Velitel mostecké směny C Petr Pospěch, který u hasičů slouží již dvaadvacet let je hasičem tělem i duší. Za svůj profesionální přístup u hasičů nyní získal, spolu s dalšími šesti kolegy z Ústeckého kraje, slavnostní medaili za věrnost II. a III.stupně. Petr Pospěch zasahoval snad u všech významných a velkých požárů na Mostecku.

„V roce 1996 jsem spolu s dalšími hasiči likvidoval rozsáhlý požár tankoviště v litvínovské rafinérii, kde jsme zasahovali několik dnů i nocí. Šlo pravděpodobně o nejrozsáhlejší požár v novodobé historii Mostecka,“ říká velitel směny C. Petr Pospěch spolu s dalšími mosteckými hasiči pomáhal také při povodních v roce 1997 na Moravě a v Terezíně v roce 2002. Na kontě směny C, kterou Petr Pospěch řídí je i několik zachráněných lidských nebo zvířecích životů. Poslední takový zákrok byl letos v létě na chanovském sídliště, kde hořel prázdný byt. V silně zakouřeném zdemolovaném bytě mezi odpadky hasiči objevili kotě a malého psa. Obě opuštěná zvířata hasiči vynesli z hořícího objektu do bezpečí. „Nejde ale o nic neobvyklého. Podobných případů jsem zažil mnoho a ve většině případů šlo naštěstí pokaždé o příběhy s dobrým koncem, kdy se nám podařilo lidi i zvířata zachránit,“ říká hasič Pospěch.Téměř pravidelně jednotky mosteckých hasičů zasahují i u těžkých dopravních nehod, kdy zraněné řidiče nebo jejich spolujezdce musejí vystřihávat ze zdemolovaných vraků aut. „Vzpomínám i na zásah u požáru rodinného domku v Korozlukách. Právě tam jsme zachránili tři děti, které jsme si podávali z okna nebo na obtížnou záchranu mladé dívky, která zůstala viset ve skalní stěně Hněvína,“ popisuje Pospěch. „Vždy po zásahu kde se nám podaří někomu pomoci vidíte v očích všech zúčastněných hasičů tu radost a pocit oprávněné hrdosti na to co dokázali. Neznám hezčí pocit když můžete říci příbuzným, že váš zásah byl úspěšný a oni se budou moci dál radovat z přítomnosti svých blízkých, třeba i zvířecích miláčků,“ říká profesionální hasič.Jako velitel zásahu Petr Pospěch řídil likvidaci nedávného požáru ve sklepení obytného zrekonstruovaného domu v Majakovského ulici v Mostě. „Hořelo ve sklepní kóji. Oba vchody domu byly silně zakouřeny. Zatímco jedna skupina hasičů likvidovala požár, druhá odvětrávala celý dům.V tomto případě nebyla evakuace obyvatel bezpodmínečně nutná. Radili jsme obyvatelům zasaženého domu, aby zůstali doma a přes okna bytů jsme s nimi komunikovali. Ne vždy je totiž evakuace potřebná a v tomto případě bylo pro lidi daleko bezpečnější, když zůstali doma a nevycházeli do silně zakouřené chodby. I hasiči tam museli totiž zasahovat v dýchacích přístrojích. V takovém případě je nutná komunikace s veřejností. Uklidnit obyvatele aby nevznikala panika a naopak je ujišťovat a hlavně seznamovat s postupem zásahu. Možná právě proto také při požáru nedošlo k žádnému zranění,“ vzpomíná na nedávný požár Petr Pospěch. On a jeho kolegové jsou ale prý nejraději, pokud zasahovat u podobných požárů budou co nejméně. Vedle hasiččiny se Petr Pospěch věnuje i sportu. Udržování dobré kondice je u profesionálních hasičů dokonce nutností. Velitel směny C se tak závodně věnoval nejen hokeji, který hrál i trénoval, ale i cyklistice. „Té se věnuji dodnes. Moc rád s přítelkyní jezdím na kole do přírody a nebo sjíždíme řeky,“ říká oceněný mostecký hasič. Nového ocenění si Petr Pospěch váží a vnímá jej jako ohodnocení celé směny, protože bez vzájemné důvěry a spolupráce svých kolegů by na udělené ocenění prý nemohl dosáhnout. Medaile za věrnost II. stupně se uděluje po dvaceti a III. stupně po deseti odsloužených letech za vzorné plnění služebních povinností a další mimořádné kvality projevené v rámci služby.