Most peníze od báňského úřadu dostával za vydobyté plochy. V roce 2003 však úřad zjistil, že peníze vydával podle špatných údajů. „Pochybení vzniklo chybným přiřazením katastrálního území obce Malé Březno městu Most v přiznání za vydobyté nerosty a za plochu dobývacího prostoru, které vypracovává těžební organizace,“ sdělil Deníku Pavel Musil z Obvodního báňského úřadu Most. Potvrdil také, že dané peníze patří obci Malé Březno. „Ano, to patří. Na chybu jsem upozornil já,“ řekl starosta obce Radim Novák. Spor kvůli neoprávněnému obohacení se mezi statutárním městem a báňským úřadem táhne od roku 2004. „Vzhledem k tomu, že už je to dlouho, město tento spor potřebuje řešit právní cestou,“ uvedl při tiskové konferenci primátor Vlastimil Vozka. Také Musil z báňského úřadu v Mostě uvedl, že se jedná o velmi složitou záležitost. Radní města přitom zastupitelům doporučili, aby na jejich dnešním jednání neschválili obvodnímu báňskému úřadu požadovanou částku vrátit. Obec Malé Březno, která je pravým adresátem těchto peněz, vítá, že se báňský úřad konečně rozhodl peníze vymoci zpět. „My samozřejmě peníze od chvíle, kdy se na chybu přišlo, tedy od roku 2003, už dostáváme. Most by měl peníze úřadu vrátit a ten by nám je měl zpětně vydat. Což by pro obec bylo velice příjemné,“ vyjádřil se starosta Března Novák. Peníze jsou obci vypláceny z území Holešic, které katastrálně spadá právě pod Malé Březno. „Je to obrovské území, které k nám patří asi od roku 1980,“ sdělil starosta. S navrácenými penězi nemá obec žádné megalomanské plány. „Nebudeme stavět žádný aquapark. Nejsme na tom nijak špatně, protože doposud peníze za vytěžené nerosty a území dostáváme, ale to není napořád. Těžba z Holešic jednou ustoupí a my potřebujeme mít finanční rezervy, dokud stát nezačne nějak lépe financovat malé obce,“ vysvětlil Novák. Miliony korun tak uloží do fondu rezerv.