Mít pěkný byteček v moderním třípatrovém činžáku u jezera Most, nebo dožít v paneláku v současném Mostě? Když se zasní, pro čtyřicetiletou Michaelu je to docela velké dilema. Jako dělnice sbírající odpadky na louce u jezera Most má pocit, že rozlehlé jižní prostranství mezi hlavní pláží a kostelem by mělo navěky zůstat takové, jaké je. Tiché, volné, zelené, s nerušeným výhledem na vodu, hrad Hněvín a horu Špičák. Mostečanka s kleštěmi na smetí míjí hejna divokých husí na pastvě a nedokáže si představit, že právě tady vyroste nová mostecká čtvrť s bytovými domy, školami, obchody, kancelářemi, sportovišti a parky pro tisíce obyvatel. Prostě takový nový, jezerní Most, co do počtu obyvatel větší než města Meziboří, Podbořany či Telč. „Byt s výhledem na jezero? Možná jo, člověk nikdy neví. Tohle je hezká lokalita na bydlení, ale mně se tady líbí proto, že je tu jen zeleň,“ svěřuje se Michaela. Tuší, že když bude mít pod nohama vydlážděnou ulici, husy mezi pampeliškami už nikdy zblízka neuvidí.
Stavební parcely u jezera Most zatím nejsou vykolíkovány a ještě dlouho nebudou, ale čas proměny nastává. Mostecké zastupitelstvo schválilo před prvním májem urbanisticko-krajinářskou územní studii jižních svahů jezera Most, která řeší umístění a charakter budoucího sídliště. Politici tak oficiálně otevřeli cestu k expanzi městského prostředí k pobřeží.
Rekultivované plochy po těžbě uhlí dosud z valné většiny patří státu, od kterého chce město pozemky získat. Studie poslouží jako důležitý podklad pro majetko-právní vypořádání. Zjednodušeně řečeno: radnice, která už za své miliony vylepšuje rekreační zázemí u hlavní pláže, teď dává státu víc najevo, že to i s širším okolím jezera myslí dost vážně a chce ho ve veřejném zájmu rozvíjet podle svých potřeb.
Studie bude jako nová součást územního plánu zároveň závaznou regulací pro všechny potenciální investory, aby nestavěli u jezera chaoticky, co se jim namane, třeba osmipodlažní hotely, roubené chaloupky a u nich krabicové supermarkety.
„Prioritou města je, aby mělo tuto lokalitu pod kontrolou a nedocházelo v ní k živelnému rozvoji, které si nepřeje,“ řekl primátor Marek Hrvol (ProMost). Radní sice nemuseli nechat studii schválit zastupitelstvem, ale udělali to, protože se jedná o významný dlouhodobý záměr. „Je to běh na dlouhou trať,“ potvrdil radní a předseda komise regionálního rozvoje Vlastimil Vozka (ProMost). Odhaduje, že uplyne minimálně třicet let, než se objeví první obrysy nového sídliště. Nejde jen o miliardy korun, které si výstavba vyžádá od veřejného a soukromého sektoru, ale ve hře je také omezení nosnosti. Musí se čekat, až se stabilita svažitého území a vodní režim v navážkách po bývalém dolování uhlí ustálí a rekultivovaná prostranství udrží síť ulic s domy a rozsáhlou infrastrukturou. Podle Vozky s tím studie počítá, což vedlo k vzdušnému řešení, kde jsou nižší obytné celky od sebe odděleny rozlehlými parky a veřejnými prostranstvími se sportovišti.
„Je to správný krok k tomu, abychom věděli, jakým způsobem dál postupovat,“ ocenil studii opoziční zastupitel Jiří Nedvěd (SMM). Problém vidí jinde - ve vztahu odsouhlasené nové čtvrti k současné městské zástavbě, kterou z větší části tvoří paneláková sídliště. Podle Nedvěda vzniká riziko, že když u jezera začnou vznikat atraktivnější domy se stovkami bytů, hodně lidí z Mostu do nich uteče před sociálními problémy a vyprazdňovaná starší sídliště začnou upadat. Pokud se do výstavby jezerní čtvrti nezlepší situace v deprivovaných bytových zónách, například ve Stovce, hrozí Mostu podle Nedvěda další potíže. Podobné obavy zazněly i loni při veřejném projednávání konceptu studie. V pozadí je zatím opačný pohled na věc - řada lidí nevidí v nové čtvrti žádnou budoucnost Mostu, spíš krok zpět.
close
info
Zdroj: Deník/Martin Vokurka
zoom_in
Tam, kde je teď jezero Most, stál starý Most, který komunistický režim nechal v druhé polovině 20. století zboural kvůli těžbě uhlí. Snímky Stanislava Štýse visí ve věži kostela v Mostě.
Osmašedesátiletý Vratislav bydlel ve starém Mostě, než ho komunisti nechali zbourat. Teď patří k lidem, kteří si nepřejí, aby se v místě, kde stálo historické město, znovu stavělo. Podle něj je přednější volná krajina u jezera a rekreační vyžití. „Nechal bych to přírodě. Necpal bych sem žádné baráky,“ řekl starousedlík, který skoro každý den trénuje kolem jezera chůzi s hůlkami. O studii ví. „Bohužel se mi nelíbí,“ pokrčil rameny Mostečan, který by místo výstavby sídliště rozvíjel areál jen pro sport a odpočinek. Podle něj rozšiřování městského způsobu života ublíží zvířatům a přinese do krajiny typické komunální problémy, třeba hluk a vandalství. „Starý Most se sem nevrátí,“ dodal.
Také 68letá Jana, která je u jezera často, nevidí budoucnost lokality růžově. „Vidím ten následek, to znamená bordel, který tu už teď lidi po sobě nechávají. Pokud se sem přiblíží sídliště, tak se jezero nemá na co těšit,“ povzdechla si seniorka, která se narodila ve staré mostecké nemocnici. Ta budova už dávno nestojí, ale její místo má být také součástí nové čtvrti, která se potáhne od řeky Bílina až k dnešnímu parkovišti vedle plážových občerstvení. Celkem je to 180 hektarů po původním historickém městě.
„Trvalé bydlení mě tu spíše odrazuje, chtělo by to raději kemp s chatičkami,“ řekla u vody 27letá Denisa, která chce s rodinou dál bydlet v paneláku, protože okolí jezera Most považuje čistě za rekreační zónu. „Chci tady mít přírodu, ne baráky. Mělo by to zůstat tak, jak to je, stačí jen vylepšovat zázemí pro rekreaci,“ uvedla maminka. „Domy s obchody, školami a kancelářemi máme přece v Mostě, kde je všeho spousta. Tady to je spíš na klid a odpočinek. Zahrádku bych tu klidně měla, ale bydlet tu nastálo, to ne,“ řekla 30letá Karolína. I ona založila rodinu a současné město jí vyhovuje, i když Most stárne a ubývá mu obyvatel.
Kdo bude u jezera bydlet a komu za to bude platit, studie neřeší. Rozhodnutí bude na politicích, úřadech a investorech, kteří mají léta na přípravu projektů a dohod podle aktuální legislativy.
Podle studie jezero Most bude mít nadále svou rekreační funkci, která navíc posílí o další sportoviště a vybavení, třeba o lanovku. V plánu je také krajinný park Starý Most či krajinný park mokřin. Navržené obytné celky z domů lehčích konstrukcí budu vysoké od dvou do pěti podlaží, kde by v 2 500 bytech mohlo bydlet až 6 500 lidí. V nové čtvrti, budované po etapách, má podle odhadu vzniknout 3 500 pracovních míst. „Etapizace je nastavena tak, aby spolu s řešením sociálních problémů města byla schopna smysluplného naplnění navržené koncepce,“ informuje radnice na svém webu, kde si každý může přečíst celou studii.
Jezero Most
Je volně přístupná rekreační zóna. Jezero vzniklo napuštěním bývalého uhelného dolu vodou z přivaděče od řeky Ohře. Jezero má hloubku přes 70 metrů, průhlednost vody až 8 metrů a rozlohou je větší než Máchovo jezero - je široké 1,9 kilometru a dlouhé 3 kilometry. Zatopená plocha má 309 hektarů, celé rekultivované území 1 300 hektarů. Obvodová pobřežní cesta, kam auta nesmí, je dlouhá téměř 9 kilometrů. Jezero se začalo napouštět v říjnu 2008 a otevřelo se v září 2020. Návštěvní řád například zakazuje rybolov a provoz motorových člunů kvůli udržení čisté vody.
