„Už to nezvládám, jdu se zabít. Pozdravuj všechny a promiň.“ Takový telefonát před časem vyděsil našeho redakčního kolegu. Hodinu po půlnoci mu volal jeho kamarád, kterého poslední dobou stíhaly problémy s jednou hloupě podepsanou směnkou. A také s alkoholem.

Kolega tehdy zalarmoval policii, svého známého jí popsal a vytipoval i místa, kde se může v těchto nočních hodinách pohybovat. Ráno policie volala zpět zoufalého mladého muže našla, a protože svůj záměr ukončit život neopustil, odvezla ho na psychiatrické oddělení ústecké nemocnice.

V policejních statistikách v Ústeckém kraji se ovšem objevují i příběhy, na jejichž konci namísto happyendu lidský život vyhasne. Loni ukončilo dobrovolně svůj život 112 lidí, z toho 85 mužů. Oproti roku 2016 jde sice o pokles o 22 lidí, meziročně však stoupl počet mladých lidí do 18 let, kteří spáchali sebevraždu. V roce 2016 si v kraji sáhly na život dvě dívky do 18 let, loni už to bylo šest mladých čtyři chlapci a dvě dívky.

Tragicky například skončila láska dvou studentů z Ústí nad Labem. Mladou dívku surově zbil její přítel na chodbě panelového domu, sám pak skočil pod vlak. Motivem byly podle policie dlouhodobé vztahové problémy.

Právě nešťastná láska, psychické problémy, ale třeba i trable ve škole jsou nejčastější příčinou, proč si mladý člověk sáhne na život. Mezi převažující způsoby, jak se mladí loučí se světem, pak patří skok pod vlak. Z hlediska ročního období je nejproblematičtějším měsícem květen.

Osidla internetu

S nástupem moderních technologií se objevil také nový fenomén kyberkriminality na internetu a sociálních sítích, který se může na rostoucím počtu sebevražd podílet.

„Pachatel po mladých dívkách požaduje zaslání intimních fotografií, intenzitu neustále zvyšuje a oběť vydírá. Dívka se pak může i sebepoškozovat nebo spáchat demonstrativní sebevraždu,“ vylíčil typický scénář Lukáš Rössler z odboru analytiky a kybernetické kriminality, který v roce 2016 zřídilo policejní prezidium ve všech krajích k boji proti kyberzločinu.

Potenciální hrozba ovšem může přijít i z prostředí, které dotyčný velmi dobře zná. Spousta třídních kolektivů komunikuje prostřednictvím skupin na Facebooku, kde se slova mohou změnit v bolestivé rány.

„Sociální sítě umožňují pisateli schovávat se za anonymitu, a tím pádem říkat i to, co by ve skutečném rozhovoru neřekl. Na internetu jsou děti odizolované od emocí, a jsou tak schopné napsat věci, které si druhý může vyložit jinak a mohou se ho vnitřně dotknout natolik, že skutečně začne o sebevraždě uvažovat,“ řekl odborník na sociálně patologické jevy z ústecké univerzity Jiří Škoda.

Život ve virtuálním prostoru je nebezpečný i podle psychologů. „Dosah kyberšikany je mnohem větší než běžná šikana, která znemožnila člověka před školní třídou. V extrémních případech to může vést i k sebevraždě. Mladá generace dnes žije především v kyberprostoru a obsah internetu, například názory „youtuberů“, ji také ovlivňují velmi významně,“ podotkla psychoterapeutka Lenka Hlavičková.

Pomoc třídě i rodině

V případě sebevraždy nabízí policie pomoc rodinám i škole. „Psychologové a krizoví interventi po dohodě s vedením školy vstupují do třídního kolektivu, kde s dětmi otevřeně hovoří o tom, co se stalo, jak celou situaci vnímají a jak ji případně mají vnitřně uchopit. Stejně postupujeme i v rodinách,“ připomněla policejní mluvčí Veronika Hyšplerová.

Ukončit svůj život se v minulém roce rozhodlo 85 mužů a 27 žen, od dětí až po seniory. Počtu sebevražd vévodí Chomutov a Litoměřice, z celkového počtu pak největší počet tvořili nepracující a dělníci. Největší skupinou byly osoby nad 70 let, celkem 24 v celém kraji.

Přestože u mladých lidí převládá skok pod vlak, obecně je nejčastějším způsobem oběšení nebo předávkování léky. Motivem jsou nejčastěji psychické problémy nebo fyzická onemocnění.

Psychoterapeutka: pro dítě jsou stěžejní atmosféra ve škole i rodinné zázemí

Terapeutka Lenka HlavičkováZdroj: Deník/Kristián ŠujanNe všechny problémy jsou tak velké, jak se na první pohled může zdát. Etopedka a psychoterapeutka Lenka Hlavičková poskytuje podporu v náročných životních situacích. Jak říká, mladí lidé se často trápí hlavně kvůli problémům v rodině.

Jaké faktory se mohou podílet na tom, že si mladý člověk vezme život?
Faktorů může být více. Mladé lidi často trápí problémy v rodině. Setkávám se ve své praxi také s dětmi, které jsou stresované extrémním tlakem na výkon. Pokud se různé zátěžové faktory sejdou, nevědí si s nimi rady.

Jde často o pochybení rodičů?
Jednotlivé případy je třeba posuzovat individuálně, není proto možné takto zobecňovat. Funkční rodinu lze nicméně považovat za významný ochranný faktor. Rodiče například mohou vypozorovat, že něco není v pořádku, a mohou včas poskytnout dítěti podporu.

Přibývá také případů spojených s kyberšikanou dětí. Do jaké míry ovlivňuje internet chování a život mladého člověka?
Kyberšikana je obrovský problém. Napadnout druhého touto cestou je velmi snadné a následky jsou fatální. Jestliže „běžná“ šikana oběť znemožnila před určitou skupinou lidí, například před školní třídou, dosah kyberšikany je mnohem větší.

Co je základem prevence dětských sebevražd?
Základem je především zdravé rodinné zázemí, kde je dítě přijímáno takové, jaké je. To posiluje jeho zdravé sebevědomí. Takové dítě pak dokáže hodit za hlavu nějaké ústrky vrstevníků a je celkově více optimistické a méně labilní. Svou roli může sehrát také atmosféra ve škole, respektive v konkrétní školní třídě. Skutečně dobrý učitel totiž dokáže mezi svými žáky vytvořit přátelské a kooperativní prostředí.