Stálá výstava s názvem Geologie severozápadních Čech je mimořádná v tom, že se jedná o jedinou ucelenou geologickou expozici v Ústeckém kraji a že obsahuje i unikátní nálezy.

Otevření předcházelo několik let příprav a víc než rok intenzivního budování. Zajímavé je, že expozici, s výjimkou stavebních a tiskařských prací, navrhli a vytvořili svépomocí pracovníci muzea, kterým pomáhala řada expertů. „Je to výsledek práce širokého týmů kamarádů, kteří milují geologii tohoto kraje, a zároveň výsledek skvělé práce našeho přírodovědného oddělení, které si řadu instalací samo vymyslelo a dokonce i namontovalo,“ sdělil ředitel muzea Michal Soukup, který při slavnostním otevření netajil dojetí.

Původní přírodovědná expozice byla postupně otevřena v letech 2000 a 2001 a byla přístupná až do roku 2018, kdy bylo rozhodnuto o vybudování nové. Základem její první části je soubor minerálů nalezených při těžbě hnědého uhlí. Tuto sbírku doplňují ukázky nerostů vulkanických komplexů severozápadních Čech a rudních nalezišť východní části Krušných hor. Celkově ale převažují paleontologické exponáty řazené podle jednotlivých geologických epoch. Ve vitrínách je i několik mimořádných zkamenělin, které se nikde jinde nenašly. Vše oživují modely pravěkých živočichů, fotografie a reprodukce obrazů.

Je to "dítě" muzea, téměř vše si tam udělali sami

Expozice nevznikla klasickou muzejní rutinou, kdy je obvyklé zdlouhavé papírování či soutěž na návrh výstavy. Podobu prezentace totiž naplánovali a z velké části i zrealizovali sami muzejníci, kteří během náročného tvůrčího procesu museli řadu věcí předělat, protože se jim nelíbily, nebo že vzorky mezi sebou „nemluvili“. Díky nápadům zaměstnanců muzea vznikly například různé úchytné mechanismy. Budování expozice sice trvalo déle, než se předpokládalo, ale výsledek je podle ředitele excelentní. „Žádnou expozici ve své muzejní kariéře jsem neotvíral s takovým pocitem zadostiučinění. Výsledek naprosto odpovídá mým nejfantastičtějším představám, které jsem předtím měl,“ řekl Soukup.

Už na samotném začátku se rozhodlo, že geologická část se přesune z původních výstavních místností na chodbu, čímž došlo ke zmenšení prostoru pro exponáty. Kurátor geologické expozice Pavel Dvořák proto prosazoval, aby se do vitrín doslova nacpalo co nejvíce věcí. Proti tomu nikdo neprotestoval, a tak muzejníci vitríny začali společně postupně zaplňovat. Jenže pak viděli, že mezi minerály a zkamenělinami je velký nepoměr, a proto zvýšili zastoupení zkamenělin. Přestože má muzeum ve sbírkách minerály a zkameněliny v poměru zhruba dva ku jedné, v expozici je poměr zhruba jedna ku pěti ve prospěch zkamenělin. A důvod? „Mezi zkamenělinami máme velké množství nejen českých, ale i evropských a světových unikátů, a proto mají v nové expozici více prostoru,“ vysvětlil kurátor.

Fakta o výstavě
Geologická část přírodovědné expozice Oblastního muzea a galerie v Mostě představuje ukázky minerálů a zkamenělin z Mostecka a jeho širšího okolí. Součástí nové geologické expozice jsou i modely pravěkých živočichů a dvě panoramata. Jedno ukazuje typické obyvatele moří v období křídy a druhé nejhojnější živočichy doby ledové.
V expozici je celkem 170 ukázek minerálů a hornin, 372 zkamenělin, 11 modelů živočichů, 8 replik zkamenělin, 13 reprodukcí paleontologických rekonstrukcí a 3 tabule s 12 reprodukcemi fotografií minerálů. Z celkového počtu 574 vystavených předmětů je 95 % vystaveno vůbec poprvé. Expozice je první částí nové přírodovědné expozice, která bude po etapách vznikat v dalších letech.
Muzeum je otevřeno denně kromě pondělí od 12 do 18 hodin, o víkendech od 10 do 18 hodin.

Celá expozice vznikala postupně a několik vitrín v původním záměru vůbec nebylo. Muzejníci například obětovali vitrínu určenou pro třetihorní rostliny a věnovali ji pouze zkamenělým dřevům. Pak s překvapením zjistili, že to byl dobrý krok, protože zkamenělá dřeva pohromadě hodně vyniknou barevnou a tvarovou pestrostí. Další specialitou je menší vitrína s tématem vodních rostlin z dolu Bílina, kde se našlo několik světově jedinečných zkamenělin.

„Snažili jsme se udělat expozici co nejrychleji, ale nebylo to vůbec jednoduché,“ svěřil se vedoucí přírodovědného oddělení Pavel Krásenský, mimo jiné autor grafického návrhu. Tvůrci se potýkali s covidem i se zdražováním potřebných věcí. Velmi těžký byl také výběr exponátů a jen práce na popiscích zabrala půl roku. „Hodně věcí jsme dělali sami, a proto to trvalo déle,“ dodal vedoucí, který pomohl i jako entomolog. Za muzeum totiž udělal ve svém volném čase krajem objednaný výzkum brouků v několika lokalitách okresu Louny a vydělané peníze z rozsáhlé entomologické studie pokryly část výdajů na zřízení geologické expozice. „Na naše poměry je to až impozantní,“ zhodnotil stálou výstavu Jaroslav Bažant, autor modelů prehistorických zvířat.

Expozici ocenil i kurátor fosilních sbírek Národního muzea Boris Ekrt. „Mně se to moc líbí. Expozice ukazuje nálezy z regionu a jejich velikou pestrost. Je dobře, že je lidé mohou vidět. Navíc je to i krásně udělané. Je také znát, že autoři měli dost volnou ruku, což se ukázalo jako dobré rozhodnutí,“ řekl Ekrt, který pro mostecké muzeum udělal několik replik unikátních nálezů, jenž v regionu nelze v originálu vystavit. „Jsou to věci, které jsou často studované, a proto je dobré, aby byly k dispozici badatelům, kteří k nám jezdí z celého světa,“ dodal. Na mostecké expozici ho hodně zaujala i technická část - děrované stěny s variabilními držáky na exponáty, což usnadní případné budoucí úpravy ve vitrínách. „Mně je tento systém vystavování blízký, protože věda se vyvíjí a u některých nálezů se mění jména, zařazení i stáří,“ sdělil odborník z Národního muzea.