Mozaika se vzorem geologických vrás zdobila přední stěnu magistrátu až do roku 2008, kdy začaly skleněné části opadávat. Umělecké dílo tak skončilo v depozitáři.

„Zhruba 10 metrů čtverečních této mozaiky bylo repasováno a nyní bude namontováno na stěnu v atriu mezi první a druhé patro úřadu," vysvětlil Pitín. Město její návrat přijde na 130 tisíc korun.

Původní mozaiku vytvořil podnik Železnobrodské sklo, byla vysoká dva metry a dlouhá 84 metrů. Skleněné části byly nalepené na hliníkovém plechu k budově připevněném pomocí šroubů.

„Námětem pro její vznik byl průřez mosteckou krajinou, barevné skleněné čtverečky přilepené na hliníkových deskách v dlouhých pásech znázorňovaly vrstvy v půdním profilu. Pro obyvatele však nebylo dílo dosti srozumitelné, a tak se stalo předmětem negativní kritiky," píše město na webu v části věnované budově magistrátu.

Původní historické město Most padlo za oběť těžbě hnědého uhlí, městské budovy tak bylo třeba vybudovat znovu. Výstavba dnešního magistrátu, tehdy budovy národních výborů, začala v roce 1972 podle projektu architektů Míti Hejduka, Jana Kouby a Jiřího Spáče. Stavba byla dokončená v koncem roku 1977, náklady přesáhly 63,5 milionu korun.

Architekti navrhli sídlo okresního a městského národního výboru jako pětipodlažní železobetonový skelet s rovnou střechou s částečně přístupnou terasou. Počítali také s obřadní síni a velkým zasedacím sálem. Pod terasou vznikly prostory pro obchody s kožešinami, luxusním zbožím, kávou a čajem, sklem a porcelánem či s dárkovými předměty. Uprostřed zůstalo otevřené vnitřní atrium s bazénkem a okrasnými prvky. Dnes v něm stojí také kamenná křtitelnice nejspíš z 15. století, která pochází z Albrechtic. Ty jako další vesnice na Mostecku musely ustoupit povrchové těžbě.