Když se řekne Hrabák, Mostečané si obvykle představí velký zarostlý park, či spíše lesopark na okraji města, kam kdysi chodili do cirkusu nebo na branná cvičení. Jenže součástí dnes již mnohem méně navštěvované lokality jsou i zahrádky schované za vysokými stromy, kde se drobní pěstitelé starají o své záhony a chatičky. „My jsme důchodci a nám je tady dobře,“ řekli dva zahrádkáři, kteří v pondělí opravovali plot u brány do osady V Zátiší. Tento název ji přesně vystihuje.
Je tu klid. Za vstupem do osady se směrem k Čepirohám táhne hlavní cesta lemovaná oplocenými parcelami, na nichž jsou vidět i bazény, trampolíny a dvoupodlažní domky. Za nimi se až k dopravnímu podniku rozprostírá park připomínající listnatý les protkaný asfaltovými chodníky, po kterých sem tam projde maminka s kočárkem nebo pejskař. V době, kdy kilogram mrkve stojí 45 korun a rajčata i přes stovku, se právě o této nezastavěné části Hrabáku hovoří jako o budoucí další pěstitelské oblasti.

Radnice chce totiž na současné zahrádky navázat a vytvořit u nich nové parcely. V plánu je víc než sto zahrádek. Záměr je součástí návrhu změny územního plánu města, o kterém bude zastupitelstvo hlasovat v červnu. Nedávno k tomu bylo veřejné projednání. Máme k tomu info.
„Reagujeme na velkou poptávku obyvatel sídlišť,“ zdůvodnil chystanou proměnu části lesoparku na zahrádky zastupitel a člen komise regionálního rozvoje Petr Formánek. Okraj Hrabáku, který má dlouhodobě venkovský ráz, je podle něj vhodným místem na rozšíření ploch pro relax a pěstování zeleniny a ovoce. „Chápeme, že zahradničení je pro obyvatele paneláků lákavé,“ dodal architekt a zpracovatel územního plánu Karel Beránek.
„Jsem pro. Víc zahrádek je super věc. Lidi budou venku na vzduchu a můžou si vypěstovat, co budou chtít,“ sdělila 33letá Romana z Čepiroh, která na své zahrádce začala s rajčaty a paprikami. „Nejlepší je, když si je člověk vypěstuje sám. Jsou kvalitní, od sluníčka, prostě domácí,“ dodala. To, že kus parku zmizí, jí nevadí, protože Hrabák je dost veliký. „Je to krásný park s nádhernými stromy. Mám obavu, že výstavba nových zahrádek by mohla narušit místní faunu a flóru. Když se to tu jakoby zkomerční, tak klidu ubude,“ řekl 51letý Martin, který bydlí v paneláku, ale zahrádku má na jiném místě.

Zřízení nových zahrádek si vyžádá zásah do zeleně. Přesný rozsah terénních úprav plánovaných na další léta určí až projektová dokumentace. Ne všichni jsou z chystané změny nadšeni. „Záměr hodnotíme negativně z hlediska vlivu na krajinu,“ řekla odbornice na životní prostředí Alena Smrčková, která návrh změny územního plánu hodnotila z pohledu jeho vlivů na udržitelný rozvoj území. Výstavbě zahrádek by měl předcházet například dendrologický průzkum.
Hrabák vznikl před šedesáti lety rekultivací vnitřní výsypky uhelného lomu Hrabák 5. V místě, kdy je dnešní zahrádkářská osada, se pěstovaly sazenice pro zalesňování okolních výsypek. Před deseti lety město shánělo investora pro zástavbu centrální části parku, kde měly na třech hektarech vzniknout rodinné domy. O pozemky ale nikdo neměl zájem a z tohoto záměru sešlo. Když vzniknou zahrádky a město je pronajme, nebude na nich možné stavět objekty pro trvalé bydlení. Podobné omezení se týká dvaceti nových zahrádek na okraji Vtelna, které město nabídlo za 4 000 měsíčně a minulý týden losem určilo nájemce pěti volných parcel. Zájemců o ně bylo dvanáct.