Ministr zemědělství přijel, slíbil a v prosinci už by měli podle jeho slov první zemědělci dostat kompenzace za škody způsobené letošním suchem, neúrodou a kritickou situací zejména v živočišné a rostlinné výrobě. „Zjišťujeme pomocí dotazníku rozsah škod a zpracováváme jednoduchý matematický vzorec pro výpočet vyplácení,“ řekl ministr Miroslav Toman při setkání se zemědělci, které se konalo ve čtvrtek 27. září v Mostě.

Před asi stovkou účastníků uvedl, že si je vědom toho, že právě Ústecký kraj se nachází v oblasti takzvaného Krušnohorského dešťového stínu a patří mezi nejvíce zasažené. „Kompenzace škod začneme vyplácet od prvního prosince tak, jak budou uzavírány všechny škody na zemědělských komunitách,“ přislíbil Toman.

„Jsme rádi, že ministr dorazil a že se o nelehkou situaci zajímá,“ řekla Deníku ředitelka Okresní agrární komory Most Teplice Ludmila Holadová s tím, že právě sucho a vedra způsobila výpadek sklizně obilovin a píce, což bude zemědělcům výrazně chybět v tržbách nejen v letošním roce, ale promítne se i do roku příštího.

Podle předsedy představenstva Krajské agrární komory Jaroslava Brožka byla sklizeň obilí v Ústeckém kraji nižší oproti dlouhodobému průměru o 25 procent s výnosem pouze 5,11 tuny na hektar. Kritická situace podle něj ale nastala v živočišné výrobě. „Zemědělci museli stáda na pastvě přikrmovat, protože tam nezbylo nic víc než holá zem. Zkrmovali zásoby z první seče určené pro zimní období, která už tak byla oproti předchozím letům o polovinu nižší, a druhá seč pícnin ani vojtěšky tak nenarostly. Někteří chovatelé už o prázdninách avizovali, že budou muset svá stáda výrazně omezit,“ přiblížil Brožek.

Před setkáním v Mostě zveřejnilo ministerstvo zemědělství plány týkající se ochrany před suchem a nedostatkem vody, které chce provést v příštích patnácti letech. „Letošní rok jasně ukázal, že do budoucna bude sucho velkým problémem. Je jasné, že opatření na zadržení vody v krajině nebudou stačit. Budou možná třeba další přehrady, proto připravujeme rozšíření takzvaného generelu lokalit pro akumulaci povrchových vod,“ řekl ministr Toman.

Generel obsahuje místa, která je v případě potřeby teoreticky možné využít pro stavbu velkých vodních nádrží. Nejde o plán výstavby přehrad, jak se často mylně uvádí, ale o skutečné zajištění ochrany lokalit před využitím pro zástavbu například dopravní infrastrukturou, průmyslovými podniky nebo obytnými komplexy.

Před dvanácti lety byly v generelu chráněny téměř dvě stovky lokalit. Po nátlaku obcí a ministerstva životního prostředí jich je nyní jen 65.