„Jsem takový Ferda Mravenec,“ říká 31letá Romana Paulusová, žena mnoha řemesel, která se v Korozlukách u Mostu stala hospodskou a oživila společenské dění.

„Zatím prosperujeme a jsem spokojena. My tu fungujeme spíš jako taková rodinka. Je tu super kolektiv a máme to tady všichni rádi. Takže se hospůdku snažíme společně udržet, aby tu lidi měli alespoň nějakou zábavu, protože ve vsi skoro nic není. Děláme tu i místní oslavy a nebráníme se tomu, aby na ně přišli lidi z okolí. Můžeme k tomu využít sousední obecní sál nebo venkovní prostory,“ řekla šenkýřka, která bydlí v Děčanech na Litoměřicku a do Korozluk dojíždí.

close Deník na návštěvě info Zdroj: Deník zoom_in Deník na návštěvě

Proč si stále aktivní fotomodelka vzala na bedra hospodu, a navíc v malé vsi v jiném okresu? Protože v Korozlukách má rodinu a dřív dělala brigády za barem, což ji bavilo. „Ale hlavně mě baví práce s lidmi. A pak jsem zjistila, že tu můžu pracovat i s dětmi. Motivuje mě, že k nám chodí mladé rodiny, kterým můžu nabídnout focení a akce, protože organizování mě taky hrozně moc baví. Chci se tu zkrátka udržet, co nejdéle to půjde,“ uvedla Romana.

Uvnitř nebo venku bylo už několik klasických vesnických zábav s kapelou a letos v tom chce nevšední hospodská ve spolupráci s obcí pokračovat. V šenku také obnovila turnaje v šipkách a kartách a podle svých slov by zvládla i svatbu. „Nedávno se tady zapíjelo miminko, a to bylo úplně narváno,“ dodala.

Štamgasti, které obsluhuje, chodí každý den. Muži samozřejmě převažují, ale i ženy jsou pravidelnými hosty. Mastí prší nebo žolíky o drobné. Nejrušnější bývají úterky a čtvrtky, kdy chlapi hrají na sále ping-pong, a pak pátky a neděle, když mají lidi volno a chtějí posedět a popít.

Otevřeno je každý den, ale provozní doba přes zimu je kratší, od večera do nočního klidu. O víkendech, když se hosté chtějí bavit déle, s nimi Romana zůstává přesčas. Jakmile se oteplí, chce otevírat dřív, od 16 hodin.

Hospoda jídlo nevaří, ale šenkýřka to do budoucna nevylučuje. Zatím nabízí čepované pivo, limonády, kávu, poháry pro děti a klasiku, jako jsou utopenci, tlačenka nebo nakládaný hermelín. „Chlapi mají rádi obložené talíře a ženské si sem napečou i domácí chleba. Dělají si také pomazánky, takže tu máme veselo,“ řekla Romana, která má i svůj tajný recept. Připravuje „kouzelné“ pivo, které může být na přání modré, zelené, červené nebo fialové a ve sklenici se po zatřepání třpytí.

Mladá žena ovládá řadu řemesel. Má třeba podnikatelskou praxi ve stavebnictví, vyzná se v zateplování, nátěrech a instalatérství. Doma vyrábí do zahrad houby z betonu, které prodala až do Anglie, zdobí zdi ornamenty a vytváří různé dekorace. „Dělám toho hodně najednou, nemám problém se do něčeho hned zapojit. Za šestnáct let v modelingu jsem nasbírala řadu kontaktů a dokážu dát lidi rychle dohromady, což mi pomáhá, když chci zorganizovat nějakou akci. Ne každý je takhle všestranný, ale já jsem prostě Blíženec,“ uvedla Romana, rodačka z Třebívlic. Aby všechno zvládla, pomáhají jí s dětmi hlavně babičky.

Absolventka střední podnikatelské školy je fotomodelkou na volné noze od patnácti let a stále v tomto oboru příležitostně pracuje. Začalo to tím, že ji oslovil kamarád, zda by si mu stoupla před objektiv, což udělala. „Focení mě začalo bavit a od té doby se rozjely nabídky a zakázky. Nedělám módní přehlídky, ale fotomodeling. Vizážistka mě nalíčí, fotograf napózuje, dáme dohromady styling a jdeme na věc,“ vysvětlila Romana. Fotila například pro známé výrobce šperků a módního oblečení a natáčela pro televizi. „Je to můj nejdelší a nejoblíbenější koníček. Když mám možnost získat honorář, tak si fotomodelingem ráda přivydělám,“ uvedla korozlucká hospodská, která se teď víc zaměřila na děti.

V lednu pomáhala s organizováním akce na pomoc handicapované Verunce z Děčínska a pro několik organizací, které se starají o děti, shání sponzory. Do toho začala dělat s kamarádem fotografem dětské fotokoutky a věnuje se malování na obličej. Přes hospůdku se podle ní vše lépe propojuje.

Fotomodelingu zůstává věrná, i když se od jejích začátků změnil. „Honoráře jsou nízké, protože holky se chovají neprofesionálně. Když se jim naskytne nabídka za 500 korun, tak místo toho, aby usoudily, že mají navíc, focení přijmou. Trh tím padá,“ poznamenala kriticky Romana.

Dodala, že nikdy nebyla pod žádnou agenturou a měnit to nebude. Chce zůstat sama sebou.