Třiadvacetiletý policista Petr Adler zachraňuje s dalšími patrioty ve volném čase opuštěnou Rieckenovu vilu v Litvínově-Šumné, která je kulturní památkou. Nedávno dokonce vznikl Spolek pro oživení Rieckenovy vily, jemuž Adler předsedá. Dobrovolníci po dohodě s vlastníkem zpustlou budovu uklízejí a udržují její oplocené okolí. Spolek uspořádal už dvě brigády. Na pomoc přišly desítky lidí.

Adler se o pozoruhodnou budovu zajímá od dětství. „Je to moje srdeční záležitost,“ sdělil Deníku předseda spolku. Jako kluk chodil kolem, a doufal, že se jednou dostane dovnitř. To se mu nakonec povedlo. Nepřišel však do reprezentativního sídla na kávu jako host pana továrníka, ale do vybydlené vily vstoupil jako zachránce, který hodlá zastavit devastaci budovy. Předtím alespoň zavíral bránu, aby dovnitř nelezli chuligáni.

„V posledním roce byl stav vily neutěšený a hrozně se zhoršoval. Začali sem chodit narkomani a různé závadové osoby,“ řekl Adler, který má koníčků víc, od sportu po historii. Před červnovým založením spolku obnovil boží muka na Flájích a pomáhal i s pomníky v Ústí nad Labem. Teď ho nejvíc zajímá Rieckenova vila. Její postupná devastace se totiž loni vystupňovala natolik, že se letos sešel s lidmi z vlivného Českojiřetínského spolku, který podporuje občanské iniciativy a dobré sousedské vztahy v česko-německém Krušnohoří, a zrodil se nápad založit pobočný Spolek pro oživení Rieckenovy vily. Cíl byl jasný – nezištně zachránit vilu od nejhoršího a získat k tomu svolení firmy, která dům vlastní a jejíž hlavní společník žije v Dánsku. Povedlo se.

František Flachs pořádá pravidelný úterní trh v centru Mostu.
Stárnoucí kluk z cirkusu dokáže přitahovat davy do vylidněného centra Mostu

Spolek má zatím pět členů a desítky sympatizantů, kteří přišli do vily pomáhat a odvedli obrovský kus práce. Vrhli se na nepořádek, úklid místností a venku na sekání náletových dřevin a vysoké trávy. V plánu je vytvoření provizorního zázemí pro výstavu fotografií nebo pro komunitní setkávání. Adler ocenil, že vlastník je aktivní a jeho český zástupce vychází spolku vstříc. Důkazem je i instalace bezpečnostních systémů, alarmů a kamer. „Vila je v současné době pod ochranou,“ upozornil předseda spolku.

I on si uvědomuje, že nezištná péče o cizí budovu se některým lidem může těžko chápat, protože uklízet firmě zdarma pokoje a parčík není běžné. Jenže tohle je podle patriotů výjimečná věc. „Děláme to pro tu budovu, aby nezanikla. Neděláme to pro firmu, která ji vlastní. Chceme, aby tu vila byla dál. Proto jsme se do toho pustili, i když je to cizí majetek,“ sdělil Adler. Prodej je podle něj v tuto chvíli jediné východisko. „Vila pořád upadá. My ji dokážeme oživit, ale na opravy jsme krátcí,“ dodal. Vyčištěná, udržovaná a navštěvovaná vila se může prodat snadněji než vylidněné zarostlé torzo plné odpadu. Pokud se najde kupec a objekt šetrně zrenovuje, spolku zůstane dobrý pocit ze záchrany.

Spolek pro oživení Rieckenovy vily společně s dobrovolníky zachraňuje tuto kulturní památku u bývalé textilky v Litvínově-Šumné.Zdroj: Deník/Martin Vokurka

„Když se prodej povede, tak budeme rádi. Teď samozřejmě v uvozovkách děláme pitomce na cizím pozemku. Je to ale opravdu o tom, že chceme, aby tato vila přečkala tenhle rok, protože zřejmě už do podzimu by byla totálně zničena. Tohle tady fakt reálně hrozilo,“ zdůraznil člen spolku Jan Setvák. Když ještě objekt nebyl zabezpečen, vandalové v něm rozdělávali oheň. Zachovalá schodišťová hala je přitom dřevěná a mohla zahořet a s ní celá vila. Loni na podzim potulná mládež vylezla na střechu a v noci do příjezdu informované policie shazovala prkna a rozbíjela okna. „Spělo to ke zkáze a likvidaci,“ shrnul Setvák období před nástupem spolku.

Vila je jediná svého druhu v okrese Most. Od počátku sloužila jako rodinné sídlo továrníků Rieckenů, kteří se starali o sousední textilní fabriku. I ta je kulturní památkou, a i když ztratila původní funkci, dál slouží jako podnikatelská zóna a průběžně se opravuje. Celá lokalita má podle spolku své genius loci, které je třeba uchovat pro další generace obyvatel Krušnohoří.

Přesné datum výstavby vily není známo, ale pochází z druhé poloviny 19. století. Dochovaly se dokumenty o přestavbě v roce 1897. Spolek uvítá jakékoliv historické materiály, dokumenty, fotografie či vzpomínky na vilu. Kdo by je chtěl poskytnout, může se na Spolek pro oživení Rieckenovy vily obrátit přes jeho facebookový profil.

Cesta k jeskyni na Hněvíně v Mostě.
Most rozšíří skalní stezku k jeskyni. Podívejte, jak místní zvláštnost vypadá

Spolek mimo jiné zjistil, že v roce 1921 žilo ve vile sedm lidí - čtyři členové rodiny Rieckenů a jejich zaměstnanci, včetně kuchařky. Rodina patřila k nejbohatším a nejvýznamnějším na Mostecku. Svou podnikavostí a veřejnou angažovaností proslul hlavně Wilhelm Riecken (1839 – 1909), který byl i politikem a získával zkušenosti v textilkách v Anglii, kde nakoupil řadu strojů. Velkou textilku Marbach & Riecken v Šumné u Litvínova řídil desítky let a byl nositelem rytířského Řádu Františka Josefa. Se svým bratrem Heinrichem inicioval před 1. světovou válkou založení Mozartova orchestru v Litvínově, což bylo velice známé a hráčsky početné těleso symfonické hudby. Po odsunu Němců po 2. světové válce orchestr zanikl a továrnu po Rieckenech převzal stát. Spolek je v kontaktu s vnukem posledního majitele vily, která byla původně neoklasicistní, ale později získala secesní prvky.

Po válce byla ve vile podniková školka Rico a poté byty pro vedoucí zaměstnance podniku. Kronikář a regionální buditel z Litvínova Josef Dražný (1907 – 1987) předtím zachránil a předal muzeu část původního nábytku z honosné vily. Po privatizaci továrny v 90. letech minulého století nájemníků ubývalo a vila za složitých majetkových poměrů přešla na nového vlastníka průmyslového areálu. Nakonec ji koupila česká firma s dánským kapitálem, která kvůli nedostatku investic nedokázala objekt obnovit.

V interiéru jsou zajímavostí například dřevěná schodišťová hala, kachlová kamna, štuková výzdoba či pozůstatek centrálního vysavače s pokojovou přípojkou na sací hadici. Kuriozitou je tunelové propojení s bývalou textilkou, která vilu dálkově vytápěla. Na popud spolku, který chce co nejvíce zpomalit chátrání budovy, skončily v mosteckém muzeu dočasně zbylé cenné vitráže, jež se vandalům nepodařilo zničit či ukrást.

U Centralu v Mostě v úterý 18. července slavnostně odhalili sochu Most-tyčák od výtvarníka a sportovce Jakuba Flejšara, který kromě vytváření velkých figur proslul jako trenér olympijské vítězky Evy Adamczykové (Samkové).
Most oslavil u Centralu Most-tyčáka. Autor nové sochy vítá i negativní reakce

Zmocněnec vlastníka Petr Šindelář, který spolek podporuje, zájem dobrovolníků uvítal. „Mám k těm lidem respekt a velice si jejich aktivity cením,“ svěřil se zmocněnec. Před navázáním spolupráce prý začínal být skeptický, protože s budovou to nevypadalo dobře i přes počáteční snahy o její sanaci. K prodeji zatím nepomohlo ani nabízení vily na veletrhu v Kodani. Šindelář netušil, že nová pomoc přijde z místní komunity. „Stalo se,“ dodal zmocněnec. Podle něj se už pár potenciálních kupců vyskytlo, ale nabídli málo peněz, což vzbudilo podezření, že vilu strhnou a pozemek využijí jinak. „Naším zájmem je vilu zachovat. A nejen to. Naší vizí vždycky bylo, aby vila sloužila jako centrum služeb, například jako pečovatelský dům. Tohle je ideální místo pro lékaře, zdravotní sestry, vyšetřovny a terapie,“ řekl za firmu její zmocněnec.

Že lidem z Litvínovska není osud vily lhostejný, je podle něj dobré znamení. „Důležitý moment je i ten, že v jisté době se vila stala terčem ataků vandalů a začalo to být hodně zlé,“ dodal Šindelář, který spolku při oživovací brigádě asistoval.

Rieckenova vila
Kdysi honosný velký obytný dům z 19. století stojící v Šumenském údolí na okraji Litvínova. Byl sídlem rodiny Rieckenů, továrníků německé národnosti, kteří vlastnili sousední textilku. Ta po znárodnění v roce 1948 fungovala pod názvem Rico. Památkově chráněná soukromá vila nese prvky secese, ale řadu let chátrá a je bez obyvatel.