V malém bytě jednoho paneláku vznikl plán na vytvoření psychoterapeutického ateliéru a prodejny, kde by vznikaly hliněné kopie budov starého Mostu, pohlednice, kresby a další ručně dělané suvenýry. Záměr je ojedinělý tím, že za ním nestojí firma ani veřejná instituce, ale 48letá Marcela Čermáková, která bojuje s nepřízní osudu a nízkým příjmem: je zdravotně znevýhodněnou osobou pečující o vážně nemocnou maminku. Svůj projekt připravuje několik let, kdy se intenzivně zabývá historií. Byt je její dílnou i archivem. Když maminka odpočívá, ona „na koleně“ vyrábí modely známých staveb, kreslí obrázky domů a ulic podle originálních předloh a dokumentárních filmů, dělá si grafické studie vývoje pouličních lamp, katalogy, vynalézá nové výtvarné postupy a připravuje knihu o Mostu. Jediné, co jí chybí k založení sociálního podniku, je kapitál.

„Hledám společníka. K zastižení jsem na mobilu 773 458 760. Chci do toho jít naplno. Nehodlám na tom zbohatnout. Chci dělat, co mě baví, žít lépe a dát stejnou šanci dalším lidem,“ řekla. Výrobky mají odebírat hlavně turisté, firmy a lidé s nostalgickým vztahem k historii.

Úspěch

Na internetu vystavila fotografie svých děl. Reakce byla podle ní velmi příznivá. Například jeden muž z Kralup nad Vltavou si objednal kostel, kde byl křtěn.

Je vyučená kožešnice. Po sametové revoluci založila kožešnictví. Musela ho ale po čase zrušit, protože zánikem zvířecích farem ubylo materiálu a kvůli teplým zimám na Mostecku nebyl zájem o kožichy. Pak dostala od úřadu práce místo v chráněné dílně. Tam ji zaujala keramika. V dílně strávila její výrobou pět let.

„Získala jsem celoživotního koníčka, kterého jsem si od roku 2007 spojila se starým Mostem,“ svěřila se. Dříve pracovala pro sdružení, které se věnovalo lidem s rakovinou, a byla mistrovou předrekvalifikačního kurzu v mezibořské Energii. Tam si potvrdila, že hlína léčí.

„Má uklidňující účinky a snižuje třes rukou,“ uvedla. Vzpomíná na člověka, který měl nemocná játra, ale pod jejím vedením si kontaktem s hlínou zlepšil zdraví a mohl brát méně léků.

Její záměr by se mohl zařadit do sociální ekonomiky, která je založena na solidaritě bez honby za vyššími výkony a zisky.

Jako v Rakousku

Na Mostecku se o nové formě podnikání hovoří už několik let.

„Aby tady vznikly dobré sociální firmy, musí být na to připravena legislativa. Zatím tady nejsou takové podmínky jako například v Rakousku,“ řekl Deníku ředitel úřadu práce Oldřich Malý.

Alena Zieglerová z úřadu práce navštívila v Rakousku sociální podnik s 25 zaměstnanci.

„Funguje už dvacet let na bázi zpracování odpadu, ale i prodeje starého nábytku. Najímá na takzvaná tranzitní místa nezaměstnané, tři měsíce je zapracovává, šest měsíců zaměstnává a pak se je tři měsíce snaží umístit na volný trh práce. Díky kontraktu s tamním úřadem práce dostávají 800 eur, aby se dovzdělali. Někteří u firmy zůstávají,“ uvedla Zieglerová, která ředitele tamní firmy pozvala i do Mostu.