Zachraňují lidi, vzdělávají děti, pomáhají invalidům a navzájem se učí, jak to dělat co nejlépe. Jenže poslední dva roky se nesetkali u společných akcí, protože na obou stranách hranic bojovali s covidem. Teď zástupci dobročinných organizací z ČR a Německa opět sedí u konferenčního stolu, u kávy hledají další možnosti spolupráce a svorně prohlašují, že vidí světlo na konci tunelu. „Kde je vůle, je také cesta,“ řekl Gerd-Reiner Lachmann z okresního svazu Německého červeného kříže v Bautzen (DRK).

Lachmann byl součástí saské delegace, která ve čtvrtek 16. září přijela do sídla Charity Most obnovit kontakty utlumené globální nákazou. „Pracujeme všichni pro jeden cíl, to znamená pomáhat lidem, kteří pomoc potřebují,“ vysvětlil Lochmann. V místnosti, kde na zdi visí portrét papeže Františka a fotky z česko-německých akcí, odstartovalo jednání nazvané Nové časy – nové cesty. Je součástí projektu Pokračování přeshraniční spolupráce po pandemii, který finančně podporuje Česko-Německý fond budoucnosti.

„Jedná se o obnovení rozsáhlé přeshraniční spolupráce v sociální, pedagogické i kulturní oblasti s řadou dlouholetých německých partnerů a týká se všech charitních zařízení v Mostě, Janově, Oseku a Duchcově,“ sdělila hlavní koordinátorka projektu Brigita Janovská.

Loni se nekonala například odborná exkurze u DRK ani výtvarná dílna českých a německých dětí v Mostě. „I přes náročnou dobu pandemie, kdy jsme se nemohli setkávat, trvá naše přátelství nadále a chceme v naší úspěšné spolupráci pokračovat,“ uvedla ředitelka Charity Most Eva Čenkovičová.

Dlouhodobými partnery charity jsou také Lidová solidarita Freiberg, Muldentálský spolek umění intarzie Sörnzig, Vesnické muzeum Gahlenz a ZŠ Vévody Heinricha v Marienbergu. „Určitě se hlásíme k tomu, aby kontakty s charitou nadále pokračovaly,“ potvrdil zástupce pro oblast školství marienbergské radnice Bert Meyer.

Podle Čenkovičové pandemii překonala všechna partnerství, z čehož budou mít užitek klienti různých zařízení v ČR a Německu. „Věřím, že naše společné dílo je důkazem dobrého soužití ve společné Evropě,“ dodala.

Například spolupráce s DRK trvá dvacet let a přinesla řadu věcných humanitárních darů do charitních zařízení. Bylo to i kompletní vybavení pro azylový dům v Oseku, který Charita Most zprovoznila v roce 2002. „Dům jsme přebírali bez zařízení a finance nám na to chyběly,“ zavzpomínala Čenkovičová. DRK daroval přes třicet postelí, stoly, nádobí, povlečení, ručníky a další věci. Poté zástupci charity začali navštěvovat německá zařízení DRK, třeba domov pro lidi s postižením, poradny a chráněné dílny. Poslední léta se sociální pracovníci inspirují vyspělým německým dobrovolnictvím.

Lachmann dodnes rád vzpomíná na zrod vztahu. „Když jsme 17. listopadu roku 2000 přiváželi do Mostu naši první dodávku pomoci, tak jsme v Teplicích se dvěma nákladními auty jezdili po kruhovém objezdu dokola, protože jsme tehdy neznali cestu. Byl to veselý začátek našeho dlouholetého partnerství. Do Mostu jsme ale přijeli včas a po vyřízení celních formalit jsme mohli nemocnici a třem sociálním zařízením naši pomoc předat,“ řekl Lachmann.

Červený kříž z Bautzen pak sledoval přestavbu a budování charitních azylových domů, kterým dál pomáhal. Podle Lachmanna se projekty charity pro děti, mládež a dospělé zrcadlily i v práci okresního svazu DRK. „Zkušenosti pro sociální rozvoj byly vyměněny,“ dodal.

Partnery má charita i v Dolním Sasku, Nizozemí a Bavorsku, kde je v kontaktu s vysídlenými Němci z Mostecka a okolí. „Přátelství mezi českým a německým obyvatelstvem je stále zapotřebí posilovat,“ upozornila ředitelka.

O Charitě Most
Na území Ústeckého kraje působí 21 let. Od roku 2012 je aktivní i v Libereckém kraji. Poskytuje hlavně sociální služby. Má 27 zařízení, například tři azylové domy, a 180 zaměstnanců. Pracují ve 14 městech, obcích a okolí. Charita začínala v Mostě v roce 2000 s nízkoprahovými zařízeními pro děti a mládež a s pomocí rodinám v nouzi. V součinnosti se soudy asistuje rozvedeným rodičům při styku s jejich dětmi.