Lidé by neměli při procházce parkem zdolávat překážky, ale 24letá Adéla z Mostu ví své. Když s kočárkem dojede na konec chodníku u bloku 520 v ulici F. L. Čelákovského, nemůže pokračovat do druhé poloviny oddechové zóny, protože cesta ústí do parkoviště plného aut. Jedno stojí mamince přímo před nosem. Proto zvedne kočárek nad obrubník a vjede na zabahněný trávník. Jenže za ním je silnice, takže maminka se na zeleni musí rozhlédnout vlevo vpravo, a když nic nejede, konečně může přejít do další části dlouhého parku, který končí mezi budovou Policie ČR a knihovnou. Až bude dítě z kočárku větší, mohlo by tudy chodit s rodiči bez vyhýbání a krkolomných manévrů. Odborníci totiž navrhují zrušit transitní dopravu napříč parkem, který se má vylepšovat. „Nevidím v tom žádný problém,“ řekla maminka, jejíž rodina auto používá.

S razantním dopravním opatřením počítá dokončovaná územní studie revitalizace veřejných prostranství sídliště Pod Lajsníkem. „Pro dopravní zklidnění a vyloučení tranzitní dopravy je navrženo prostřední část ulice F. L. Čelakovského pro veřejnou automobilovou dopravu omezit. Průjezd parkem by byl možný pouze pro vozidla integrovaného záchranného systému, vozidla údržby a případně pro vozidla pro svoz odpadů. Ostatní automobilová doprava by měla průjezd zakázán,“ uvádí se v konceptu studie. Její autoři upřednostňují v tomto úseku chodce a cyklisty a silnici navrhují srovnat s terénem a předláždit na pochozí plochu, která by spojila rozdělené části parku, aby byl průchozí bez bariér a bez rizika srážky s osobními auty. Kvalita takového parku pak podle expertů významně vzroste a umožní jeho další rozvoj, aby v něm lidé mohli trávit víc času. „Příjezd k objektům na obou stranách uzavřeného úseku zůstane zachován a na dopravní obsluhu nebude mít vliv,“ ujistil dopravní inženýr a spoluautor konceptu Radek Michlík. Podle něj jsou na obou stranách ulice Čelákovského prostory, které by se případně upravily pro obratiště.

Pro řidiče z okolních paneláků by zákaz průjezdu parkem znamenal, že by si při pendlování mezi domovem a městem nemohli cestu podle potřeby zkracovat. „Bude to trochu komplikovanější, ale hlavní je, že se zachová park a nebude tam parkoviště. Zeleň je zeleň,“ řekl 73letý řidič Milan Kvapil, který bydlí od roku 1974 v bloku 505, z něhož má výhled na park i silnici.

Repre, když ještě bylo otevřené, a jeho největší lustr.
Most bude mít dvě kina. Knihovna se nemá bourat kvůli Repre, odkud odvezou umění

„Když zakáží jezdit přes park, prodlouží se nám doprava. Nebudu moci jet dolů na Rudolickou a budu to muset objíždět horem. No, to je paráda!“ řekla řidička z horní části sídliště. Její soused si s tím hlavu neláme. „Já to uvítám, prostě pojedu oklikou,“ řekl.

Podle architektky Jany Langerové, která se na vzniku konceptu studie podílela, projekt výstavby sídliště před padesáti lety se silnicí v parku vůbec nepočítal a dopravně důsledně oddělil severní a jižní část obytné zóny. „Vlastně se vracíme k původní kompozici sídliště,“ řekla Langerová.

Místní policie, jejíž auta silnici často používají, je k záměru zatím zdrženlivá, protože studie ještě není hotova. Z prvního vyjádření pro Deník ale vyplývá, že policie jako dopravní orgán zatím nemá zásadní výhrady. „Do současné doby nám nebyl předložen žádný návrh nebo projektová dokumentace na revitalizaci veřejného prostranství sídliště Pod Lajsníkem. Vzhledem k plánované vizualizaci by policie usilovala o zachování průjezdnosti služebních vozidel, respektive všech vozidel integrovaného záchranného systému, a to zejména z taktických důvodů,“ sdělil policejní mluvčí Václav Krieger.

Po skončení těžby v lomu ČSA má na Mostecku vzniknout další vodní plocha. V budoucnu tam má být Komořanské jezero. Vizualizace.
Koupačka pod Jezeřím? Místo lomu ČSA má vzniknout Komořanské jezero

Podle jednoho z bývalých policistů hlídky vyjíždějí k mimořádným událostem po trase, která je v daném okamžiku nejkratší, a zároveň bezpečná. „Pokud se silnice stane součástí parku a bude na ní hrozit srážka s dítětem, tak chlapi prostě pojedou spodem,“ odhadl budoucí situaci expolicista.

Architekti považují těžiště parku v ulici F. L. Čelakovského za nejdůležitější sídlištní prostor s celoměstským významem. Právě tam má být hlavní reprezentativní a pobytové prostranství. Návrh na oživení zahrnuje například umístění vyhlídkové plošiny, kavárny, vodního prvku, dětského hřiště a nových stromů. Nové vybavení nemá stát na ose současné silnice, ale dál od navrženého širokého chodníku, aby se umožnil průjezd policistům, hasičům a zdravotníkům.

Studii si objednala radnice, která bude venkovní plochy na celém sídlišti v příštích letech postupně upravovat. Koncept, který řeší zeleň, cesty i parkování, experti představili v půlce ledna na besedě v sále ZUŠ Moskevská, kam dorazily desítky lidí. Po dokončení studie bude následovat příprava projektové dokumentace. Letos je na ni v městském rozpočtu vyčleněno 2,5 milionu korun. S realizací na etapy se počítá v letech 2024 až 2026. Předpokládané výdaje vzejdou až z projektu, ale radnice plánuje zažádat o dotací.

O sídlišti Pod Lajsníkem
Panelákové sídliště s 6 300 obyvateli v 3 500 bytech leží na svahu mezi vrchem Lajsník, lesoparkem Šibeník a konečnou tramvaje. Hranice obytné zóny o rozloze 47 hektarů tvoří ulice Moskevská, J. Suka, Pod Lajsníkem a Rudolická. Počtem obyvatel je sídliště větší než mnohá města v ČR, například Tanvald či Františkovy Lázně. Sídlišti dokončenému v roce 1975 se někdy říká také Pod Šibeníkem, Pětistovky či čtvrť Bohumíra Šmerala. V lokalitě sídlí řada důležitých institucí, například okresní soud, městská knihovna, Policie ČR, katastrální úřad a školy. Kromě dalších známých budov jako Sputnik či Krym dominuje sídlišti protáhlý centrální park, který dělí lokalitu na dvě části a za ulicí Moskevská navazuje na další park.

Loni probíhal půlroční průzkum mezi místními obyvateli, jejichž podněty ovlivní plánovanou rekonstrukci prostranství. Dotazník vyplnilo celkem 450 domácností a lidé navíc vyplňovali pocitovou mapu, kde vyznačili přes tisíc bodů. Byly i čtyři komentované procházky s odborníky a zástupci radnice. Podle průzkumu jsou zeleň a klid největšími přednostmi sídliště, k slabinám patří hlavně problémy s parkováním a zanedbaná zákoutí s nedostatečným mobiliářem. Zdrojem obav je především okolí bloku 518 a Sputniku. Celá studie s obrázky a textem je volně přístupná na webu města.