Paneláky - jezera, továrny - lesy, doly - přírodní rezervace… V málokterém okrese České republiky lze najít na tak malém území tolik kontrastů jako na Mostecku. Jedno místo v něm ale vyniká a na cizí návštěvníky působí jako zjevení. Jsou to památkově chráněné Fláje, kde pozoruhodná přehrada inspirovaná Švýcarskem zadržuje na náhorní plošině pitnou vodu pro víc než 150 tisíc lidí. V tomto pohraničním krušnohorském hvozdu se už v 17. století plavilo dřevo do Německa. Navzdory pohnuté historii si tento zapadlý kout zachovává dodnes svůj genius loci.

Déšť neustává a Fláje tonou v mlze. Z ranního červencového oparu, který stoupá z lesa k obří hrázi, vystupuje první turista. Jan Hanuš z Pardubicka putuje od známějších Tiských stěn a naprostá opuštěnost Flájí ho ohromuje. Krušné hory znal dosud jen od Klínovce po Kraslice. Tady na Mostecku je to ale podle něj přitažlivější. „Neskutečné. Je to taková divočina, v České republice už něco nevídaného. Srovnal bych to dokonce se Šumavou. V životě bych nečekal, že o Krušných horách někdy tohle řeknu,“ svěřuje se cestovatel. Hovoří o zvláštní dichotomii, o dvou zcela odlišných světech vedle sebe. Nedaleko v údolí je průmyslová městská aglomerace a nahoře je krajinka jako národní park.

V lijáku se mihne další postava. Dálkový chodec Pavel Sabela z Frýdeckomístecka kráčející pěšky z Beskyd do Aše si vodní nádrž Fláje nevybral náhodou. Tato oblast je součástí severní trasy nového projektu Stezka Českem. „Jdu od nejvýchodnějšího bodu České republiky do nejzápadnějšího bodu České republiky a zpátky tou samou cestou,“ prozrazuje Pavel. U Flájí se večer před bivakováním setkal se ženou, která šla opačným směrem. Patřila k těm, kteří pomáhají ostatním poutníkům a říká se jim Andělé stezky (Trial Angels) po vzoru USA, kde je chození na dlouhé vzdálenosti velmi populární.

Také senzitivního světoběžníka Pavla zarazila nezvyklá atmosféra Flájí. Za clonou nepříznivého počasí viděl víc než přítomnost. „Má to tu takového zvláštního ducha. Jsme daleko od všeho. Když si člověk uvědomí, že je v 700 metrech nad mořem a jde po rovince, působí to odlehlým dojmem,“ líčí chodec své postřehy ovlivněné prožíváním historie. „Musím říct, že jdu celé Sudety. Pořád jsem na místech, kde původními obyvateli byli Němci. Je to cítit, že to bylo jinak, když si vše spojíte s odsunem rodin, které tu žily stovky let. I když chápete důvody, není to příjemný pocit,“ dodává poutník, který dvakrát přešel USA od jihu k severu – 4 260 kilometrů přes Kalifornii, Oregon a Washington a 5 tisíc kilometrů přes Nové Mexiko, Colorado, Wyoming, Idaho a Montanu.

Atraktivní vodní dílo

Teď v batůžku na zádech nese necelá čtyři kila nejpotřebnějších věcí včetně ultralehkého stanu a spacáku a cesta domů mu potrvá odhadem dva a půl měsíce. „Nepospíchám. Českou republiku a Sudety si chci vychutnat,“ vysvětlí, když přejde flájskou hráz a zamíří ke Klínům po liduprázdné silnici, která se klikatí podél vodní nádrže. Kdyby bylo horko, vykoupat by se v ní nemohl. K břehu nádrže je vstup zakázán, protože je jako strategický zdroj pitné vody v ochranném pásmu I. stupně.

Fláje patří k nejatraktivnějším vodním dílům, o které se stará státní podnik Povodí Ohře. „Je to naprostý unikát ve střední Evropě,“ řekl mluvčí státního podniku Jan Svejkovský. Betonová pilířová přehrada je jediná v ČR. Vodu z nádrže o rozloze 153 hektarů pijí po úpravě obyvatelé Litvínova, Teplic, Duchcova, Krupky, Bíliny a části Mostu a Ústí nad Labem.

Hráz dlouhá skoro půl kilometru a vysoká padesát metrů vznikala v letech 1951 až 1963. Projektanti se inspirovali hrází přehrady Lucendro ve Švýcarsku. Flájská má uvnitř dutiny až 40 metrů vysoké, které vypadají jako vnitřky chrámů. Kvůli nádrži zanikla obec Fláje, která se nacházela v zátopové oblasti. Ze zbourané vísky se zachoval dřevěný kostelík, který se rozebral a přemístil do blízkého Českého Jiřetína. Vesnici Fláje u jejího původního místa připomíná replika sochy svatého Jana Nepomuckého, kterou v roce 2015 nechal vyhotovit Českojiřetínský spolek.

Pro poznání Flájí je ideální Naučná stezka Fláje, která začíná u hráze a vede kolem nádrže až do příhraniční vsi Český Jiřetín. Místní pozoruhodností je také Flájský plavební kanál, který sloužil od 17. do 19. století k plavení dřeva do saského města Freiberg. Pozůstatky tohoto vodního díla, nejstaršího svého druhu v ČR, jsou kulturní památkou stejně jako nedaleká přehrada. Podél kanálu vede samostatná naučná stezka.

Z pohledu ochrany přírody jsou Fláje součástí evropsky významné lokality (Grünwaldské vřesoviště a Východní Krušné hory – ptačí oblast). Žije tu například tetřívek obecný, silně ohrožený druh. Na celou lokalitu je výhled z Puklé skály, kam vede značená turistická cesta. K Flájím jezdí autobus linky Litvínov - Klíny - Český Jiřetín.

Na okraji hráze je Informační centrum Fláje s toaletami a parkovištěm. Centrum funguje v letní sezoně od středy do neděle, o víkendech od 9 do 16 hodin, a nabízí dvakrát denně exkurze do vnitřku hráze. Prohlídky se objednávají pomocí rezervačního systému.