Tisíce rekreantů na plážích, hejna ptáků, tuny ryb, přístavy plné jachet a opodál plovoucí solární panely a turbíny na kaskádě spojující obří jezera v největší vodní soustavu v Česku. Tak by to mohlo vypadat v druhé polovině tohoto století na Mostecku a v sousedních okresech, kde se těží uhlí.

Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček při páteční návštěvě lomu ČSA u Mostu oznámil, že stát vážně uvažuje o zásadní proměně Podkrušnohoří poškozeného velkolomy. Už se nehovoří jen o pasivním zatopení šachet a rekreačním využití, ale o propojení hlavních jezer a vybudování ojedinělé energetické soustavy s vodními a solárními elektrárnami. „Podle předběžného propočtu, který počítá s vytvořením kaskády od Milady po Tušimice, by mohl vzniknout energetický zdroj o výkonu v rozmezí 1000 až 2000 megawattů, což by bylo na úrovni dvou jaderných reaktorů. A to už je vážná diskuze,“ sdělil vicepremiér Havlíček, kterému se záměr propojit jezera líbí.

Do konce června příštího roku má ministerstvo obdržet k posouzení novou koncepci rozsáhlé revitalizace v Ústeckém kraji, která shrne závěry několika studií proveditelnosti. Experti v nich odhadnou náklady a určí technologické a energetické možnosti. Ambiciózní plán na proměnu krajiny má na starosti státní podnik Palivový kombinát Ústí (PÚK), který spravuje jezera Most a Milada.

Do roku 2020 rozhodnuto

Havlíček předpokládá, že vláda do konce roku 2020 rozhodne o tom, jak se celá oblast s bývalými i současnými doly bude rekultivovat, a stvrdí to vládním usnesením.

„Je nesmírně důležité vytvořit si budoucí pozici a stanovit cíl, jak bude vypadat zdejší krajinný ráz a energetika a jak propojíme to, co se tu už revitalizovalo,“ sdělil vicepremiér Havlíček.

Kabinet zatopení dolů upřednostnil už dříve, ale nyní ho čeká verdikt, zda podpoří i propojení vodních děl a jejich energetické využití. Zároveň bude jednat s těžaři, jejichž rekultivační plány zatím s novou vizí nepočítají.

„Dnes jsme na rozcestí nejen tím, že končí těžba, ale i tím, že budeme muset porovnat naše dosavadní plány s rozšířeným záměrem státu. Doufám, že to nebude střet, ale že to bude o technickém řešení a finančním pokrytí,“ řekl Luboš Pavlas, šéf skupiny Sev.en Energy, která vlastní lom ČSA.

Uhlí se tam těží od roku 1901, ale teď se důl připravuje na útlum, protože vláda v roce 2015 nezrušila územní ekologické limity. Vytěžitelné zásoby uhlí v ČSA vydrží podle poptávky na energetickém trhu tři až pět let, pak se těžba zastaví a zbytek lomu se zrekultivuje. První rekultivace začaly už před padesáti lety a dnes je zahlazena skoro polovina důlního území. Pokud vláda zvolí spojování jezer a kaskádu, hodlá být skupina u toho. „Chceme být součástí jednání, která vyústí v rozhodnutí,“ dodal Pavlas.

Podle ředitele PÚK Petra Lence je v regionu chuť a vůle nový energetický potenciál v krajině využít. „K tomu je třeba udělat ještě hrozně moc práce. Bude to trvat několik desítek let a bude to finančně náročné,“ zdůraznil.

Vody má být dost

Postupy státu a těžařů se mají koordinovat a jednalo se o tom i v Bruselu. Podle vicepremiéra jde sice o zlepšení krajiny po povrchovém dobývání uhlí, ale v budoucí vizi hrají nové energetické zdroje dominantní roli, protože stoupá význam těch obnovitelných. Vody na postupné zatopení má být navzdory suchu dost z místních zdrojů, například z Ohře.