Jiří Wurbs bydlí v bloku 505 padesát pět let. Patřil k prvním obyvatelům mosteckého sídliště Pod Lajsníkem. Pamatuje ještě montovaný dřevěný barák, který stál naproti jako součást velkého staveniště a později vyhořel.

Dnes je tam park, který se vine panelákovým sídlištěm od knihovny po Krym. Do parku chodili manželé Wurbsovi i se svými dětmi. To bylo ještě za totality. Od té doby se zelená oáza příliš neupravovala. Stromy sice vyrostly, ale pod nimi řada míst vypadá zchátrale a omšele.

Plánované zvelebení zázemí parku, aby do něj lidi rádi a víc chodili, senior vítá. „Myšlenka je to moc hezká. Já mám přírodu hrozně rád,“ svěřil se 78letý starousedlík. Obává se však, že někteří lidé si nebudou lepšího parku vážit a budou ostatní rušit. Už v minulosti se kvůli nim odstranily lavičky podél hlavního chodníku a ty zbylé jsou raději dál od paneláku.

Podobných připomínek slyšeli odborníci hodně a pracovali s nimi při zpracování územní studie revitalizace veřejných prostranství sídliště Pod Lajsníkem. Rozsáhlá studie, první svého druhu v Mostě, je hotova a úprava parku je její důležitou součástí. Má se jmenovat Park Umělců a nejvýraznější má být jeho centrum – území mezi Sputnikem a budovou policie.

Proč Park Umělců

Tým odborníků, který vytvořil územní studii revitalizace sídliště Pod Lajsníkem, přišel s touto myšlenkou, protože ulice v lokalitě nesou jména spisovatelů a hudebnících skladatelů (např. Jan Kubelík, Václav Talich, F. L. Čelákovský, Jaroslav Hašek). U parku navíc stojí ZUŠ a knihovna a v zóně je několik uměleckých děl.

„Všechny prostory a prvky centra Parku Umělců by měly být výrazně individualizované a architektonicky ztvárněné. Mohou se stát nejvýznamnějším prostorem sídliště. Konečné zpracování by mělo vzejít z architektonické soutěže,“ píše se ve studii z dílny ATELIER L - Veronika Šindlerová.

Centrální prostor parku je podle expertů určen hlavně pro chodce, trávení volného času, sdružování, volnočasové aktivity a kulturní akce. I proto se má omezit automobilová doprava skrze park mezi ulicemi F. L. Čelakovského a J. Kubelíka.

V místě nejlepšího výhledu z parku na hrad Hněvín je navržen kiosek s občerstvením. „Kiosek by měl být významným prvkem sídliště se silnou vizuální identitou a rozšířením o další využití, například vyhlídkovou platformou na střeše nebo například se skluzavkou z vyhlídkové platformy. Umístění je také zvoleno tak, aby zvýšený pohyb a pobyt lidí navázaný na pořádané kulturní a jiné akce nerušil obyvatele bytových domů a zároveň aby zde byla dostatečná sociální i formální kontrola,“ uvádí dále studie.

Podle ní by u kiosku mohl stát panteon slavných mosteckých rodáků, vodní prvek a v zimě vánoční strom. Vedle má být dětské hřiště a venkovní posilovna pro dospělé. V návrhu je víc laviček a mlatová plocha, která může sloužit i pro příležitostné menší trhy.

Kdy se park začne upravovat, co vše bude skutečně obsahovat a kolik to bude stát, ještě není známo. Územní studie, která je závazným podkladem pro dlouhodobé plánování revitalizace sídliště, řeší obnovu prostranství v celé obytné lokalitě, včetně parkování či hospodaření s dešťovou vodou. Navržené změny se budou realizovat postupně v příštích letech podle dílčích projektů a finančních možností města, které chce využít dotace.

Radnice nedávno vyhlásila veřejnou zakázku na 1. etapu. Vítěz soutěže, kterého by komise měla vybrat ve středu 21. srpna, vypracuje urbanisticko-architektonickou studii a pak projektovou dokumentaci k získání povolení na stavební úpravy. A jakého území se tato zakázka týká? První projekt bude řešit jihovýchodní část sídliště, což je oblast o rozloze 11 hektarů mezi ulicemi J. Suka, J. Ježka, K. J. Erbena a Pod Lajsníkem.

Po realizaci této etapy mají následovat další projekty a práce se posunou dál do sídliště. Kdy bude celé hotové, se zatím nedá odhadnout. „Na etapě jedna si chceme ověřit, jak to bude časově náročné,“ sdělil externí městský architekt Petr Nesládek.

Je to pilotní projekt pilotního záměru - město dosud žádnou takovou proměnu velkého sídliště komplexně nedělalo. Po roce 1989 sice chystalo regeneraci sídliště Výsluní (Šestistovky), která navíc zahrnovala i stavební úpravy paneláků, ale z ambiciózního plánu nakonec sešlo kvůli nedostatku peněz a složitým majetkoprávním vztahům. V menším rozsahu a s pomocí zvláštních dotací město realizovalo v minulosti úpravy deprivovaných sídlišť Chánov a Stovky.

V aktuálně řešeném sídlišti Pod Lajsníkem se má dodržet zásada jednoduchosti, účelnosti a udržitelnosti, a aby to bylo hezké. V první etapě se bude například vymezovat prostor pro vznik tzv. polosoukromých prostranství, které mají sloužit jen pro obyvatele daného domu, aby u něj mohli třeba nerušeně grilovat nebo dohlížet na plácky pro nejmenší děti.

V plánu je i výsadba trvalkových záhonů a květnatých luk a zřizování zelených fasád, pokud s tím majitelé domů budou souhlasit. Vymění se také nevyhovující mobiliář. Nový má být kvalitní a designově jednotný, ale přitom snadno udržovatelný a odolný proti vandalům. Lavičky, odpadkové koše, lampy, květináče, zábradlí, pítka, různé označníky a další podobná zařízení dělané pro první etapu se pak objeví na celém sídlišti.

Pilotní projekt bude řešit i zklidnění dopravy (Zóna 30) a zvýšení počtu parkovacích míst. První etapa nepočítá s parkovacím domem, ale víc aut má lépe parkovat díky změnám provozu a uličních ploch. Opravovat se budou také chodníky.

Zatím posledním velkým zásahem do městských ploch byla v letech 2022 až 2024 rekonstrukce pětihektarového Parku Střed, kde mimo jiné vznikly sportoviště, kavárna a pódium.

O sídlišti Pod Lajsníkem

Panelákové sídliště s 6 300 obyvateli v 3 500 bytech leží na svahu mezi vrchem Lajsník, lesoparkem Šibeník a konečnou tramvaje. Hranice obytné zóny o rozloze 47 hektarů tvoří ulice Moskevská, J. Suka, Pod Lajsníkem a Rudolická. Počtem obyvatel je sídliště větší než mnohá města v ČR, například Tanvald či Františkovy Lázně. Sídlišti dokončenému v roce 1975 se někdy říká také Pod Šibeníkem, Pětistovky či čtvrť Bohumíra Šmerala. V lokalitě sídlí řada důležitých institucí, například okresní soud, městská knihovna, Policie ČR, katastrální úřad a školy. Kromě dalších známých budov jako Sputnik či Krym dominuje sídlišti protáhlý centrální park, který dělí lokalitu na dvě části a za ulicí Moskevská navazuje na další park.

V roce 2021 probíhal půlroční průzkum mezi místními obyvateli, jejichž podněty ovlivní plánovanou rekonstrukci prostranství. Dotazník vyplnilo celkem 450 domácností a lidé navíc vyplňovali pocitovou mapu, kde vyznačili přes tisíc bodů. Podle průzkumu jsou zeleň a klid největšími přednostmi sídliště, k slabinám patří hlavně problémy s parkováním a zanedbaná zákoutí s nedostatečným mobiliářem. Vzniku územní studie předcházelo několik veřejných besed, včetně komentované procházky sídlištěm s odborníky. Postupná revitalizace celého sídliště (bez úprav domů) bude první svého druhu v Mostě. Další obytné zóny mají následovat.