K historii přičichnul už jako dítě. Stačil k tomu nález několika střepů na břehu Nechranické přehrady. O mnoho let později se rodilý Mostečan Jiří Šlajsna vydal do Brna, kde na Masarykově univerzitě vystudoval archeologii. V současné době působí jako historik a archeolog v Oblastním muzeu v Mostě. Mimo to se také intenzivně věnuje přednášení v různých místech regionu.

Jaké období historie je vaše nejoblíbenější a proč? Věnujete se jen českým dějinám?
Mým nejoblíbenějším obdobím je 18. a počátek 19. století. Tedy období vzniku moderní Evropy. Doba velkých idejí, ale i jejich prvního velkého zneužití. A české dějiny? I ty jsou provázány s dějinami světovými. Zvláště právě v této době.

Kdy jste se začal zajímat o historii? Co vás k tomuto oboru nejvíce táhlo?
O historii a archeologii jsem se zajímal už od dětství. Za vším stál nález několika „střepů“ na břehu Nechranické přehrady, kde máme dodnes chatu. Dnes vím, že byly z mladší doby bronzové. Dále následovaly výlety na Písečný vrch u Bečova z nedalekých Břvan, kde žila moje babička. Od archeologie bylo následně k historii velice blízko.

Co pro vás znamenají dějiny Mostecka? Myslíte si, že jsme historicky hodnotný region?
Samozřejmě, právě Mostecko je velice významný historický region. Vždy bylo českou branou do sousedního Saska, místem, kde se stýkali i potýkali lidé a myšlenky. Dějiny Mostecka, ale i celých severozápadních Čech, jsou velice fascinující.

Kromě své práce v muzeu také přednášíte pro veřejnost. Kde všude a pro koho přednášíte?
Přednáším už od roku 2007, tedy skoro deset let. Přednáším hlavně v našem regionu ve městech jako je Most, Chomutov, Litvínov, Kadaň, Louny či Bílina, ale samozřejmě i s mírným přesahem do okolních regionů. Přednášky jsem měl třeba v Karlových Varech, Ostrově či Sokolově.

Jakým tématům a obdobím se věnujete ve svých přednáškách?
Jedná se často o regionální témata, ale nevyhýbám se ani českým a světovým dějinám a osobnostem. Co do šíře období, držím se svých mantinelů. Jedná se tady hlavně o období novověku či o období antiky.

Zajímají se o historii i mladší lidé nebo je to záležitost spíše seniorů? Proč si myslíte, že tomu tak je?
Z mých zkušeností se o historii zajímají více senioři, ale v posledních letech se objevují i mladší posluchači. U starších posluchačů se jedná o možnost podívat se na české a světové dějiny novým pohledem.

Jaké jsou reakce skupin na přednášky? Dokážete odhadnout období, o které jeví největší zájem?
Reakce? Zatím můžu říct že velice kladné. Zatím jsem se nesetkal s problémem ani u kontroverznějších témat našich i světových dějin. Z témat dokáže zaujmout nejvíce právě období novověku a antiky, či návaznost na dnešní události. Dobrým příkladem může být přednáška o dějinách Osmanské říše či kořenech dnešních konfliktů na Blízkém východě.

Co vás na přednášení nejvíce baví?
Interakce s posluchači. Možnost diskuze a odpovědí na dané otázky.