Příští rok město Most vyhlásí výtvarnou soutěž o návrh centrálního památníku horníkům. Nový umělecký objekt by měl stát na prostranství nad schody u Prioru, kde se letos rekonstruoval chodník. Vybrané místo bude sloužit i k pietě za havíře zemřelé při důlních neštěstích v regionu. „Památník by měl být hotov v roce 2021, kdy se v Mostě uskuteční celorepublikové setkání hornických měst a obcí,“ sdělil primátor Jan Paparega.

Radnice pro umístění památníku nejprve zvažovala čtyři místa v centru - dvě nedaleko divadla a dvě poblíž kulturního domu Repre, který byl kdysi Oblastním domem kultury horníků a energetiků v Mostě. Okolí vybraného místa mezi třídou Budovatelů a náměstím Velké mostecké stávky se bude v příštích letech upravovat při samostatných rozsáhlých rekonstrukcích Repre a prostranství od Centralu k Prioru.

Hornictví, které je od 19. století na Mostecku tradičním průmyslovým odvětvím, zůstává stále živé navzdory zániku hlubinných dolů a útlumu povrchového lomu ČSA. Ve zbylých dvou lomech chtějí zastánci těžby dolovat uhlí i v příštích desetiletích. Most, který od šachet získává dary na kulturu, sport a školství a podporuje hornické zvyky, už delší dobu upozorňuje, že nemá žádný důstojný hornický památník. Zástupci města jezdí na pietní hornická shromáždění jinam. Minulý týden byli v Lomu uctít památku horníků, kteří před 73 lety zahynuli při katastrofě na hlubinném dole Kohinoor I. Výbuch tehdy zabil 38 havířů. V roce 2021, kdy se má odhalit mostecký památník, uplyne 40 let od katastrofy na dole Pluto v Louce u Litvínova, kde při explozi uhelného prachu a požáru zemřelo 65 horníků.

V Mostě je několik starších objektů, které souvisejí s hornictvím. Největší je zchátralý Památník mosteckých stávek, který zabírá 780 metrů čtverečních a stojí od roku 1969 na hřbitově pod Resslem. Dílo sochaře a mosteckého rodáka Stanislava Hanzíka tvoří rozlehlé schodiště, dva pomníkové bloky a 10 vysokých betonových sloupů postavených do kruhu jako anglické Stonehenge.

Z bronzové sochy z Památníku padlým horníkům od Josefa Fojtíka zbyl v parku Střed jen podstavec se jmény havířů, kteří patřili za 2. světové války k antifašistickému odboji. Kvůli pokusům o krádež a poškození leží socha havíře řadu let ve skladu. Některá další umělecká díla z období socialistického realismu zmizela z budov a ulic po roce 1989 z politických důvodů. Třeba velké sochy Klementa Gottwalda a milicionáře jsou v depozitáři Oblastního muzea a galerie v Mostě.

„V období moderní historie je umění propojeno s vládnoucí mocí stejně jako s nejvyšším patrem sociální hierarchie. Dokonce i zpodobnění kontroverzních historických osobností či událostí proto musíme v první řadě vnímat jako umělecký projev vzniklý v kontextu doby a pod vlivem dobových výtvarných trendů,“ sdělil ředitel muzea Michal Soukup. Kvalita uměleckého díla se podle něj nedá vnímat jen prostřednictvím tématu, které představuje. „Opačný přístup by mohl vést i k likvidaci špičkového umění ve prospěch toho ideologicky přijatelného, ale třeba jen průměrného či hůř,“ dodal.

Komunisté během totality strhli, rozřezali a ukryli cennou mosteckou sochu T. G. Masaryka. „Byla zazděná v jedné místnosti ve věznici v Bělušicích,“ řekl herec a umělecký šéf mosteckého divadla Jiří Rumpík, který při sametové revoluce pomáhal s pátráním po soše.