Mladého orla viděl Jaroslav Bažant, ornitolog Oblastního muzea v Mostě. Ptačí výzkum u napouštěného jezera zahájil letos v květnu. Výsledky jsou překvapivé. Badatel už napočítal 85 druhů ptáků. „Mnohé z nich jsou velice vzácné,“ řekl včera Deníku. Díky zvláštnímu povolení se dostane tam, kam veřejnost nesmí. Proto mohl objevit i ohrožené a přísně chráněné druhy.

U jezera zdokumentoval například výskyt ledňáčka, slavíka modráčka, bramboráčka černohlavého, bělořita šedého, sokola stěhovavého a orlovce říčního, který byl na tahu. Na jezero si zvyká i husa velká, volavka, labuť a další ptáci. „Je to přírodní laboratoř, kde jsou dobře vidět probíhající změny prostředí vedoucí ke vzniku úplně nového stabilního ekosystému,“ říká ornitolog. Svá pozorování popíše v chystaném sborníku.

Navrhuje, aby v části jezera vznikla ochranná ptačí zóna, kde by byl klid ke hnízdění. Za ideální považuje záliv a břehy na severovýchodě. Při tak ohromné velikosti jezera podle něj nehrozí, že by užitečné biocentrum omezilo budoucí komerční využití lokality, rekreaci a vodní sporty.

Jaroslav Bažant není sám, kdo mapuje život ve zdánlivé pustině. Už rok ji zkoumají celé týmy českých vědců. Biologové, fyzici, chemici, geologové a další experti spojili své síly ve čtyřletém projektu, který nemá v republice obdobu. Sledují zrod jezerního světa, aby další generace měly přesná data a návod pro další obnovu krajiny mostecké pánve poškozené těžkým průmyslem. „Chceme vědět, jak se vyvíjí nový ekosystém,“ říká Milena Vágnerová z Výzkumného ústavu hnědého uhlí v Mostě, který na rozsáhlé komplexní bádání získal grant od státní Technologické agentury ČR. Spolupracující Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR má v oblasti tři měřicí stanice na sběr nejrůznějších údajů. Jedna je v rámci unikátního experimentu přímo na hladině jezera, kde sleduje teplotu vody v hloubce.

Odborníci z ústecké Univerzity J. E. Purkyně přijíždějí na zoologický a botanický výzkum, odebírají z různých hloubek vzorky vody a zkoumají i plankton.

Mostecký ústav zajišťuje geologický výzkum, rozbory půdy a monitoring škodlivin v ovzduší. Jeden z mnoha přístrojů je až na Milešovce, na nejvyšší hoře Českého středohoří, kde se sbírají data pro srovnávací analýzu. Ta bude také důležitá. Úkolem vědců je totiž zjistit, jak mostecké jezero ovlivní mikroklima a zda přispěje ke zlepšení ovzduší.

Týmy expertů zveřejní první předběžné výsledky v příštím roce. Do konce tohoto roku chtějí spustit společné internetové stránky, kde veřejnost zasvětí do svých objevů a vysvětlí smysl projektu. Dlouhodobý výzkum potrvá do konce roku 2014.

„Máme nesmírnou radost, že se sem život vrací,“ konstatuje Jana Kružíková ze státního podniku Palivový kombinát Ústí. Ten zodpovídá za rekultivaci a umožnil vědcům vstup na své teritorium.

Jezero bude plné na jaře příštího roku.