Náměstkyně mosteckého primátora Hana Jeníčková (Severočeši.cz) a zároveň předsedkyně správní rady muzea řekla, že ředitel pravděpodobně nevěděl, co tam budou vozit.

To ale ředitel muzea Zbyněk Jakš odmítl, muzeum prý neshledalo žádný důvod, proč by vlečku pro převoz certifikovaných odpadů nemělo pronajmout. „Nedopustili jsme se žádného pochybení, jsme jen překladiště. To by mohli kritizovat i ČD Cargo, že to sem z Ostravy vozí,“ řekl Jakš.

Jeníčková chce, aby se situací zabývala správní rada muzea, která zasedne dnes. Že další postup záleží pouze na rozhodnutí správní rady, řekl i Jakš. Ve správní radě obecně prospěšné společnosti Podkrušnohorské technické muzeum zasedá nejen náměstkyně Jeníčková jako její předsedkyně, ale také primátor Vlastimil Vozka. Mezi zakládající členy společnosti patří Hospodářská a sociální rada kraje, Hospodářská a sociální rada Mostecka, město Litvínov nebo Spolek severočeských havířů.

Odpor místních byl marný

Skladování kalů z Ostravy zrovna na skládce mezi Mostem a Litvínovem se nelíbí místním politikům. „Odmítám, aby sem tahali odpad z Ostravska, protože skládky i cementárny jsou jistě i tam,“ kritizovala dnes likvidaci odpadů právě na území Ústeckého kraje Jeníčková.

CO JSOU OSTRAVSKÉ LAGUNY?

Laguny po bývalé chemičce Ostramo, která byla v provozu celé minulé století, jsou jednou z největších ekologických zátěží v Česku.

Bylo v nich uloženo téměř 200 tisíc tun ropných kalů vyprodukovaných jako odpad z chemičky.

Čištění lagun provázejí stálé problémy, obyvatele v okolí obtěžuje hluk, prach i zápach. Samotné laguny mají být odtěženy do konce letošního roku a po zalesnění se má oblast změnit v lesopark.

Sdružení, které sanaci lagun provádí pro státní podnik Diamo, se jmenuje Čistá Ostrava. Vedoucí firmou sdružení je Geosan Group, který palivo vyrobené z nebezpečných kalů převáží na skládku společnosti Celio v Litvínově. Následně má být spáleno v cementárně Lafarge Cement v Čížkovicích na Litoměřicku.

Plán Geosanu vyvézt 110 tisíc tun toxických kalů do severních Čech v srpnu zásadně odmítl Ústecký kraj, nyní ale firma splnila všechny podmínky k uskladnění a spálení odpadu.

Zavápňování obsahu lagun, následné odtěžování, výrobu paliva a jeho distribuci nyní zajišťuje podle informací na webu Geosanu subdodavatelská firma Šamonil a společnost Vodní zdroje.

Litvínovský starosta Milan Šťovíček především doufá, že všechno bude podle stanovených podmínek. Obec podle něj proti takovému projektu nic udělat nemohla, skládka splnila všechny zákonné podmínky, které si mohl odbor životního prostřední litvínovské radnice klást. „Není to nic příjemného ani šťastného. Pokud by došlo k překročení limitů, budeme požadovat zastavení projektu,“ řekl ve čtvrtek novinářům litvínovský starosta a poslanec Milan Šťovíček (VV).

Využití paliva z ostravských lagun ke spalování v srpnu odmítlo vedení Ústeckého kraje. Odbor životního prostředí Krajského úřadu ale nakonec povolení ke skladování kalů na skládce u Litívínova vydal. Ročně se má v cementárně Lafarge v Čížkovicích na Litoměřicku spálit zhruba 20 tisíc tun paliva, přitom z Ostravy do skladu u Litvínova má být do konce letošního roku převezeno asi 110 tisíc tun. Ekologové z toho nejsou příliš nadšení, je to prý ale mnohem lepší řešení než spálení v elektrárně.

Ropné kaly se v Ostravě shromažďovaly celé minulé století, jako odpad je produkovala tamní chemička Ostramo. Výsledné laguny jsou považovány za jednu z největších ekologických zátěží v Česku, celkem v nich bylo uloženo asi 200 tisíc tun kalů.

O využití kalů jako paliva se hovoří už několik let. První plány v roce 2008 vzbudily na Ostravsku značné obavy ze znečištění ovzduší a totéž se opakovalo i v Ústeckém kraji. Podle kritiků obsahují kaly těžké kovy, polychlorované bifenyly i další toxické látky.