Pětadvacetiletá Barbora dosud bydlela v Mostě s maminkou v jednom malém bytě. Teď se dospělá dcera osamostatňuje a stěhuje se do startovacího bytu pro mladé. Pronajala si ho v rekonstruovaném bloku 34, který byl v březnu zkolaudován. Ještě loni v únoru to byla opuštěná ruina, kterou desítky let devastovali vandalové. Po roční přestavbě se z domu hrůzy stal dům plný nadějí. „Mám krásný, čistý a vlastně úplně nový byt, kde přede mnou nikdo nebydlel. Budu v něm sama, ale před založením rodiny je to ideální, prostě bomba,“ těší se na single bydlení Barbora. Lokalitu považuje za dobrou a uvítala také, že kuchyni převzala s vybavenou linkou, včetně myčky nádobí a indukční desky.

Cihlový dům s třemi vchody, kde vzniklo dohromady 24 nájemních bytů 2+kk s plochou kolem 50 metrů čtverečních, obnovila a vylepšila společnost Mostecká bytová, která patří městu Most. Součástí objektu, který stojí v ulici Jaroslava Seiferta nedaleko gymnázia, je parkoviště pro obyvatele a stromořadí.

„Všechny byty v bloku 34 jsou obsazené a lidé se do nich v průběhu března stěhují,“ řekl ředitel společnosti Jaroslav Kudrlička. O 24 bytů se ucházelo přibližně padesát zájemců. Představenstvo společnosti vybralo nájemníky losováním.

Rekonstrukce domu stála i s daní necelých padesát milionů korun. Městská společnost si vzala od banky úvěr ve výši 35 milionů korun a zbytek uhradila ze svých zdrojů. Úvěr splatí s pomocí nájmů do deseti let.

V lokalitě stály u sebe celkem tři problémové vybydlené bloky - 31, 34 a 35. Vznikly při rozšiřování starého Mostu v roce 1953, ale v 90. letech je město prodalo k rekonstrukci soukromé firmě. Ta zkrachovala a domy pod jiným privátním vlastníkem pustly, zatímco jiné společnosti okolní činžáky zvelebily. Město po stížnostech veřejnosti, která se obávala vzniku chudinské ubytovny, tři zchátralé a prázdné bloky v roce 2015 vykoupilo za 12 milionů korun, aby nad nimi převzalo kontrolu. Blok 31 nechala radnice v roce 2018 zbourat a uvolněnou plochu zatravnit. Demolici za 2,4 milionu korun z většiny dotoval stát. Bloky 34 a 35 pak město převedlo na Mosteckou bytovou, která v roce 2020 pronajala nájemníkům zrekonstruovaný blok 35. Současným zabydlením bloku 34 tak končí zdlouhavá revitalizace atraktivního sídliště v zóně Podžatecká, kde však upadá sousední rozprodaná a deprivovaná zóna Stovka.

Město Most kdysi vlastnilo tisíce bytů. Velkou část jich po roce 1989 zprivatizovalo a zbytek převedlo na Mosteckou bytovou založenou v roce 2001. Po poslední vlně privatizace v roce 2011, schválené zastupitelstvem, společnost prodala většinu bývalých městských bytů. Nyní vlastní v různých objektech zhruba 500 bytů a až na pár výjimek jsou pronajaté. Z bytových domů společnosti patří kromě bloků 34 a 35 bloky 522, 523 a 566 určené pro seniory. Letos má městská firma nakoupit pro radnici byty za 50 milionů korun, aby se zabránilo jejich pronajímání problematickým rodinám. Z bytových domů město vlastní pouze paneláky na sídlišti Chanov.

Stížnosti na byty Litvínova

Také město Litvínov privatizovalo drtivou většinu svého bytového fondu, ale nemá jako Most svou bytovou firmu. Z běžných domů litvínovské radnici zbyly jen dva činžáky čp. 1593 a 1594 v ulici Podkrušnohorská na Osadě, které se nemají prodávat. Nájemníci si přitom stěžují na špatný stav těchto objektů, kde je celkem 24 bytů. Město výtky uznává, avšak na opravy zatím nemá peníze. Rekonstrukci jednoho domu odhaduje na 20 milionů korun.

„Bydlím tu ráda a neměnila bych, protože žijeme v hezké lokalitě a v domě panují super sousedské vztahy, ale závady, na které upozorňujeme, přece město musí řešit,“ sdělila nájemnice Lucie Chobotská, která v čp. 1594 bydlí dvanáct let.

Podle ní jsou největším problémem neopravitelná stará plastová okna, která už nedovírají, je u nich mokro a v zimě kvůli profukování zvyšují spotřebu tepla. Navíc existují obavy, že některý z rezivějících radiátorů praskne a část domu vytopí. Lidem vadí i slabý průtok teplé vody. Když ji pustí, dlouho teče studená, což prý způsobuje nedoplatky. Někteří nájemníci si proto údajně myjí ruce raději jen ve studené nebo do ní přidávají horkou z varné konvice v koupelně.

Kvůli závadám jedna z obyvatelek požádala město o slevu na nájemném. „S ohledem na výši nájemného v porovnání s dalšími nemovitostmi v této lokalitě jsme doporučili žádost zamítnout,“ informovala vedoucí radničního finančního odboru Jana Lanková.

Podle radnice stav obou domů vyžaduje kompletní opravu - je potřeba objekty odvodnit, rekonstruovat fasádu se zateplením, vyřešit špatný tlak vody a vyměnit otopná tělesa. Město také uznalo, že za hranicí životnosti jsou i okna. „Budeme sledovat aktuální dotační programy, které by nám mohly pomoci,“ oznámila starostka Kamila Bláhová.

Radní probírali s úředníky i případný prodej domů, ale privatizaci nedoporučili. „Po rozprodání městských bytů nemají samosprávy žádné legislativní nástroje, jak ovlivňovat bytovou politiku ve městě. V případě nouze nemůžeme ani uspokojit potřeby našich obyvatel na prostupné bydlení. Nejen z těchto důvodů proto nehodláme poslední byty privatizovat,“ upozornila starostka.

Velký vlastník investuje

Téměř 68 milionů korun investovala loni do renovací svých nemovitostí v Litvínově společnost CPI Byty. Letos chce za další rekonstrukce utratit přes 93 milionů, z toho 65 milionů půjde do společných prostor a zbytek do samotných bytů.

„Plánujeme zateplit tři domy, čímž našim nájemníkům ušetříme až čtyřicet procent z nákladů na vytápění,“ sdělil ředitel CPI Byty Petr Mácha.

V některých budovách se budou měnit výtahy, osvětlení, podlahy, poštovní schránky, zvonky či ventily teplé a studené vody.

Město před pár lety koupilo od této společnosti několik opuštěných paneláků v Janově. Tyto zdevastované domy hodlá radnice zbourat. Jeden dům už padl. Na sociálně vyloučeném sídlišti zůstává desítka vybydlených paneláků.