„Přijeli jsme apelovat na romské maminky a tatínky, aby se rozhodli k zásadnímu kroku. Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá dávky vázat ke školní docházce. Já jako ministr školství říkám, to je cesta správným směrem,“ řekl hned v úvodu obyvatelům Janova ministr Josef Dobeš.

Zákon o odebrání některých sociálních dávek rodičům, které neposílají své děti do školy, již existuje. Současná vláda chce být v jeho uplatňování důslednější. Stát navrhovaným opatřením může motivovat příjemce dávek a podpor k plnění zákonné povinnosti při výchově dětí a zároveň působit v této oblasti preventivně. Kontrola by měla probíhat přímo v terénu, tedy ve školách.

Povinná školka

„Vyzýváme romské maminky aby investovaly svoji energii do budoucnosti svých dětí. Aby děti posílaly i do mateřských školek. Velice důležité je posílit poslední ročník, a uvažuji o tom zavést poslední ročník mateřské školky povinný. Aby děti byly poté správně zařazené a nenavštěvovaly speciální školy. Speciální školu by mělo dítě navštěvovat jen s diagnózou od odborníka,“ dodal ministr školství.

Nezaměstnanost

Po představení modelu sociálních dávek propojených se školstvím nechali ministři prostor tamním obyvatelům.

Janovské obyvatelstvo se také zajímalo o to, pokud se člověk vyučí a bude mít kvalifikaci, jaké má vláda koncepční plány v regionu, kde je vysoká nezaměstnanost.

„Během roku až dvou nastartujeme nazpět učňovské školství. Nastavíme systém, že učni budou více provazováni s firmami, kde získají praxi, a zároveň by lepší učni už byli firmou zamluvení na získání zaměstnání,“ vysvětlil ministr školství.

close zoom_in Diskriminace?

„Já jsem vystudoval vysokou školu a jsem skutečným svědkem, že Romové pracovat chtějí. I když mám kvalifikaci, tak pokud bych si neotevřel vlastní neziskovou organizaci, jsem bez zaměstnání dodnes, a to z důvodu diskriminace. Měl jsem domluvenou schůzku se zaměstnavatelem, splňoval jsem kvalifikaci a když přijel manažer, tak mi řekl, že nevěděl že jsem Rom, a práci jsem nedostal,“ řekl přítomným ministrům Ondřej Kocur z organizace Společný život.

„Není dobré uvádět, že Romové nechtějí pracovat,“ dodal Kocur.Naopak to, že by někteří lidé pobírající sociální dávky chtěli pracovat, vyvrátil starosta města Daniel Volák. Podle starosty může v Litvínově přes sedm set nezaměstnaných pracovat ve veřejné službě, čímž by si mohli přivydělat, ale veřejně prospěšné práce vykonává jen sto osmdesát lidí.

Na starostu města poté navázala i koordinátorka veřejné služby Martina Vettermannová.

„Dnes mělo do práce nastoupit deset lidí, ráno ale přišli do práce jen dva. Osm lidí se zůstalo válet doma, ale budou brečet, že nemají na nájem. Proto apeluji na vládu, aby veřejnou službu zavedli povinnou, aby lidé, kteří už oranžovou vestu nasadí, se nemuseli stydět, protože ostatní se mu posmívají,“ řekla Martina Vettermannová z Janova.