Dlouho připravované projekty navazují na plán výstavby páteřní silnice Most-Mariánské Radčice, která povede kolem jezera a měla by se začít stavět v letošním roce po dokončení výběrového řízení na generálního dodavatele.

Ke schůzce s předsedou vlády došlo necelé dva měsíce poté, co přes tři tisíce lidí podepsalo mosteckou výzvu „Neslibuj a konej!" určenou vládě. Lidé ji ve výzvě kritizovali, že neřeší problémy na Mostecku, že region zůstává na okraji zájmu, že stát do něj málo investuje a zpomaluje se čerpání peněz na revitalizaci území po těžbě uhlí.

Od roku 2010 došlo v programu řešení ekologických škod k výraznému zpomalení vyhlašování státních veřejných zakázek, přestože jsou připraveny projektové dokumentace, které si region platil sám. Zpomalení vede k zastarání dokumentace, ke zmaření již vynaložených investic a k dalším škodám v krajině. Zdroj: HSR-ÚK

Schůzky se Sobotkou se zúčastnila i Mostečanka Gabriela Nekolová, předsedkyně Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje, která navrhuje, aby stát poslal do severozápadních Čech dalších 5,3 miliardy korun na odstranění starých ekologických škod způsobených těžbou uhlí. „Projektů, které by mohly být z navýšení realizovány, je stále dost," říká Nekolová.

Z takzvaných patnácti ekomiliard, které stát pro region uvolňuje po částech od roku 2002, zbývá 2,4 miliardy korun. To je částka, která šla z programu zpět státu jako DPH.

Města peníze na dokončení obnovy krajiny nemají. Potřebují také, aby stát rychleji vyhlašoval nové veřejné zakázky, rychleji uvolňoval finanční podporu a pomohl i s oživením místní ekonomiky a osídlováním kdysi vylidněných lokalit. „Jsem ráda, že premiér hodlá přenést tuto problematiku na jednání vlády," dodává Nekolová.

Podle ní by se další peníze na řešení ekologických škod daly investovat například do revitalizace Podkrušnohorského přivaděče IV, revitalizace Mračného potoka, revitalizace řeky Bíliny od Chánova po Jiřetín, do hydrogeologického průzkumu Čepiroh a stabilizace území či do biotechnologické čistírny důlních vod v oblasti Jezera Most.

Zástupci Mostecka také navrhují, aby vznikla státní koncepce následného využití rekultivovaných území.

Jezero Most

Podle primátora Jana Paparegy je dlouhodobým cílem města maximální využití jezera Most a jeho okolí pro rozvoj turistického ruchu a zajištění vhodných lokalit určených k bydlení. "Tento cíl se po jednání s premiérem Bohuslavem Sobotkou uskutečněném 11. ledna opět přiblížil," sdělil primátor. Náklady na výstavbu silničních komunikací, komunikací pro pěší a páteřních inženýrských sítí byly odhadnuty na 343 milionů korun. Investici ze státního rozpočtu již schválila mezirezortní komise, premiér Sobotka podle primátora přislíbil její předložení k jednání vlády v nejbližší možné době s tím, že následně by byla ministerstvem financí vyhlášena veřejná zakázka. V okolí jezera by pak měly během roku 2017 vzniknout podmínky pro další rozvoj lokality.

Následovat má vybudování oddychové pobřežní zóny pro krátkodobou rekreaci včetně pláží, stanovišť záchranné služby, kotviště lodí a plovoucích mol. Vyhlášení státní veřejné zakázky se očekává v příštím roce.

Celková investice má přesáhnout částku 700 milionů korun. "Většinu připravovaných projektů plánujeme dokončit tak, aby bylo možné jezero Most otevřít pro veřejnost v létě roku 2018," dodal primátor Mostu.