Republikový průměr nezaměstnanosti na konci prázdnin činil 5,3 procenta. Nejvíce se takovému údaji s 6,3 procenty přiblížilo Litoměřicko. Právě v tomto zemědělském okrese je dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v Ústeckém kraji.

Nejvyšší nezaměstnanost v kraji i v republice zůstává na Mostecku, kde v srpnu činila 10,8 procenta. Obavy z propouštění havířů kvůli postupnému útlumu těžby se v údajích zatím nepromítly, protože i na Mostecku nezaměstnanost klesla, a to o 0,2 procentního bodu.

Hromadné propouštění zaznamenal úřad práce v srpnu pouze na Teplicku. "Z jedné firmy, která zaměstnává lidi v Krupce u Teplic, odejde 52 lidí. To je jediné ohlášení hromadné propouštění v kraji," řekl vedoucí oddělení zaměstnanosti ústeckého krajského úřadu práce Jaroslav Kunc.

Úřady: Mnoho lidí pracovat nechce

Bez práce bylo v kraji před začátkem školního roku 46.819 lidí, což je o 578 méně než v červenci. Volných pracovních míst bylo 8092, což je nejvíce od roku 2001. Sezonní práce pokračují při sklizni chmele na Žatecku, několik lidí krátkodobě zaměstnávají i vinaři na Litoměřicku, práce je na dostavbě dálnice D8 a opravách na železnici.

Šance získat práci v kraji se oproti republice výrazně liší. Zatímco v průměru připadají na jedno volné pracovní místo zhruba tři uchazeči, v Ústí nad Labem je jich 12, v Chomutově 11. Přesto jsou i v Ústeckém kraji firmy, které nemohou sehnat zaměstnance. Potíž je podle odborníků z místních úřadů práce a starostů v tom, že řada lidí pracovat nechce.

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo 8369 lidí, to je zhruba pětina ze všech, kteří jsou v evidenci úřadu práce. "Existuje velká skupina lidí, kteří nechtějí pracovat a zvykli si žít na sociálních dávkách, další jsou lidé s nějakým hendikepem, pro které práce na trhu není," řekl Kunc. Hojně využívají obce lidí z evidence na veřejně prospěšné práce. "Je to pro ně samozřejmě zátěž, protože naučit lidi pracovním návykům není jednoduché," poznamenal Kunc.