Město Most, které ustoupilo těžbě uhlí, má za polárním kruhem sestřičku. Je to 18tisícová švédská Kiruna. Toto město pohlcuje obří důl na železnou rudu a obyvatelé musejí pryč stejně jako před půl stoletím Mostečané. Také většina lidí z Kiruny věří v nový lepší domov, ale má i starousedlíky, kteří se těžko smiřují se zánikem ducha místa. Podivuhodný střet vykořeňování, spolupráce a naděje zachytil česko-švédský filmový dokument Kiruna - překrásný nový svět. Distribuční premiéra bude v Mostě.

Producentem snímku je rodák z Litvínova Michal Kráčmer, který na Mostecku vyrůstal a velmi dobře ho zná. Kiruna mu Mostecko připomíná. „Samozřejmě to byl jeden z hlavních důvodů pro to, abychom film začali produkovat,“ sdělil Deníku. Kráčmer těžbu a její vliv na okolí vnímá od raného dětství. „Díky tomu, že v nás byl vytvářen dojem, že severské státy jsou vzorem v mnoha ohledech včetně ekologického a sociálního, chtěl jsem vědět, jak se k takovému problému, který dobře znám, staví takto progresivní stát. No a nestačil jsem se občas divit,“ dodal. Paralel mezi oběma městy je podle něj víc - od propagandy až po ekonomiku a rozvoj regionu.

Kiruna vznikla na rudném ložisku, které plnilo švédskou pokladnu podobně jako mostecké uhlí tu československou. I Kiruna se začala místy propadat, a tak se ji úřady rozhodly přesunout s obyvateli i kostelem o tři kilometry dál. Místní, na rozdíl od Mostečanů, měli referendum o budoucnosti města, ale kvůli existenční závislosti na práci v dole hlasovali pro pokračování těžby a pro přesun celého sídla.

Režisérka Greta Stocklassa navštívila Kirunu poprvé v roce 2014 a atmosféra hornického města ji fascinovala. „Je to úžasné a zvláštní mystické místo, takový industriální ostrov v krásné severské krajině s obrovským dolem, který se tyčí nad městem skoro jako nějaký netvor,“ řekla v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Vltava. Byla to právě režisérka, která Kráčmera a jeho kolegyni z produkce oslovila. „Autorka filmu Greta Stocklassa tou dobou byla už několikrát v Kiruně a ukázala mi spektakulární vizuály z místní krajiny. Pak mi vyprávěla o tom, co se v Kiruně děje, jak k tomu přistupují obyvatelé, a než jsem se stačil rozhodnout, moje producentka Veronika Kührová řekla: Berem! A tak jsme film vzali pod svá křídla,“ sdělil.

Mostecký divák, který zná spíše historické propagandistické dokumenty o bourání starého Mostu a budování nového, tentokrát uvidí autentické hrdiny čelící podobné životní změně i dalším výzvám. Je to učitel Tim, kirunský aktivista a odpůrce přesunu, laponská teenagerka Maja, kterou převratná doba nutí pochopit kulturu svých předků, a mladý uprchlík Abdalrahman z Jemenu, kterého přípravy na stěhování vyvedou z naivní představy o bezstarostném životě Švédů. Snímek přes jejich příběhy přibližuje aktuální dění ve městě, které brzy v dosavadní podobě přestane existovat.

Dokument nyní putuje po zahraničních soutěžích a v Mostě bude mít premiéru 11. září v 19.30 v oblastním muzeu, kde bude také debata s odborníky a režisérkou.