Senior Vladimír Patočka si koupil v Mostě chleba za 28 korun. V Německu, kam pravidelně jezdí, by dal za bochník podobné kvality nejméně 2 eura, což je téměř dvojnásobek v přepočtu na české koruny. Mostečan se obává, že při vstupu České republiky do eurozóny bude stát chleba v Mostě stejně jako v Německu, tedy dnešních 60 korun, zatímco tuzemské důchody a mzdy se o tolik nezvýší. „Naši obchodníci by postupně zdražili zboží na úroveň, jaká by byla v Německu, ale obyčejní lidé by na to doplatili,“ řekl senior. Jeho názor sdílí řada dalších Mostečanů.

Deník ve středu 28. listopadu oslovil deset dospělých místních obyvatel, z toho osm drobných živnostníků a obchodníků. Devět uvedlo, že si zánik české koruny nepřejí nebo euru nevěří kvůli údajné celkové nevýhodnosti. Pouze jeden sdělil, že mu je to jedno. Jejich skepse tak potvrzuje, že vlivní eurooptimisté zatím nemají jednoznačnou oporu ani v příhraničí.

„Když veřejně hovořím o euru, připadám si jako moderní disident, protože v Čechách to není populární téma,“ povzdechl si ve středu v Mostě známý český ekonom a bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Na Vysoké škole finanční a správní v Mostě přednášel o tom, proč Slováci mají euro rádi, ale Češi ho stále nechtějí. Podle Prouzy je osvěta pro pochopení výhod eura klíčová, proto s ním do Mostu přijela přední expertka na společnou evropskou měnu a někdejší viceguvernérka Národní banky Slovenska Elena Kohútiková, přezdívaná Lady Euro.

Kohútiková proslula svým neochvějným přesvědčením, že Slovensku změna měny pomůže, což nyní dokazuje na hospodářském růstu vyšším než v České republice. Podle ní Češi pozitivní sílu eura podceňují a jsou zbytečně negativní.

Ne zda, ale kdy

„Otázka u vás přitom nezní, zda ho přijmout, ale kdy,“ uvedla s odkazem na vstup do EU, při němž se ČR smluvně zavázalo ke společné měně. Na Slovensku, kterému k ní pomohly zásadní reformy, se platí eurem od roku 2009 a nové výzkumy podle Kohútikové opět potvrdily, že drtivá většina Slováků a firem změny nelituje. „Přechod na euro byl hladký,“ zdůvodnila expertka. Obavy z inflace a růstu cen se podle ní překonaly i veřejnou kontrolou trhu a tím, že jinak rozhádaní politici přesvědčili obyvatele, že přijetí eura je věcí národního zájmu.

„Euro ano,“ řekl František Jochman z vedení krajské hospodářské komory, která na Mostecku zastupuje velké firmy i živnostníky. Jochman připustil, že na euro jsou v kraji mezi podnikateli různé názory, ale hlavně velké společnosti by byly pro euro kvůli dlouhodobé stabilitě a jednoduššímu plánování.

Největší zaměstnavatel na Mostecku, litvínovská chemička společnosti Unipetrol, má už do eurozóny nakročeno. „Patříme mezi největší české exportéry a velkou část tržeb přijímáme v eurech, takže případné přijetí eura by pro nás nepředstavovalo větší zátěž,“ sdělil mluvčí chemičky Pavel Kaidl.

Podle Prouzy a Kohútikové je nadějí mladá generace, která si z eura starosti nedělá. Když se mosteckých studentů ptali, jaký český symbol by chtěli na euromincích, dostali odpověď: „Vepřový řízek nebo ponožky v sandálech.“

Tři čtvrtiny Čechů euro odmítajíČeši jsou největšími odpůrci eura v Evropské unii. Podle průzkumu Eurobarometeru z loňského listopadu nesouhlasilo s eurem jakožto jedinou měnou EU na 73 procent Čechů, což z nich dělá největší odpůrce eurozóny. Přesto jejich vztah k této měně není pouze negativní. Téměř polovina Čechů považuje euro za stejně stabilní měnu jako před finanční krizí. Při cestování mimo eurozónu či USA si s sebou vezme euro raději než dolar na 57 procent Čechů. Dokládají to výsledky červnového průzkumu České bankovní asociace (ČBA) a průzkum Eurobarometru.