Magistrát vyvěsil na úřední desku dlouhý seznam ulic, kde chce městská rada zavést nové bezdoplatkové zóny. Jejich počet má vzrůst z 6 na 18 a zabraly by tak většinu obytné plochy ve městě.

Navrhované rozšíření se týká bytů na všech velkých sídlištích, nezahrnuje domovy a penziony pro seniory, domy s pečovatelskou službou, Zahražany kromě paneláků, rodinné domy v Souši, Vtelně, Čepirohách a Rudolicích, Velebudice, Chanov a lepší čtvrť pod gymnáziem. Opatření, které má odradit alespoň část problémových nájemníků od stěhování do Mostu či od migrace v rámci města, by mělo platit od podzimu. V pátek 7. září začalo připomínkové řízení.

„Po uplynutí prvních patnácti dnů budou moci vlastníci dotčených nemovitostí podávat následujících třicet dnů mosteckému magistrátu své námitky,“ sdělil Petr Dundek z kanceláře primátora a tajemníka magistrátu. Pokud budou k návrhu připomínky, úřad je vyhodnotí a může opatření před jeho vyhlášením ještě upravit. Podle zákona k tomu nepotřebuje souhlas zastupitelstva.

Úřad města, který vede řízení, označil návrh rozšířit bezdoplatkové zóny za oprávněný. Při hodnocení žádosti vycházel hlavně z analýz státní a městské policie, které poukázaly na zvýšený výskyt sociálně nežádoucích jevů ve vybraných lokalitách. Jedná se hlavě o porušování veřejného pořádku, krádeže, násilí, užívání drog, gamblerství a další rizika. Souvisí to s dlouhodobou nezaměstnaností, závislostí na sociálních dávkách a snadnou dostupností levného bydlení dotovaného státem.

Město proto loni využilo novelu zákona o hmotné nouzi a zakázalo od prosince výplatu doplatku na bydlení v šesti nejvíce postižených bytových zónách, aby omezilo další migraci obyvatel, které označilo za nepřizpůsobivé. 

„Na vyhodnocení účinnosti tohoto opatření je ještě příliš brzo, ale již nyní lze konstatovat, že se tím nezastavila migrace převážně romských rodin, které se přesouvají do města a do jednotlivých domů, které nejsou opatřením nijak omezeny,“ píše se v úředním odůvodnění nového návrhu. Rozsáhlý dokument popisuje i zhoršený pocit bezpečí na většině sídlišť, kde policie zaznamenala narušení sousedských vztahů mezi majoritou a minoritou a i uvnitř komunit.

Policie, která chce předejít eskalaci sociálního napětí, používá také interní informační systém. „Každý den vyhodnocujeme případy, které vyžadují zvýšenou pozornost, a těm se okamžitě intenzivně věnujeme,“ sdělil zástupce ředitele mostecké policie Jindřich Bergmann.

Z úředního mapování problémových rodin vyplynulo, že mají nájem o 6 000 až 8 000 korun vyšší než jejich sousedé, kteří žádné sociální dávky nepobírají. Pokud lidé ze sledovaných komunit spáchají přestupek, většinou podle strážníků uvádějí trvalý pobyt na Slovensku, v Janově, Kladně, Ostravě či Ústí nad Labem.

Nepříznivé sociální klima v Mostě se také stalo jedním z hlavních témat kampaně politických stran před říjnovými komunálními volbami.