Nadšenci pátrají v Krušných horách po vlcích, myslivci jsou skeptičtí

Na Šumavě už ve velkém trhají stáda, u nás se ale zatím projevují skromně. V Krušných horách se natrvalo usadili vlci, informací a fotografií je však pořád žalostně málo. Do hor proto začaly vyrážet takzvané Vlčí hlídky, které se snaží vlky stopovat. Myslivci jsou k nim ale skeptičtí, kromě popularizace vlků nepovažují jejich aktivity za přínosné.

První důkazy o návratu vlka v Krušných horách získala veřejnost letos v lednu, kdy fotopast nastražená Hnutím Duha zachytila vlka u karlovarských Abertam. Od té doby do Krušných hor, včetně Chomutovska a Mostecka, vyrážejí Vlčí hlídky, které hledají o šelmách důkazy. „Od ledna jsme v Krušných horách našli kolem patnácti vzorků trusu a poslali je na rozbory,“ říká koordinátorka hlídek Štěpánka Kadlecová. Kromě trusu dokumentují i srst, strženou zvěř, stopy nebo přímo samotné vlky skrze fotopasti.

Potvrzeno! V Krušných horách se zabydleli vlci

Už na konci léta se rozběhnou nové kurzy, které připraví další hlídky pro zimní sezonu. "O Krušné hory se určitě zvýšil zájem, uchazeči se nám hlásí v průběhu celého roku," potvrdil koordinátor kurzů Jiří Beneš. Do kurzu ve Vejprtech se hodlá přihlásit i osmadvacetiletá Klára Hamouzová z Kadaně. „Vlky miluji, ale zoolog už ze mě asi nebude. Hlídky jsou tak pro mě příležitost, jak se o nich dozvědět co nejvíc a zažít dobrodružství v přírodě,“ dodává nadšeně Hamouzová.

Pro nadšení nováčků už mají ale mnohem menší pochopení myslivci. Zásluhy hlídek nepřeceňují. „Kromě mediálního ohlasu nám není znám žádný jejich konkrétní přínos,“ říká mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty Lukáš Linhart. Podle myslivců navíc i skrz naskrz dobré úmysly mohou mít opačný efekt. Hlídky vyrážejí do terénu ve dne i v noci, tím ale mohou zvěř rušit. „Pohyb lidí ji stresuje, nemůže se v klidu napást na oblíbeném místě a pak ohryzává kůru ze stromů,“ míní Linhart. „Turistům se zvěř ve dne přizpůsobila, ale navečer, kdy vychází z úkrytů, jí to může opravdu škodit,“ pokračuje myslivecký mluvčí.

Upytlačení vlka prý nehrozí

Hlídky svojí neustálou přítomností v lese chtějí odradit možné pytláky od střelby nebo kladení jedovatých návnad. Myslivci tyto obavy ale považují za zbytečné. „Stát se může cokoli, ale vzhledem k malému počtu a skrytému způsobu života nepovažuji pytlačení vlka za pravděpodobné,“ myslí si Lukáš Linhart. Pro upytlačení vlka prý navíc není důvod. „Pytláctví se týká zejména spárkaté zvěře, kvůli masu a trofejím“ říká mluvčí. Na vlkovi si ale nikdo nepochutná a jako trofej by taky neobstál. „Pytlák by se akorát stal dost nápadným,“ potvrzuje Linhart.

Hlášení o vlčích stopách se množí. Bývají však mylná

Řada vlčích příznivců zastává názor, že vlkům hrozí největší nebezpečí právě od myslivců. „Pro myslivce jsou všechna zvířata s drápy, zuby a zahnutým zobákem nekalí konkurenti lovu,“ myslí si fanynka velkých šelem Alice Oppová.

S tím ale ČMMJ nesouhlasí, přestože připouští, že návrat šelem je téma, o kterém se musí diskutovat. „Obecně vítáme návrat všech původních druhů, rostlin i živočichů,“ potvrzuje Lukáš Linhart. „Zároveň je ale důležité řešit možné negativní následky, které jejich návrat přináší, bavme se o kompenzaci škod, fungujícím poradenstvím, promýšlejme prevenci,“ dodává Linhart.

Mohli by se vlci objevit také na Mostecku?