Rodiče nevědí, že jsem jela na Most Pride... Mladí z LGBT+ sní o lepším světě

„Řešili jsme to přes osm měsíců a máme na to spoustu papírů. Sice s tím nikdo nikde neměl problém, ale všechno sepsat a vyřídit bylo náročné a podle mě zbytečně zdlouhavé. Jednoduše řečeno, když se muž a žena stanou manžely, otec má stejná práva jako matka, ale v našem případě to vůbec neplatí, což je škoda,“ svěřuje se Mostečanka, která se hlásí k LGBT+ komunitě a podporuje celostátní iniciativu za manželství pro všechny páry.

Petici, aby lesby či gayové měli větší právní ochranu než v povoleném registrovaném partnerství, podepsalo v České republice zatím 159 tisíc lidí. Klaudie věří, že nerovnost, kterou zažívá, jednou zmizí.

První Most Pride překvapil vyšší návštěvností. Za rok má být znovu

S partnerkou je už od dívčích let. Lidem z jejich okolí trvalo delší dobu, než vztah začali respektovat. „Ze začátku to bylo takové zvláštní. Všichni na nás většinou jen koukali a vzhledem k tomu, že jsme spolu začínaly ve třinácti letech, si mysleli, že je to taková ta dětská láska, že jenom něco zkoušíme a že nás to brzy přejde. No a ono to trvá deset let,“ říká Klaudie.

Posilují ji dobré zkušenosti. „Mám kolem sebe kolektiv docela chápajících lidí. Nesetkala jsem se třeba s urážkami, za což jsem hrozně ráda,“ dodává žena, která se účastnila průvodů Prague Pride i Most Pride, kde aktivisté LGBT+ prosazují lepší životní podmínky pro tuto menšinu.

Ať mě rodina nepozná

Ještě jí není 18 let. Nechce, aby její tvář byla na fotkách, nechce zveřejnit, z jakého je města, ani jak se jmenuje. Tak velké obavy má z toho, aby se její rodina nedozvěděla, že navštívila s přítelkyní shromáždění LGBT+ v centru Mostu.

„Napište Markéta,“ požádá a poděkuje za anonymitu. V davu mezi lesbami, gayi a trans lidmi se cítí bezpečně, protože k nim patří. Usmívá se, ale když dojde řeč na vztahy v rodině, zesmutní. „Je to na nic,“ povzdechne si.

Mostecký hrad ožil setkáním na pomoc spolku Nové háro

Žije s rodiči a každý den prý čelí nepříjemné konverzaci, když padne zmínka o jejím intimním vztahu. „Táta je docela v pohodě, ale máma ne. Neví, že jsem jela na Most Pride. Řekla jsem jenom, že si chci v Mostě projít obchody,“ poznamená Markéta. Psychologa ani psychoterapeuta dosud nevyhledala. „Myslím pozitivně. Jednou prostě z domova odejdu, najdu si práci a osamostatním se,“ dodá studentka.

Otevřená náruč

Existují ale i rodiny, pro které je láska k dítěti přednější než tradiční vidění světa. Například sedmačtyřicetiletá Monika z Chomutova je příkladem matky, která má stále otevřenou náruč. Svou dospívající dceru z LGBT+ komunity na Most Pride doprovázela, aby jí dala najevo, že je pro ni stále oporou.

„Když mi dcera oznámila, že je bisexuální, zarazilo mě, že to v sobě držela rok, než mi to řekla. Podle mě neměla důvod to přede mnou tajit, ale ona mi vysvětlila, že i když věděla, že to v klidu přijmu, tak přesto měla trochu strach,“ vypráví Monika.

Rodáka z Mostu vyhlásili na Bali mužem roku. Titul získal Dominik Chabr

Podle ní se dcera mimo domov setkává často s nesouhlasem, ale rodina pro ni zůstává bezpečným přístavem. „Pro mě, mého manžela a naše syny je to samozřejmost. Nepřipadá nám divná, vypadá prostě normálně. Je to moje dítě a to bych přece měla ve všem podporovat,“ dodává matka.

Podle Lenky Králové z organizace Trans*parent mnoho lidí složitá témata LGBT+ nesprávně zužuje na pouhou sexuální záležitost. „Největším problémem je sexualizace. Gayům a lesbám jde přitom hlavně o vztahy, ne primárně o sdílení lože. U trans lidí je to podobné,“ upozorňuje Králová během své přednášky na Most Pride.

Proto je podle ní důležitá osvěta. Králová má na serveru YouTube pořad V Tranzu, kde s různými hosty hovoří o tom, s čím se trans lidé v jejich neobvyklých životech potýkají.