Kliknutím zvětšíteO zvláštní krajině kolem Mostu, kterou poznamenala těžba uhlí, mluví odborníci čím dál častěji nejen kvůli ambiciózním jezerním projektům. Téma Mostecko nedávno proniklo do zcela nabitého programu 10. světového kongresu vlivné organizace pro krajinnou ekologii IALE, který se konal v italském Miláně.
„Byl jsem rád, že jsem mohl napomoci alespoň malým příspěvkem do analýzy hodnot a zároveň globálního zviditelnění Mostecka,“ sdělil Deníku vědecký pracovník a člen Hospodářské a sociální rady Mostecka Tomáš Hájek. Na prezentaci dostal od pořadatelů 15 minut, což je maximum možného a velká prestiž. Světové kongresy jsou totiž obrovské a do hlavního bloku postoupí jen nejzajímavější témata. Podle Hájka si ale vědecký výbor v Miláně uvědomil, jaký potenciál region Mostecka má i v té nejostřejší světové konkurenci.
Zaujmout skeptickou globální vědeckou obec není jednoduché. Aby mohla jedinečnost Mostecka přijmout, musel Hájek najít vhodný vědecký problém jako klíč k odemknutí mezinárodní pozornosti. Podle Hájka krajinu Mostecka tvoří propletenec historicky původních krajin a těch industriálních a z toho čerpal.
Ve 20. století byly do Vtelna u Mostu kvůli rozšiřování dolu Bílina přeneseny záchranným transferem čtyři památkově hodnotné kaple z oblasti Libkovic. Hájek si položil vědeckou otázku: pokud se důl nebude už dál posouvat západním směrem a bude moci dojít k rehabilitaci přilehlé krajiny, je vhodné, aby kaple ze Vtelna byly zpětně přeneseny k Mariánským Radčicům, protože autentické původní místo nenávratně zmizelo?
K jeho překvapení se toto téma dostalo do hlavního programu kongresu a mohl ho přednést. Zpětný přesun kaplí sice nedoporučil, protože by podkopal autentičnost jejich hodnoty, ale zpětná instalace například volných kopií je podle něj možná. „Západní okraj lomu Bílina mezi Osekem a Mariánskými Radčicemi, navzdory svému dnešnímu poměrně zanedbanému zevnějšku, je unikátem z hlediska historických stop vedoucích mezi klášterem Osek a poutním místem Mariánské Radčice,“ dodal vědec.
Obnova krajiny
To, že význam krajiny v regionu roste, potvrzuje i zářijové memorandum o spolupráci mezi Palivovým kombinátem Ústí (PKÚ), Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU). Jejich experti chtějí vytipovat plochy, které se budou po těžbě uhlí ekologicky obnovovat. Cílem je zachránit ohrožené druhy rostlin a živočichů a stále vzácnější stanoviště chudá na živiny. „Pro některé druhy představují poslední útočiště, protože v okolní homogenizované krajině už nenacházejí vhodné místo pro život,“ sdělil rektor ČZU Petr Sklenička. Záměr počítá i s vyhlášením velkého území za národní přírodní památku, kde budou vědci chránit a sledovat přírodní procesy. První výsledky spolupráce chtějí oznámit v příštím roce.
Podle ředitele PKÚ Petra Lence je tato aktivita v souladu se státním plánem navrhnout nejefektivnější správu nové krajiny s jezery místo šachet. Podnik chystá studie proveditelnosti, aby všechna jezera byla průtočná. Jedná se o 3 400 hektarů ploch s více než miliardou kubíků vody, což by pomohlo v boji se suchem. Záměr počítá i s přečerpávacími a vodními elektrárnami či solárními parky na vodních hladinách. „Vznik a propojení jezer by bylo přínosné pro všechny,“ uvedl Lenc. Například rekultivací lomu ČSA na Mostecku má vzniknout jedno z největších jezer v ČR. Napuštění vodou z Ohře by trvalo až 15 let.
16
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
