Zlato pro Zlínský kraj, stříbro pro Vysočinu, bronz získal jih Moravy. Pak už žádné fanfáry, regiony na chvostu tabulky nemají co slavit. A už vůbec ne, když jsou poslední. Právě nelichotivá čtrnáctá příčka, tedy poslední místo v žebříčku, patří Ústeckému kraji v průzkumu Místo pro život, který dlouhodobě vyhodnocuje, ve kterých regionech se žije nejlépe a naopak nejhůře.

„Má to několik příčin. Dlouhodobě byl kraj baterkou a zdrojem surovin pro celou republiku a nebylo mu to vraceno. Byl dlouhodobě zanedbávaný. Je potřeba se nyní soustředit na vývoj, na moderní technologie, abychom to dohnali. A také v rozpočtovém určení daní je na tom kraj dlouhodobě špatně, nemůže se tolik rozvíjet. Až se to změní, až bude dostávat spravedlivě peněz podle počtu obyvatel, zlepší se to. Kraj má velký potenciál, poradí si,“ myslí si podnikatel, filantrop a politik Martin Hausenblas, jenž byl v roce 2020 vyhlášen Podnikatelem roku Ústeckého kraje.

Analytici projektu Místo pro život v průzkumu porovnávají kvalitu života obyvatel všech regionů ČR, hodnotí celkem 54 kriterií. Část dat získávají z nezávislých zdrojů, výzkum se provádí také mezi 2 320 lidmi ze všech krajů.

Nelichotivý výsledek se nelíbí vedení kraje, vidí za tím historii regionu. „Samozřejmě nás to netěší. Ale jsme ve vedení kraje krátce a toto se vyvíjí mnoho a mnoho let,“ reagoval náměstek hejtmana Jiří Kulhánek (ODS). „Od války, v době totality, dlouhá desetiletí jsme byli zanedbávaným krajem. Z kraje se bralo, ale nedávalo se mu. Kašlalo se na něj a spíše se tam dávaly problémové věci. Jsme na tom špatně se vzdělaností, dlouhodobé jsou problémy se sociálně slabými obyvateli, je to historický vývoj. Předchozí roky se to také zanedbávalo, ani stát nám zatím příliš nepomáhal,“ zdůvodnil Kulhánek.

Podle průzkumu je v regionu na dobré úrovni zdravotnictví a sociální služby, levné je bydlení. Naopak potíže jsou s kriminalitou, ekologií a vzděláním. „Ceny bytů jsou na Ústecku v porovnání s ostatními kraji vůbec nejnižší, také kupní cena rodinných domů je velmi nízká. V kraji je dostatek policistů. Velmi dobrých výsledků dosahuje region rovněž v počtu lůžek v zařízeních sociálních služeb, stejně jako v počtu lůžek v nemocnicích,“ zhodnotil projekt Místo pro život.

V průměru je kraj v investicích do životního prostředí, v době dojezdu do práce a výší mezd. Ve středu tabulky je region také v nemocnosti nebo počtu minipivovarů.

Nezaměstnanost, kriminalita, horší výsledky u maturity

A v čem je Ústecký kraj nejhorší? „Na celorepublikovém chvostu je Ústecký kraj v nezaměstnanosti i hrubém domácím produktu na jednoho obyvatele. Také tam není bezpečno, o čemž svědčí velmi vysoký počet trestných činů v přepočtu na 1 000 obyvatel. Určitě nepotěší ani nejhorší průměrný výsledek studentů u státní části maturitní zkoušky nebo nejnižší kapacity základních uměleckých škol. Podíl emisí škodlivých látek vypouštěných do ovzduší je velmi vysoký, což se také podílí na tom, že v rámci celé České republiky jsou v regionu nejnižší průměrné naděje na dožití u mužů a žen,“ uvedl průzkum.

Někteří obyvatelé odmítají, že by kraj byl nejhorším místem pro život. „Spíše se to historicky říká, ale nemyslím si to. Osobně se mi u nás v kraji líbí. Samozřejmě, byly tu problémy s těžkým průmyslem, se sociálně slabšími, které jsou doteď, ano, máme tu potíže, ale ty mají hodně historické kořeny. Kraj se mění. Podívejte se třeba na Krušné hory, dříve to bylo hodně špatné, teď jsou nádherné. Máme tu moderní společnosti. Ano, je co zlepšovat, ale nežije se nám tu špatně,“ srovnal podbořanský musher Roman Habásko, který se svým psím spřežením objel velkou část Evropy.

Jiní zase s výsledkem průzkumu souzní. „Je to pravda, Ústecký kraj není dobré místo pro život. V mnoha městech tu chybí kvalitní vyžití, sportovní i kulturní, jsou problémy s nepřizpůsobivými. Je tu hodně průmyslových zón, kde ale potřebují jen lidi se základním vzděláním, přidané hodnoty moc není. Některá místa jsou nebezpečná. Řada míst je neutěšená. Když se podíváte na jih Čech nebo Moravy, tak tam se o své okolí starají mnohem lépe. Kraj se má v mnohém co zlepšovat,“ míní naopak Pavel Labský ze Žatce.

Vedení kraje říká, že chce na zlepšení pověsti regionu pracovat. „Změny musíme nastartovat. Například v sociální oblasti, aby se změnily zákony, aby se zabránilo migraci sociálně slabých k nám do kraje. Musíme také zlepšovat vzdělávání, spolupracovat s univerzitami, motivovat lidi. Pracujeme na vytváření dalších příležitostí, aby tu bylo více kvalitních pracovních příležitostí, aby nám vzdělaní lidé neutíkali jinam. Musíme podporovat podnikatele. Věřím, že se nám bude dařit to postupně zlepšovat. Je to ale práce na dlouhé roky,“ řekl náměstek Kulhánek. „Velkým impulzem by mohla být rychlodráha, soustředit se také musíme na moderní technologie,“ doplnil ho Hausenblas.

Ústecký kraj poslední místo ve srovnávacím průzkumu projektu Místo pro život už několikrát obhájil, čtrnáctý byl také ve třech předcházejících ročnících.

Pořadí Místo pro život 2021:

1. Zlínský kraj
2. Kraj Vysočina
3. Jihomoravský kraj
4. Královehradecký kraj
5. Jihočeský kraj
6. Plzeňský kraj
7. Středočeský kraj
8. Liberecký kraj
9. Olomoucký kraj
10. Moravskoslezský kraj
11. Pardubický kraj
12. Karlovarský kraj
13. Praha
14. Ústecký kraj