia a podporujeme nadané děti z dětských domovů.

Je o vaši pomoc zájem? A co mladí při odchodu z dětského domova nejčastěji řeší?
Při odchodu z dětského domova nebo z pěstounské péče není zájem nikterak velký, ale po nějaké době, řekněme pár týdnů či měsíců, se sami ozývají a chtějí pomoci. Nejčastěji řeší a chtějí pomoci hlavně v těchto oblastech pomoc při hledání zaměstnání, pomoc při komunikaci s úřady, při hledání bydlení. Ale není výjimkou, že potřebují pomoci se stěhováním věcí z bytu, kde bohužel neplatili nájem, a následnou komunikaci s majitelem tohoto bytu.

Co jim dělá v každodenní realitě největší problémy?
Největší problémy jim dělá sestavení finančního plánu s ohledem na příjmy a výdaje. Nedokážou ani příliš šetřit, respektive si vytvářet finanční rezervy.

Zůstávají po opuštění dětského domova v Ústeckém kraji nebo míří třeba do hlavního města?
To je různé. Někteří procestují velký kus naší země a někteří se usadí na rodné hroudě.

Jste s nimi v kontaktu i poté, co odejdou z dětského domova?
Ano, tento kontakt je pro mou práci nejdůležitější.

Určitě to nejde paušalizovat, ale proč se mladí do dětských domovů nejčastěji dostávají?
Nejčastěji to bývají děti ze sociálně patologického rodinného prostředí. Rodiče jsou často z řad uživatelů drog, s kriminální minulostí, která ovšem přetrvává i do současnosti. Bohužel není výjimkou násilné chování rodičů namířené proti vlastním dětem.

Pracujete také v jednom z ústeckých dětských domovů. Pomáhá vám to? Vidíte víc do zákulisí jejich životů?
Rozhodně! Myslím, že mi to pomáhá rychleji a empatičtěji pochopit danou individuální situaci každého mladého dospělého, který chce pomoci. Platí ale i to, že o jejich životech vím jen to, co oni sami se mnou sdílí, jen to, co mi chtějí říci.

Jací jsou vlastně dnešní mladí lidé z dětských domovů? Jaké mají sny?
Jsou ve velké míře naivní a mají nereálné představy o světě, který je mimo dětský domov. Jejich sny jsou především o hodně penězích, které po odchodu z dětského domova vydělají, ale i o vlastní úplné rodině. Za žádnou cenu nechtějí skončit jako oni sami.

O dětech z dětských domovů panuje hodně mýtů. Který je podle vás ten největší?
Máte pravdu, je jich opravdu hodně a některé jsou absurdní. Často se veřejnost diví, že mohou chodit třeba na víkend domů nebo že je rodiče navštěvují. Asi největším mýtem je, že to jsou děti žijící v „pasťáku“. Veřejnost stále nerozlišuje mezi ústavní výchovou a ochrannou výchovou. V té první společnost chrání dítě, ta druhá chrání společnost.

Nedávno jste v Lesné u Mostu s projektem Začni správně pořádali pro mladé z dětských domovů letní kemp. Co je smyslem podobných akcí?
Smyslem je vytvořit komunitu lidí, kteří prošli ústavní výchovou nebo pěstounskou péčí, a ukázat jim, že v tom nejsou sami. Že mohou spoustu věcí sdílet, že oni sami mohou spoustu věcí předat. Zároveň je inspirovat a ukázat jim, že mají život ve vlastních rukou a že mohou žít jinak než jejich biologičtí rodiče. Samozřejmě pokud budou chtít a rozhodnou se proto něco udělat.

Začni správně funguje osm let. Co byste chtěli v Ústeckém kraji dokázat?
Chtěli bychom rozšířit síť sociálního bydlení určeného pro potřeby lidem odcházejícím z dětského domova, případně z pěstounské péče.

V oboru působíte hodně let. Jak hodnotíte situaci v tomto typu sociálních služeb v Česku? Zlepšuje se za poslední roky? Na čem bychom jako společnost měli ještě zapracovat?
Myslím, že jsme na mrtvém bodě co se ústavní výchovy týče. Dokážeme připravit a vychovat vysokoškoláka, řemeslníka, podnikatele, ale nedokážeme se zbavit předsudku, že je z „děcáku“, a na tom bychom měli jako společnost ještě zapracovat. S projektem Začni správně se snažíme poukazovat na pozitivní příklady mladých z dětských domovů nebo pěstounské péče. Každý rok proto vyhlašujeme ocenění Bílá vrána, které oceňuje ty, kteří jsou v reálném životě úspěšní. Dokázali se socializovat a zapojit do života. Jejich příběhy jsou velmi inspirativní pro každého z nás.

Stanislav GörgJe koordinátorem projektu Začni správně. Od roku 2012 je vychovatelem v Dětském domově a Školní jídelně Ústí nad Labem. Předtím působil v dalších dětských domovech v regionu. Magisterský titul získal na univerzitě v Ústí, obor speciální pedagogika a psychologie.