Mrzne, ale čtrnáctiletou Veroniku s kapucí na hlavě hřeje při chůzi liduprázdnou ulicí příjemný pocit. Její čtvrť je ze dne na den najednou jiná. Jistě, vilky, které se táhnou od Minipivovaru Most až k tenisovým kurtům pod zalesněným kopcem Ressl, vypadají stále hezky. Na mnohých jsou fotovoltaické panely, u branek stojí i tři drahá auta a okrasné keře nad nimi na jaře opět rozkvetou do krásy. Přesto je tu něco nového, co není vidět, ale ovlivňuje to přemýšlení o domově, o sousedech, o vztazích. „Jsem ráda, že bydlím v části Mostu, ve které lidi volili za prezidenta pana Pavla,“ svěřuje se dívka s živýma pronikavýma očima.
Právě tady, ve volebním okrsku 8, dopadly prezidentské volby úplně jinak než v celém okresním městě. Většina sousedů Veroniky, přes 71 procent, dala v prezidentských volbách hlas Petru Pavlovi. A rekordní tu byla i účast, téměř 81 procent. Veronika ještě hlasovat nemohla, ale kdyby jí bylo osmnáct, volila by Pavla už v prvním kole. „Zkusím to za pět let,“ dodává mladá Mostečanka, která doufá, že nově zvolený prezident půjde v roce 2028 do voleb znovu.

Čím to je, že okrajová vilková osada s 591 voliči se od „Babišova“ panelákového Mostu tak výrazně názorově odlišuje? Jak řekl jeden z místních obyvatel, u kurtů bydlí hlavně podnikatelé, kteří Babišovi dlouhodobě nevěří, a Pavel je pro ně důvěryhodnější demokrat. „Jsme hrdi na to, že většina z nás tu volila Petra Pavla,“ sdělil Pavel Hartman. Podle něj velkou roli hrálo, že se Pavel osvědčil v NATO a v prezidentské kampani působil sympaticky. Přesto ho v atraktivní mostecké čtvrti odmítla téměř pětina voličů. Podle Hartmana může být příčinou Pavlova komunistická minulost. Jako volič ji neodsuzuje, protože před rokem 1989 čelil sám jako technik velkému tlaku komunistů, kteří nutili lidi vstoupit do strany i pod hrozbou ztráty dobré pracovní pozice.
Podle Evy Hartmanové, která Pavla také poslala do čele země, u řady místních voliček zřejmě rozhodoval celkový dojem. „Pavel dobře mluví, a navíc stále dobře vypadá,“ uvedla. To, že v celém Mostě, okresu a kraji vyhrál Babiš, který prezidentem podle celostátního výsledku voleb nakonec nebude, je podle voličky součástí dlouhodobé anomálie. „Most je vždycky jiný,“ uvedla. Odhadla, že změna postojů může trvat ještě desítky let, dokud se neodstraní křiklavé sociální a ekonomické rozdíly mezi vyspělejší centrální částí České republiky a jeho zaostalejším severozápadem. „Babiš víc myslí na chudé lidi, a obávám se, že Pavel tolik ne,“ zamyslel se nahlas muž ze sídliště Výsluní, který šel kolem kurtů na pivo a byl kritický k celému průběhu voleb a mediálnímu zájmu. „Ať už je prezidentem kdokoliv, pro mě podstatné, že vlastně žádnou velkou pravomoc nemá, na rozdíl od parlamentu. Proto se mi zdá, že se prezidentským volbám věnovala přehnaná pozornost,“ dodal Mostečan.
Strach z války
Zatímco pro mladou Veroniku bydlící v hezké mostecké čtvrti je Pavel symbolem dobra a naděje na lepší svět, pro dvaasedmdesátiletou Margitu Novákovou z Chanova je nový prezident ztělesním zla. Názor této ženy není vůbec ojedinělý. Žije v sociálně vyloučené lokalitě na okraji Mostu, kde Babiš získal v druhém kole voleb rekordních 98 procent hlasů.
„My ho nemáme rádi. Důvod? Protože byl ve válce a teď nás do války může zatáhnout,“ řekla seniorka, která volila Babiše, jenž o Pavlovi právě tyto dezinformace šířil. Paní Nováková je proto stále přesvědčena, že ze dvou politických rivalů jen Babiš usiluje o mír, zatímco Pavla přirovnala k nelítostnému vojákovi.

„Lidi tady Pavla nevolili, protože se báli, že půjdou do války,“ potvrdil v Chanově další volič Babiše. Podle něj místní obyvatelé u Babiše také zohlednili, že je bohatý, ale zároveň se chová normálně jako běžní lidé. „Sledoval jsem ho, když byl premiérem a pro Romy byl prospěšný. Když bude znovu kandidovat do parlamentu, budu ho volit, aby se stal zase premiérem," dodal muž.
Také jeho soused ocenil, že v Chanově vyhrál drtivě Babiš. „Dá se říct, že ho znám dokonale a důvěřuji mu. Připadá mi jako seriózní člověk, takový lidský, lidový. Pavla jsem poznal jen před pár měsíci, a podívejme, už je u moci!“ řekl 71letý chanovský starousedlík Vladislav. I on chce Babiše ještě volit, pokud bude znovu kandidovat do parlamentu nebo na prezidenta.
Hledání spásy
Podle politologa Adama Komendy z Mostu, který zná i prostředí Chanova, má Babiš dlouhodobě velký počet příznivců mezi lidmi ze znevýhodněného socio-ekonomického prostředí, kde mimo jiné bují exekuce a hledá se spása. Právě v takových podmínkách lze snadněji uvěřit všemu, co oblíbený politik řekne. „Lidé z vyloučených lokalit ne vždy umí rozpoznat dezinformace,“ upozornil Komenda. Podle něj se to projevilo i v Chanově, kde se k tématu války lidé nepostavili kriticky a zůstali ve své sociální bublině, v níž sdílejí stejné názory bez většího vlivu zvenčí. „Ve skupinách na sociálních sítích se pak v nepravdách často navzájem utvrzují,“ dodal politolog. Pravým opakem je podle něj mostecká čtvrť u kurtů, kde převážil racionální přístup, protože tamní voliči se víc zajímají o veřejné dění a preferují spíše jiné hodnoty než materiální.
Přesto je zajímavé, že prezidentský duel zmobilizoval v Chanově voliče a jejich účast 38 procent patří k nejvyšším v historii. Obvykle bývá několikanásobně nižší, ale letos byla dokonce vyšší než ve dvou jiných mosteckých okrscích, v Dobnerovce a v části Stovek, což jsou také deprivované obytné zóny.
Aby Pavel uvedl některé zprávy na pravou míru, během kampaně zacílil i na vyloučené lokality. „Na internetu kolují různé dezinformace týkající se prezidentských voleb. Další z nich se zaměřily na romskou komunitu a šíří nepravdivé nenávistné zprávy pod mým jménem. Rozhodl jsem se zareagovat,“ napsal Pavel pár dnů před hlasováním na svůj facebookový profil. Zveřejnil tam grafiku, kde se distancoval například od lži, že nemá rád Romy.
Návštěva Petra Pavla v Chanově
Pavel na podzim roku 2021 navštívil shodou okolností i Chanov. „Není důvod žít za zdí, když můžeme žít vedle sebe. To jsem si odnesl z návštěvy chanovského Aver klubu. Bylo to velmi povzbuzující setkání,“ okomentoval tehdy Pavel svůj výjezd. Z návštěvy je i krátké video, kde se Pavel zastal aktivní romské komunity. Přesto koncem ledna 2023 v Chanově dostal podporu jen od čtyř voličů a na sídlišti, jehož proměnu k lepšímu tolik ocenil, získal celkově jen 1,6 procent hlasů.