Města by měla zadržovat srážky, aby neodtékaly pryč. Budoucnost je v zelených střechách, košatých velkých stromech, úpravách parků a v jednoduchých opatřeních, třeba v otvorech na obrubnících chodníků, aby voda z lijáku proudila na trávníky, a ne na asfalt. Mnohá doporučení předních českých odborníků zazněla na prvním on-line veřejném jednání o hospodaření s dešťovou vodou. Volně přístupná konference měla být na radnici v Mostě, ale kvůli epidemii koronaviru se přesunula na internet. Tříhodinové debaty se ve čtvrtek 22. října na dálku zúčastnilo přes sedmdesát lidí, což je víc než při jiných besedách v zasedacím sále radnice.

Akci podpořily město Most a Nadace Proměny Karla Komárka, které společně chystají rekonstrukci parku Střed u mostecké sportovní haly, kde se s využitím deště počítá. „Je to pro nás důležité téma,“ řekla Kristina Papoušková z Nadace Proměny.

Dřívější záměr byl, aby park pomohl vsakovat vodu z třídy Budovatelů, kde déšť uniká do kanálů. Po zrušení architektonické soutěže na Budovatelku ze záměru sešlo a pro park se začalo hledat nové vodní téma. „Prověřujeme možnost napojit se na svod dešťové vody ze sportovní haly,“ uvedla architektka Eliška Nováková. Sběr srážkové vody by sloužil na závlahu. Kromě toho je v parku v plánu zelená střecha na budoucí kavárně a pódiu. Navíc se obnoví část soustavy vodních prvků.

Most je v hospodaření s dešťovou vodou teprve na začátku. Další inovace navrhne připravovaný strategický plán rozvoje města do roku 2027, který má Most připravit i na změnu klimatu.

Změna myšlení

„Chceme, aby se města začala chovat jako houba a zadržovala vodu v době srážek a nepouštěla ji dál. Chce to změnu myšlení,“ upozornil při telekonferenci expert a popularizátor hospodaření s dešťovou vodou Jiří Vítek.

Podle něj chybí samosprávám kuráž, znalosti a systematické úsilí. Doporučil, aby obce kvůli ochraně proti suchu a vytváření příznivého mikroklimatu přijaly závazné koncepce hospodaření s dešťovou vodu, které by byly pomůckou pro urbanisty, architekty, stavitele a dopravní inženýry. Už dnes existuje katalog, ze kterého lze vybírat různá řešení pro obytnou zástavbu. Podle Vítka jsou opatření nezbytná, v dlouhodobém horizontu se vyplatí a obce by je neměly odmítat jen proto, že jsou drahá. Náklady může snížit lepší komunikace s vlastníky inženýrských sítí, aby se například rekonstrukce kanalizací využívaly pro terénní úpravy v souladu s takzvanou modro-zelenou infrastrukturou. Právě ta vrací do měst ekologickou udržitelnost.

Podle Davida Stránského z Asociace pro vodu ČR se zásadně mění koloběh vody ve městech. Snižuje se vsakování a zvyšuje se povrchový odtok, což přetěžuje kanalizace a řeky. Zároveň klesá hladina podzemní vody a v ulicích roste teplota. Suchý vzduch a prach pak zhoršují zdraví obyvatel. „Všechny tyto negativní dopady jsou ve městech umocňovány změnou klimatu,“ sdělil Stránský. Řešením je podle něj obnova přirozeného vodního koloběhu například zpomalením odtoku, budováním propustných stavebních prvků, retenčních nádrží, umělých mokřadů, stromořadí či zelených střech.

„Vegetační střechy mají ohromný potenciál,“ potvrdil arborista David Hora, který prosazuje také pečlivější výsadbu dřevin v ulicích. „Stromy jsou nenahraditelné. Nejde o kvantitu, ale kvalitu. Potřebujeme stromy, které plní všechny funkce,“ dodal. Telekonferenci organizovalo ekocentrum Koniklec.