Velké množství závad znepříjemňujících život na mosteckém sídlišti Pod Lajsníkem našli odborníci na architekturu, urbanismus, zeleň a dopravu. Zkušení praktici své poznatky z ojedinělého podrobného terénního průzkumu zapracovali do územní studie na revitalizaci místních veřejných prostranství. Studii s návrhy na zlepšení si objednala radnice, která bude venkovní plochy v příštích letech postupně upravovat. Koncept experti představili na besedě v sále ZUŠ Moskevská, kam dorazily desítky lidí. „Ještě to není finální řešení, jinak by veřejné projednání nemělo smysl,“ řekla architektka Veronika Šindlerová z Atelieru L. Lidé nyní mohou balíček opatření připomínkovat písemně.

Studie neřeší domy, ale prostory mezi nimi. Autoři neprosazují převratné změny, které by stály moc peněz a trvaly by příliš dlouho. Soustředí se hlavně na odstranění mnoha drobných nedostatků, které výrazně snižují kvalitu prostranství a omezují pohyb či trávení volného času na sídlišti. Proto tým architektky Šindlerové doporučuje většinou jednoduchá, udržitelná a levná řešení, lidově řečeno za málo peněz hodně muziky.

Kultivovat se má nejprve celé sídliště Pod Lajsníkem, které leží na svahu a je hodně bariérové, což komplikuje pohyb hlavně seniorům, invalidům či rodinám s kočárky.

Architektka Jana Langerová sledovala chování lidí například u okružní křižovatky vedle Penny, odkud se ve směru od nádraží do sídliště Pod Lajsníkem vstupuje. Když tam ale chodec přejde silnici a chce jít nahoru ke knihovně, musí na omšelé ploše odbočit k zavřenému podchodu se střelnicí a schody. „Vůbec nic hezkého o městu to neříká, ale mohlo by,“ uvedla Langerová. Podle ní je třeba toto nároží úsporně zvelebit a zbavit ho překážek, které brání v plynulé chůzi.

„Viděla jsem tam paní o holi, která si na schody prostě netroufla,“ dodala architektka. Aby se lidé cítili dobře i v další části ulice Moskevská a aby byla reprezentativnější vstupní bránou do města, doporučují experti přeskupit parkování, vysázet alej, vybudovat stezku pro chodce a cyklisty a u zdravotního střediska udělat náměstíčko. Úpravy si podle Langerové žádá i plocha u vstupu pro veřejnost do budovy Policie ČR, kde je úzký přístup obehnaný z obou stran zídkou. „Člověk si tam připadá, jako když leze do věznice,“ řekla odbornice na urbanismus. Velký potenciál pro zlepšení vidí se svými kolegy i na řadě jiných míst sídliště Pod Lajsníkem, třeba v okolí 4. ZŠ, u Sputniku, u školky v ulici K. J. Erbena či u bloku 518, kde chodník se schody ústí rovnou do silnice, navíc u stanoviště popelnic.

Kvalitní základ

Dopravní inženýr Radek Michlík ve studii zachovává všechny vjezdy do sídliště, ale vnitřek zklidňuje třicítkou a větším komfortem pro pěší a cyklistickou dopravu. Co se týče aut, tým při průzkumu zdokumentoval 2 402 parkovacích míst, z toho 366 ve třech parkovacích domech. Poptávka je ale po dalších stovkách míst.

„Kvůli jejich nedostatku dochází k nelegálnímu parkování například na chodnících, nároží křižovatek a v obratištích. Takových nelegálních parkovacích míst jsme napočítali zhruba dvě stě,“ sdělil Michlík. Kapacity pro parkování a odstavování aut se mají řešit přestavbou některých současných parkovišť na vícepodlažní garáže, změnou organizace provozu nebo jiným uspořádáním zpevněných ploch. Tím by se mohl počet míst pro auta zvýšit na tři tisíce.

Tvůrci studie hodnotí celkově příznivě vegetaci mezi domy. „Z hlediska zeleně je sídliště Pod Lajsníkem založeno velmi chytře, protože veškerá struktura zeleně vznikla jednorázově během výstavby sídliště. Ta struktura dodnes funguje, jen v některých místech se rozpadá,“ sdělila odbornice na krajinářskou architekturu Jana Kohlová. Pozitivně vnímá například pásy zeleně vytvářející vnitřní clony mezi jednotlivými obytnými domy, což zpříjemňuje pobyt v sídlišti a zároveň chrání soukromí. Kvůli zlepšení místního klima radí zakládat zelené střechy či zelené fasády a zachytávat dešťovou vodu pro zálivku.

Proč zrovna zde?

Mostečané přijali návrhy vesměs pozitivně. Například starousedlík Petr Macek by si ještě přál změnu staré asfaltové plochy nad dětským domem na parčík. „Léta bojujeme proti tomu, aby tam vzniklo parkoviště,“ vysvětlil. Podle něj by v parčíku mohly být i kameny s cedulemi připomínající významné osobnosti či rodáky z Mostu a okolí, od herce Raoula Schránila po fotbalistu Josefa Masopusta.

Dalším místním obyvatelům se líbí, že studie neprosazuje megalomanské úpravy a hodně se věnuje zvelebení centrálního parku. „Oceňuji, že návrh odpovídá udržitelnosti celku do budoucna. Podle mě se to tu oživí a bude to dobré,“ sdělil Jiří Bureš. Obává se jen vyprazdňování zprivatizovaných budov a vandalismu, což znehodnocuje kulturu bydlení.

„Studie se mi líbí, ale proč revitalizace našeho sídliště? Myslím si, že v Mostě máme řadu jiných sídlišť, které by si revitalizaci víc zasloužily, třeba Šestistovky nebo Sedmistovky,“ poznamenal jeden z obyvatel sídliště Pod Lajsníkem.

Podle radnice se jedná o pilotní projekt. V podobném režimu a s participací obyvatel pak mají následovat další studie pro ostatní sídliště. Začíná se tam, kde lze snadněji vyzkoušet, jak bude vše fungovat. „Sídliště Pod Lajsníkem ještě není v tak špatném stavu a s jeho veřejným prostranstvím se dá za relativně rozumné finanční náklady opravdu něco hezkého udělat, co by mohlo kvalitu života na sídlišti pozvednout,“ řekla vedoucí odboru rozvoje a dotací Iva Mazurová.

O sídlišti Pod Lajsníkem

Panelákové sídliště s 6 300 obyvateli v 3 500 bytech leží na svahu mezi vrchem Lajsník, lesoparkem Šibeník a konečnou tramvaje. Hranice obytné zóny o rozloze 47 hektarů tvoří ulice Moskevská, J. Suka, Pod Lajsníkem a Rudolická. Počtem obyvatel je sídliště větší než mnohá města v ČR, například Tanvald či Františkovy Lázně. Sídlišti dokončenému v roce 1975 se někdy říká také Pod Šibeníkem, Pětistovky či čtvrť Bohumíra Šmerala. V lokalitě sídlí řada důležitých institucí, například okresní soud, městská knihovna, Policie ČR, katastrální úřad a školy. Kromě dalších známých budov jako Sputnik či Krym dominuje sídlišti protáhlý centrální park, který dělí lokalitu na dvě části a za ulicí Moskevská navazuje na další park.

Loni probíhal půlroční průzkum mezi místními obyvateli, jejichž podněty ovlivní plánovanou rekonstrukci prostranství. Dotazník vyplnilo celkem 450 domácností a lidé navíc vyplňovali pocitovou mapu, kde vyznačili přes tisíc bodů. Byly i čtyři komentované procházky s odborníky a zástupci radnice. Podle průzkumu jsou zeleň a klid největšími přednostmi sídliště, k slabinám patří hlavně problémy s parkováním a zanedbaná zákoutí s nedostatečným mobiliářem. Zdrojem obav je především okolí bloku 518 a Sputniku. Celá studie s obrázky a textem je volně přístupná na webu města.