Není to obyčejný fotograf. Krajinu, kterou fotil, vytvářel. Z měsíční země pomáhal šedesát let dělat zelenou, znovuzrozenou. V tom je jediný na světě, v tom je jeho vědecký, umělecký i osobní přínos. Teď, po mnoha prezentacích v tuzemsku a zahraničí, přichází vrchol jeho výstavní kariéry. Jeho časosběrný fotografický dokument zachycující proměnu Mostecka, takzvaná „dvojčata", vystaví Pražský hrad. Stanislav Štýs nazval prestižní expozici Země znovuzrozená. Hlavní záštitu nad ní převzal prezident Miloš Zeman.

Rozsáhlý soubor velkoformátových fotografií ukazuje, že rekultivace nejsou jen kosmetickou úpravou, ale i plastickou operací zdevastované krajiny. Srovnávací fotoobrazy jsou unikátem. Štýs je pořizoval ze stejných míst s odstupem až padesáti let.

Tato fotografie je 'dvojčetem' té horní. Ukazuje stejné místo po rekultivaci. Po těžbě jako by se slehla zem. Můžete přehlížet úrodné lány černozemních polí s bohatou úrodou pšenice.

Tato fotografie je "dvojčetem" té horní. Ukazuje stejné místo po rekultivaci. Po těžbě jako by se slehla zem. Můžete přehlížet úrodné lány černozemních polí s bohatou úrodou pšenice. Foto: Stanislav Štýs

„Jako lesník vím, že lesy jsou zakládány pro pravnuky. U zemědělských akcí to je jednodušší. Nové pole rodí již za několik let, ale les je dospělý teprve jako stoletý. A nová jezera vznikající v rámci rekultivací jsou zakládána navěky," říká Štýs.

Po těžbě uhlí byly pod Krušnými horami zrekultivovány již desetitisíce hektarů nových krajin.

Štýs upozorňuje, že region je s těžbou dlouhodobě spjatý. V pánevních oblastech se uhlí těží několik set let a umožnilo rozvoj techniky a průmyslu nejen v Čechách, ale také Rakousku-Uhersku.

„Nezbytným důsledkem těžby je devastace krajiny a ta je již šedesát let soustavně rekultivována," dodává.

Svým souborem fotodokumentů se Štýs snaží dlouhodobě prokazovat a popularizovat technickou a kulturní vyspělost České republiky. Soubor obsahuje 230 černobílých a barevných originálních fotoobrazů o velikosti až 60 x 130 centimetrů. Výstava byla již dvakrát, prezidenty Václavem Havlem a Václavem Klausem, slíbena k instalaci na Pražském hradě. Nikdy se ji ale nepodařilo zrealizovat. Podle Štýse tehdejší administrativa expozici odmítla jako „tematicky nedůstojnou Hradu". Z podobných důvodů se pozitivní svědectví o proměnách severních Čech neobjevilo ani na světové výstavě EXPO 2005 v Japonsku. Štýsovy objektivní, exaktní fotografie jsou protiváhou katastroficky orientovaným snímkům, preferovaných médii a kritiky těžby.

Ing. Stanislav Štýs, DrSc. (*1930) Lesní inženýr z Mostecka, doktor zemědělských a lesnických věd, vysokoškolský učitel, soudní znalec v oboru čistota ovzduší, aplikovaná ekologie a životní prostředí. Mezinárodně uznávaný odborník na rekultivace po těžbě, kterým se soustavně věnuje od svých studentských let (1952). Čtyřicet let byl zaměstnán v Severočeských hnědouhelných dolech jako projektant, realizátor a vedoucí manažer rekultivací. Založil Českou rekultivační školu. Soustavně externě spolupracuje s řadou výzkumných a akademických pracovišť. Desítky let působí na mnoha vysokých školách u nás i v zahraničí jako učitel, externí vědecký pracovník a člen vědeckých rad (například UJEP, Zemědělská univerzita Praha, VŠ lesnicka a drevárska Zvolen, TU-VŠB Ostrava, čínská Hornická univerzita v Xuzhou).