V šesti obytných zónách v Mostě omezí od středy 27. prosince vyplácení sociálních dávek. Rodiny závislé na pomoci státu, které se budou chtít do těchto zón přistěhovat, v nich nebudou dostávat doplatek na bydlení. Město tím hodlá potlačit spekulativní pronájmy migrující chudině a zastavit bujení ghett. Jedná se o takzvané opatření obecné povahy, kterým radní vymezili místa se zvýšeným výskytem sociálních nežádoucích jevů.

„Dopady nového opatření po čase zanalyzujeme a posoudíme i jeho případný vliv na další části města,“ prohlásil primátor Jan Paparega.

Novinka, kterou umožňuje zákon o pomoci v hmotné nouzi, zahrnuje bloky 518 a 525, sídliště Sedmistovky, ulici U Věžových domů, bloky 89 až 100 ve Stovce včetně ubytovny Domino a věžáky v ulici M. D. Dobnera. Jsou to nejrizikovější oblasti v Mostě. Podle radnice, která vychází z poznatků policie, strážníků a sociálky, žije v těchto lokalitách až čtyřicet procent sociálně slabých a nepřizpůsobivých obyvatel. Ti mají stát za většinou potíží, které zhoršují bezpečnost a občanské soužití.

Ve zprávě, která byla součástí úředního řízení, se píše například o násilí, drogách, šikaně, záškoláctví, zločinnosti mládeže, rušení nočního klidu a o strachu lidí vycházet na ulici. „Obyvatelé si stěžují na početné skupiny osob, které se shromažďují na veřejném prostranství, jsou hlučné, vulgární a verbálně a fyzicky napadají kolemjdoucí,“ uvádí se v odůvodnění opatření.

Už teď se ozývají hlasy, že omezení by se mělo rozšířit. Opoziční zastupitel Luboš Pitín ze Sdružení Mostečané Mostu uvedl jako příklad Kladno, které se prohlásilo jako celek za jednu velkou sociálně vyloučenou lokalitu a může uplatnit opatření v každé ulici. „Pokud bude prohlášena za vyloučenou jen část Mostu, tak se nic nezmění a problém se přesune jinam,“ upozornil Pitín.

Plošný zákaz je problematický

Podle primátora je celoplošné opatření právně zpochybnitelné a státní orgány ho dříve či později zruší. O celoplošnosti uvažovali i v Sokolově, ale nakonec vybrali jen tři lokality.

Zákaz doplatků se bude týkat nových přistěhovalců. U těch, kteří ve vymezeném sektoru už bydlí, ale hrozí, že po uplynutí smlouvy na dobu určitou dostanou novou a bude se na ně pohlížet jako na nové nájemníky bez nároku na pomoc. To pak poškodí i slušné rodiny s malými dětmi či seniory.

Odborníci, kteří vidí lepší řešení v budoucím zákonu o sociálním bydlení, radikální přístup měst kritizují a považují ho za represivní. Podle nich se past sociálního vyloučení dále prohloubí a negativních jevů přibude. „Dávky na bydlení nezneužívají ani tak klienti sociálního systému, jako spíše ti, kdo jejich bezvýchodné situace a bezzubé sociální politiky využívají,“ informovala Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi, která problémy v Mostě zná.

Podle ní nelze ve jménu boje proti obchodu s chudobou osoby a rodiny v bytové nouzi bez skrupulí označit za nežádoucí přistěhovalce se závadovým chováním, vůči nimž je potřeba ostatní chránit. Na webu institutu také upozornila, že postup měst narušuje všeobecné právo na sociální ochranu každého, kdo ji potřebuje, což stanovuje například Evropská sociální charta.