V mostecké průkopnické Galerii Bunkr začala výstava Velká mostecká stávka. Nezachycuje proslulý masový protest horníků v roce 1932, ale proměnu tradiční společnosti čelící globalizaci, robotizaci a novým technologiím. Návštěvníci uvidí pozměněné sochy z období socialistického realismu – vášnivé revolucionáře s drony na hlavách, chudé utečence ze Sudet hledající na Google Maps cestu do českého vnitrozemí a dělníka se squatterskými kleštěmi. Autorem expozice je známý český sochař, pedagog a popularizátor výtvarného umění ve veřejném prostoru Pavel Karous. „Výstavu připravil přímo pro Most,“ řekl zástupce galerie Luděk Prošek.

Podle kurátorky Kateřiny Smejkalové dnešní společnost stojí před výzvami podobného typu jako v první polovině 20. století. „I my žijeme v době přerodu způsobu hospodaření. Nové technologie rychle mění a zřejmě budou v následujících desetiletích ještě masivněji měnit v podstatě veškeré lidské akce a interakce,“ uvedla.

Proletáři v novém

Upozornila také na to, že majetková nerovnost dnes dosahuje úrovně před 1. světovou válkou a že nejisté pracovní podmínky řadových obyvatel začínají nápadně připomínat přechodně překonané nádenictví. Právě tím se zabývá Karous ve své mostecké výstavní hře, ve které obnažil zapomenutý svět proletářů a zapojil ho do globální revolty a emancipačních bojů. „Sochy jsem drobně upravil, aby odpovídaly současným technologickým a civilizačním problémům,“ sdělil Karous.

Zámek Jezeří
Památky na Mostecku potěšil zájem lidí. Nyní se chystají na advent

Sochy získal od bývalé zaměstnankyně brněnského muzea revolučního hnutí, která umělecká díla v roce 1990 zachránila před rozbíjením a schovala je na chatě. Bylo mezi nimi i malé sousoší putující rodiny s kojencem od Břetislava Bendy, který v díle zhmotnil útrapy českých uprchlíků, které české úřady nechtěly přijmout při útěku z pohraničí obsazeného v roce 1938 nacisty. 

„Je to zajímavý příběh. Vidíme v něm, že úděl utečenců se dnes nezměnil,“ řekl Karous, který celý výjev zaktualizoval – otci na sousoší odebral ruku s vakem a místo něj mu přidělal ruku s mobilním telefonem pro nouzovou komunikaci.

Karous se ale zároveň obává, že nové technologie umožní v budoucnu nástup nových diktatur, které budou s podporou zmanipulované veřejnosti potlačovat svobodu a lidskost a kontrolovat každý nepovolený pohyb. Podle umělce lze náznaky nového elektronického bezpráví vidět například při protestech v Hongkongu, kde i technicky velmi zdatní mladí demonstranti mají potíže uniknout sledovací digitální síti státního aparátu.

Město Most se vrací k projektu MiniMost, který měl kdysi oživit okolí  kostela a jezera Most.
FOTO: Most obnoví projekt MiniMost. Zastupitelé mají uvolnit miliony

Vernisáži výstavy Velká mostecká stávka předcházela jeho přednáška na mosteckém gymnáziu, které k 30. výročí sametové revoluce pořádá od 12. do 22. listopadu Festival svobody s přednáškami, workshopy, debatami a promítáním. Karous se studenty hovořil právě na téma Svoboda a umění.

Mostecké akce k výročí 17. listopadu vrcholí o víkendu. V sobotu 16. listopadu od 19 hodin bude v rámci evropské Noci divadel v Městském divadle v Mostě setkání herců, kteří před diváky zavzpomínají na atmosféru revolučních událostí roku 1989. V neděli 17. listopadu od 10 hodin bude u kostela na počest sloganu „Máme holé ruce!“ prezentace extrémního golfu a od 14 hodin u kavárny The Most café happening, kde vystoupí několik Mostečanů s vlastním programem. Zazní hudba i poezie.

Slavná stávka
Jednota – boj – vítězství! To bylo jedno z hesel Velké mostecké stávky na jaře 1932, kdy do ulic vyšli hlavně horníci. Tehdy to byl největší protest, kterým vyvrcholila hospodářská krize. Stávka, kterou podpořila i herecká dvojice Voskovec – Werich, začala úmrtím 8 havířů na dole Kohinoor v Lomu, po němž následovalo masové propuštění v celém revíru. Rebelie gradovala krvavým střetem několika tisíc demonstrantů s četnictvem na silnici ze Souše do Mostu, kde zemřeli dva lidé a desítky jich bylo zraněno. Situaci uklidnilo příměří dohodnuté v Praze.

Bunkr
Galerie Bunkr sídlí v suterénu obytného domu 227/44 na Skupovce. Je kulturním prostorem nekomerčního charakteru, který mapuje výtvarnou a literární scénu, představuje angažované umění, spolupracuje s nezávislými iniciativami a podporuje mladé tvůrce. Galerie také volně navazuje na předrevoluční tradici využívání sklepních a bytových prostor k alternativně kulturním účelům. Nová výstava potrvá do 10. prosince 2019.

Panelový dům - Ilustrační foto
Trápí nás dlužníci. Bytová družstva prosí politiky o změny zákonů