Na město Most zalité únorovým sluncem je krásný výhled z parku Šibeník. Právě tady 13letý Denis Pokorný očima sjíždí obzor s paneláky, centrem, hradem Hněvín, velkým jezerem a přemýšlí o budoucnosti. Představuje si, že je 22. 2. 2222 a snaží se popsat, co vidí. Nebo spíše, co by rád viděl. „Lidé mají k sobě blíž. Každý zná každého, jak je to dneska na vesnici. A to je dobré, protože je méně strachu,“ říká Denis, který v parku jezdí na skateboardu, ale jeho generace začne brzy ovlivňovat vývoj v tomto století.

O tom, jak Most a jeho okolí budou za dvě století vypadat, se v myslích dětí rozhoduje už dnes. „Sice už tady nebudu, ale ocenil bych, kdyby se paneláky zbouraly a místo nich vznikly nové domy,“ sní chlapec o lepším městě, které nebude ghettem. Jeho optimistická vize počítá i s divadlem, hotelem a kulturním domem. „Zůstanou tu jako památka,“ domnívá se mladý Mostečan.

Vyuhlovaná krajina svádí k další proměně

Most je jiný než ostatní města. Jednou už kvůli takzvanému pokroku zanikl a na zelené louce vznikl nový, modernistický. Vizionářům tu nepřekážejí středověká náměstí, secesní domy s dvory ani poutní cesty s kapličkami. Široké ulice, rozlehlé pláně a hlavně vyuhlovaná krajina svádí k další proměně, ale špatné plánování ji může ohrozit.

Na tom, aby obyvatelé Mostu v roce 2222 lépe bydleli a žili, mohou veřejné instituce pracovat okamžitě. „Pokud bude pokračovat současný trend, okolí Mostu pohltí sídelní kaše, tedy záplava rodinných domů,“ předpovídá architektka Veronika Ryšavá. Podle ní je pro budoucí fungování města klíčové zatraktivnění sídlišť, bydlení v existujících panelových domech a doplnění nových typů bydlení, například výstavbou v centru města. „Pokud se toto nepodaří, Most může očekávat odliv těch, kteří si budou moct dovolit rodinný dům na periferii, který může být symbolem například úniku před problémy sídlišť. Povolováním takové výstavby město samo sobě vytváří nové problémy a přispívá k degradaci kvalit města,“ varuje architektka.

Martin Vokurka
Most nebude hlavním městem okresu. Nahradí ho zelená chemička

S velkou pravděpodobností bude rozvoj města během příštích 200 let nadále určovat hlavně radnice, ovšem s větší účastí obyvatel. „V důsledku velkého množství volného času se lidé budou daleko více zajímat o politiku. Protože budou mít dostatek času na prostudování podkladů, tak kromě volených zástupců budou o celé řadě problémů v rámci samospráv rozhodovat i sami občané prostřednictvím velmi častých referend, přičemž hlasovat bude možné díky pokročilým technologiím odkudkoliv,“ odhaduje politolog Adam Komenda, který se snaží být optimistou. Vždy se mu líbily prognózy autora Vesmírné Odysey 2001 Arthura C. Clarka, který v řadě svých knih představoval budoucnost, kde většinu prací dělají místo lidí stroje.

Ty budou podle Komendy v roce 2222 významně ovlivňovat život i na Mostecku. „Výsledky práce strojů jsou spravedlivě rozdělovány mezi všechny občany prostřednictvím nepodmíněného příjmu. Nicméně lidem, kteří nadále pracují a stroje programují či opravují, se přičítá finanční odměna navíc, která je motivuje k práci. Ovšem většina lidí díky nepodmíněnému příjmu nemusí pracovat a může se naplno věnovat sportu, umění, vlastnímu vzdělávání či prostě tomu, co je baví,“ líčí politolog budoucí společnost.

Výchova k lidskosti v éře chytrých aut

Regionální školství, které by mohlo posílit pozitivní postoje dětí, jako je Denis, se však zřejmě nebude vyvíjet tak rychle. „Vzdělávání je oblast, která se mění velmi pomalu. Proto neočekávám žádnou revoluci,“ tvrdí prezident Pedagogické komory a rodák z Mostu Radek Sárközi. Upozorňuje, že postupně se snižuje počet žáků ve třídách, prosazují se moderní technologie a výuka se individualizuje. „Doufám, že za dvě stě let bude ve školství stále převládat osobní kontakt a nebude nahrazen virtuální realitou. Komenský usiloval o to, aby škola byla dílnou lidskosti, snad na to naši potomci nezapomenou,“ dodává pedagog.

Rychlejší, pohodlnější a bezpečnější bude ale cestování do školy, do práce nebo za zábavou. Je o tom přesvědčen mostecký dopravní inženýr Jiří Nedvěd, který má na stěně své projekční kanceláře velkou tapetu se superhrdiny Avengers. Mladému odborníkovi na dopravu a milovníkovi komiksů s příběhy ze vzdálené budoucnosti není uvažování o roku 2222 cizí. V otázce „jak bude 22. 2. 2222 vypadat na Mostecku doprava“ vidí příležitost pro diskuzi, která oddělí reálné prognózy od fikce.

Dopravní inženýr Jiří Nedvěd ve své mostecké projekční kanceláři.
Sídliště v Mostě budou bez velkých parkovišť. Auta se sama zaparkují jinde

„Každý si při takové otázce asi představí létající auta známá ze sci-fi filmů. Ale takto to s největší pravděpodobností vypadat opravdu nebude. Zásadním problémem létajících aut je a bude absence tření, díky němuž je auto bezpečné i ve velkém počtu s minimálními rozestupy. Létající auta, nebo spíše stroje, tedy určitě budou, ale v malém zastoupení, a určitě nenahradí dopravu pozemní,“ říká Nedvěd.

Vše podle něj nasvědčuje tomu, že v roce 2222 budou v Mostě auta pouze na elektřinu a nástup samořiditelných vozidel změní i sídliště, která se obejdou bez parkovišť – po vystoupení z vozu se vůz sám odveze na stání mimo město. Páteří MHD budou autonomní minibusy a na větší vzdálenosti budeme podle Nedvěda cestovat pouze ultra rychlou veřejnou dopravou, se kterou se jízda z Mostu třeba do Bratislavy zkrátí na několik minut.

Zelený průmysl na vodě

Pokud vyjdou současné plány státu a velkých firem, bude za 200 let Mostecko součástí soustavy velkých jezer. Ty budou zdrojem kvalitní pitné vody, bezemisní energie a nabídnou prostor také pro rekreaci, bydlení a nové druhy podnikání. Příkladem jde například chemička Orlen Unipetrol, která zatím většinu své produkce vyrábí z ropy. „Chemický průmysl prochází velkou změnou. V Orlen Unipetrolu plánujeme do roku 2030 vyrábět až dvacet procent petrochemických produktů z recyklovaného materiálu a do zelených projektů a digitalizace se chystáme investovat značné prostředky. Nejpozději v roce 2050 chceme být emisně neutrální, a je proto nezbytné vychovávat nové odborníky, kteří budou schopni čelit všem těmto současným výzvám,“ konstatuje Tomáš Herink, člen představenstva zodpovědný za výzkum, vývoj a výrobu.

Tato firma již projektuje výrobu zeleného vodíku za použití elektrické energie ze slunce nebo větru. Chce také termickým rozkladem recyklovat obrovské množství odpadních plastů ze střední a východní Evropy, které zatěžují životní prostředí. Chemička se tak zapojí do cirkulární ekonomiky, ve které neexistuje odpad, či je ho pouze minimum.

Před 200 lety nejezdily ani vlaky na páru

Odhadnout, jak bude v proměnlivém světě vypadat a fungovat Mostecko 22. 2. 2222, není snadné. Pomoci může ohlédnutí zpět, tedy jak se žilo před dvě stě lety, v roce 1822. V době, kdy se ještě nenarodil průkopník vědeckofantastické literatury Jules Verne, nebyly na Mostecku žádné továrenské komíny. Lidé se věnovali hlavně zemědělství, řemeslům a obchodu. Krajině dominoval venkov s poli, loukami, pastvinami a kamenitými cestami. Ještě existovalo proslulé Komořanské jezero, než ho vysušili Lobkovicové.

Most měl tehdy zhruba dva tisíce obyvatel. Byl sice královským, ale přesto provinčním zaostalým městem bez významných podniků. Navíc v roce 1820 při rozsáhlém požáru shořelo přes dvě stovky domů. Po napoleonských válkách, kdy okresem procházely velké armády, Mostečané a venkované čelili také hladu a nákazám. Netušili, že za dvě stě let budou v novém městě hypermarkety plné zboží, lékárny s antibiotiky a domy s elektřinou, teplou vodou a splachovacím záchodem. Rozvoji historického města bránily i středověké hradby, které chránily ulice osvětlené za tmy olejovými lampami. Teprve v roce 1870, se zprovozněním železnice, začala v Mostě průmyslová revoluce opřená o masivnější těžbu uhlí, které městu přineslo bohatství, ale o sto let později způsobilo jeho zánik a výstavbu nového Mostu.

V ZUŠ Moskevská v Mostě instalují Mezinárodní dětskou výtvarnou výstavu Lidice 2021 s tématem Robot a umělá inteligence. Zahájení bude ve středu 2. března.
Most otevře ojedinělou výstavu o robotech a umělé inteligenci. Autory jsou děti

Když ho třináctiletý Denis pozoruje z parku Šibeník, nepřestává držet svůj skateboard. V Mostě budoucnosti vidí na ulicích elektromobily, ale doufá, že děti jeho prapravnoučat nepřestanou používat k pohonu vlastní sílu. „Byl bych rád, kdyby jezdily na skateboardu jako já a ve škole z nich nedělali uličníky,“ svěří se chlapec a odrazem nohy rozhýbe kolečka pod prkýnkem.

Jak bude vypadat Most a jeho okolí 22. 2. 2222? Kde a jak budou lidé bydlet? Čím se budou živit? A budou spokojenější než dnes? Je to velká neznámá, protože globalizovaný svět se mnohdy nepředvídatelně mění, protože o regionech se rozhoduje ve velkých mocenských centrech a protože obce a firmy obvykle plánují svůj rozvoj jen na deset až třicet let dopředu. Přesto lze některé místní trendy pojmenovat už teď – konec doby uhelné, plánovaný vznik soustavy jezer, větší tlak na regenerace sídlišť a orientace na udržitelný rozvoj s investicemi do zelených inovací.
Tento článek předpokládá spíše pozitivní vývoj lidské civilizace a vychází z několika základních prognóz: V roce 2222 bude nadále existovat Česká republika a město Most. V Evropě bude demokracie a mír, který posiluje dlouhodobá stabilní ekonomická, ekologická a politická situace. Klimatická krize bude díky společnému úsilí národů a novým technologiím vyřešena. Stroje a umělá inteligence budou sloužit lidem, ne naopak. Lidé osídlí Měsíc, případně Mars, ale Země bude nadále hlavním centrem naší civilizace.