Jinde se projevila série rozmarů přírody mnohem výrazněji, řekla mluvčí ústeckého Národního památkového ústavu (NPÚ) Ellen Herzogová. Do 11 objektů spravovaných NPÚ si našlo letos cestu 161.313 zájemců.

Celému NPÚ letos klesla návštěvnost o 11 procent, hlavně vlivem rozmarů přírody. Dubnový výbuch islandské sopky Eyjafjallajökull a následná paralýza letecké dopravy ovšem na sever Čech příliš nedosáhly. "Projevilo se to hlavně na velkých památkových objektech typu Českého Krumlova nebo Prahy, kam jezdí hlavně cizinci, zatímco naše památky vyhledává trochu jiná skupina zájemců," řekla mluvčí. V regionu se po podle ní víc projevilo deštivé léto, které k výletům příliš nelákalo.

Nejvíce to postihlo památky v oblasti Českého středohoří, hrad Hazmburk nebo zámek Ploskovice zaznamenaly zhruba dvacetiprocentní propad. Opačný primát letos naopak patří zámku Jezeří, který stojí u Litvínova a je v bezprostřední blízkosti hnědouhelného dolu. Letos na něj zavítalo 21.631 návštěvníků, což je asi o polovinu víc než vloni.

Kromě počasí se letos dál projevily povodně i ekonomická recese, soudí památkový ústav. Proměnila se proto i cílová skupina, na niž musí zámky cílit. "Podle mého trochu ubylo zájezdů a zahraničních zájemců, takže to kompenzujeme jednotlivci a rodinami. Vesměs jde o místní," popsala Milada Švábíková z NPÚ. Na udržení návštěvnosti je proto potřeba víc kreativity než vloni, což podle ní dokazuje právě příklad Jezeří, kde se pořádá během roku velké množství tematických akcí. Obecně jsou největším hitem noční prohlídky.

Tržby ze vstupného letos činily asi 5,6 milionu korun, což je v hrubém přepočtu asi 35 korun na jednoho návštěvníka, i když se do statistiky počítají i děti a lidé, kteří jsou od vstupného osvobozeni. Poměrně laciné vstupné ovšem příští rok možná zdraží. "Příští rok plánujeme mírné zvyšování vstupného ve skoro všech objektech, celkově asi o desetikorunu," dodala Švábíková.