V roce 1975 dokázal mostecký gotický chrám „utéct“ po kolejích před těžbou uhlí a dostal se tím do Guinnessovy knihy světových rekordů. Přesto má národní kulturní památka jeden handicap. Její zvony po většinu roku mlčí. Ve středověku by to bylo nemyslitelné, protože kostelní zvony oznamovaly čas, významné události a svolávaly věřící k modlitbě. Nyní je památkáři zprovozňují alespoň při svatbách či výjimečných akcích.

„Kdyby zvony zněly každou hodinu, věž by na to začala reagovat a časem by došlo k jejímu narušení,“ říká historik a průvodce Jiří Sirový.

Příčinu omezení je třeba hledat v minulosti. Před stěhováním, ve starém Mostě, měla věž jen hodiny. Zvony byly u kostela v novější zvonici. Tu nechal komunistický režim v 70. letech zbourat a hodiny putovaly do muzea. Po přesunu kostela věž vybetonovali a místo hodin do ní v 90. letech vrátili restaurované zvony. Během obnoveného pravidelného provozu se ale v objektu objevila prasklina. „Museli jsme přestat zvonit,“ vzpomíná kastelánka Ludmila Klimplová.

Zvony jsou v provozu jen v omezené míře. Pouštějí se krátce ve chvíli, kdy svatebčané vycházejí po obřadu z chrámu. Častější zvonění nechtějí památkáři riskovat. Opatrnější jsou i po loňském pádu kusu zdiva z klenebního žebra. Laboratoř sice zjistila, že vzorek byl narušen již před přesunem kostela, ale prevence před vibracemi platí nadále.

Naposledy se zvony pro veřejnost rozezněly před měsícem při velké oslavě 500. výročí položení základního kamene kostela, kdy do areálu přišly tisíce lidí. Zvony by opět měly zazvonit 13. srpna při mimořádné mši, kterou bude sloužit litoměřický biskup Jan Baxant. Slavnostní bohoslužba, která má být velkou společenskou i církevní událostí, připomene půltisíciletí chrámu a svátek Nanebevzetí Panny Marie, které je kostel zasvěcen.

Na zvonici kostela byly původně velký zvon z roku 1593 vážící 3,2 tuny, dva hodinové cimbály a malý sanktusový zvonek. Po přesunu svatostánku dali do jeho věže původní velký zvon, na kterém je znak Mostu, a menší zvon ze Slatěnic, který je z roku 1586 a váží 1,4 tuny. Ve věži jsou i dva hodinové cimbály, jeden původní z roku 1594 a druhý ze zbouraného kostela Minoritů.

Zvuk zvonů není ve městě slyšet jako v minulých staletích, protože kostel stojí mimo zástavbu, od které ho dělí dopravní koridor se silnicemi, železniční a tramvajovou tratí. Před rokem 1975 byl kostel dominantou v historickém městě.

Dvacet svateb o prázdninách

Během letních prázdnin bude v kostele celkem 20 svateb. Během těchto obřadů je kostel pro veřejnost uzavřen. Do kostela se vejde zhruba 300 svatebních hostů. Pronájem kostela stojí 6050 korun na hodinu. V ceně je i výzdoba či sekt na přípitek. Za hraní varhan je příplatek 700 korun.

Veřejnosti byl kostel zpřístupněn v roce 1988, třináct let po transferu. Celkem ujel po kolejích 841 metrů. Na novém místě nejprve sloužil jako výstavní expozice budování komunismu. Po sametové revoluci se stal státním muzeem regionálního sakrálního umění. Vysvěcen byl v 1993. Slouží i pro církevní a civilní obřady a koncerty.

Gotický kostel začal vznikat v roce 1517, dva roky od požáru města. U příležitosti 500. výročí od jeho výstavby vydala letos Česká poštu známku s jeho vyobrazením.