Poměrně lehce se lze bránit proti očividnému porušování pracovněprávních předpisů. Co ale dělat v okamžiku, kdy dochází k šikaně na pracovišti?

V případě porušování zákoníku práce a s ním souvisejících zákonů by zaměstnanec měl upozornit personální odbor a svého, případně vyššího nadřízeného. „Pokud nedojde k nápravě, je možné se s podnětem ke kontrole dodržování pracovně právních předpisů obrátit na orgány inspekce práce," radí Marie Marková z úřadu práce. V Ústeckém kraji je to Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a pro Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem.

Úřad práce může pomoci pouze v určitých oblastech, zpravidla po vyřešení šikany na pracovišti. „Poradit můžeme ohledně skončení pracovního poměru, nevyplacení mzdy, odstupného, možnosti vyplacení dlužných mzdových nároků podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele," vysvětluje Marie Marková.

Pokud je psychický nátlak, ať už ve formě podceňování, obviňování nebo ponižování vyvíjen ze strany kolegů v práci, jedná se o mobbing. Šikana zaměstnance nadřízeným se nazývá bossing. Zaměstnavatel může zneužít svých pravomocí tím, že svou oběť pověří úkoly, které není objektivně schopná zvládnout, nebo požaduje vykonávání činnosti, jež jsou zjevně pod úrovní kvalifikace zaměstnaného. Nezřídka v takových případech nadřízený omezuje mimořádné odměny a osobní příplatky.

Dokázat šikanu na pracovišti je velmi komplikované. Předtím, než se oběť obrátí na inspektorát práce nebo na orgány činné v trestním řízení, musí si sama zajistit dostatek důkazů. Jestliže se zaměstnanec rozhodne čelit útokům, musí se obrnit dostatečnou mírou trpělivosti, nezřídka takový boj končí propuštěním kvůli nadbytečnosti.

Dlouhodobé snášení teroru může vést k vážným psychickým i zdravotním potížím. „Problém bossingu a mobbingu spočívá v tom, že se jedná o psychické násilí, které se velmi obtížně prokazuje a může mít závažnější následky než násilí fyzické. Vzniká zde velké nebezpečí z hlediska psychického i fyzického zdraví, a také kvality života postiženého jedince," vysvětluje Tereza Louková z Katedry psychologie Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Následky pak mohou být fatální. „Mezi nejčastější následky patří psychické obtíže, jako třeba posttraumatická stresová porucha, deprese, poruchy koncentrace, ztráta důvěry v okolí i sama sebe, může to vyvrcholit až sebevražednými myšlenkami. Dále se mobbing může projevit v oblasti psychosomatiky bolesti hlavy, zad, zažívací obtíže, poruchy spánku a podobně. Kromě výše uvedených následků zažívá jedinec obvykle také pocity bezmoci, studu, paniky, zoufalství, které mohou vážně ohrožovat jeho psychické zdraví," varuje Tereza Louková.